První zprávy o
šlechtickém rodu Harbuval de Chamaré pocházejí z
hrabství Artois na rozhraní dnešní
Francie a
Belgie z roku 1112. Postupně koupili statky ve Slezsku a v dnešním
Polsku, když ale za vlády
Marie Terezie připadlo Slezsko Prusku, přesídlil
Jan Ludvík Harbuval Chamaré do Čech. V roce 1746 koupil
potštejnské panství i s
hradem Potštejnem a několik vesnic, přímo v Potštejně pak podle projektu
architekta Josefa Jägera vybudoval
barokní zámeček.
Za věrnost habsburské monarchii obdržel Jan Ludvík hraběcí titul a své majetky rozšířil o
panství Nové Hrady. Tam jeho mladší syn
Jan Antonín nechal v letech 1774–1777 postavit rozsáhlý
rokokový zámek Nové Hrady, jemuž se přezdívá
Malý Schönbrunn nebo
české Versailles.
Hrabě se nechvalně proslavil pátráním po pokladu, který podle dávných legend na
hradě Potštejně zakopal loupeživý rytíř Mikuláš. Marně ho hledal desítky let, kromě Potštejna rozkopal i nedaleký
hrad Velešov. O neúspěšném hledání napsal
Alois Jirásek román Poklad, příběh inspiroval rovněž
spisovatelku Elišku Krásnohorskou k sepsání libreta pro operu
Bedřicha Smetany Tajemství – i když její děj se odehrává pod
hradem Bezděz. Jiráskovu knihu využil jako předlohu pro svůj
film Poklad hraběte Chamaré (1984)
režisér Zdeněk Troška.
Hrabě Jan Antonín se rovněž zajímal o
vzduchoplavbu, inspirací mu byly
pokusů bratří Montgolfierů. Několika pokusy s balóny z hedvábné tkaniny dokonce v červenci 1791 předběhl představení
francouzského vzduchoplavce Jeana-Pierra Blancharda na
korunovačních slavnostech císaře Leopolda II. v
Praze.
Rodina Chamaré v polovině 19. století vymřela po meči a panství Potštejn přešlo sňatkem
Alžběty Harbuval-Chamaré (1831–1893) na
rod Dobřenských z Dobřenic. Ti vlastnili
Potštejn do roku 1945, kdy jim byl veškerý majetek zabaven na základě dekretů
prezidenta Edvarda Beneše. Rod se poté přesunul do
Rakouska a v roce 1972 vymřel.