Gryspekové z Gryspachu aneb
Grießenbeckové z Grießenbachu pocházeli z
Dolního Bavorska, kde jeho potomci žijí dodnes. Česká rodová linie dopadla mnohem hůř, poslední Gryspek emřel roku 1678. Jejím zakladatelem byl
Florián Gryspek z Gryspachu (1504–1588). Během téměř své šedesátileté kariéry u císařského dvora zažil tři
habsburské císaře, Ferdinanda I., Maxmiliána II. a
Rudolfa II., a vypracoval se až na
prezidenta České komory. Získal obrovský majetek, kam patřila
panství Kaceřov, Kralovice, Nelahozeves, Rožmitál, Mirošov, Nečtiny a
Liblín, měl paláce a domy v
Plzni i v
Praze. Renesanční
Gryspekovský palác na Hradčanech ale už dávno nestojí. Aby mohlo být sídlo arcibiskupství na
Pražském hradě, respektive v jeho těsné blízkosti, panovník od Gryspeka jeho palác vykoupil. Jeho přestavbou vznikl barokní
Arcibiskupský palác, sídlo pražských arcibiskupů. Florián Gryspek si pak na
Malé Straně koupil
dům v Karmelitské ulici, kde jej připomíná pamětní deska.
Na svých panstvích Florián Gryspek vybudoval několik zámků v tehdy módním renesančním stylu, které dnes patří mezi cenné
památky. Se svou ženou
Rozinou, dcerou prezidenta tyrolské královské komory, měli 24 dětí, jimž se coby vzorný a bohatý otec snažil zajistit nejlepší možné vzdělání a hmotné zajištění. Přežilo ho sedm synů, dva z nich během studí v
Paříži jen náhodou unikli
24. srpna 1572 Bartolomějské noci.
Všichni synové na rozdíl od otce vyznávali evangelickou víru, stejně tak i jejich potomci. To se Gryspekům stalo osudným: za účast na stavovském povstání jim byl zkonfiskován veškerý majetek ve prospěch
plaského kláštera a oni měli potupně opustit svá panství. Kvůli této ráně osudu a také kvůli mnoha nečekaným úmrtím i vraždám mezi mladými Gryspeky na počátku 17. století se rozšířila ponurá pověst, že všichni členové rodu záhadně a zřejmě dobrovolně zemřeli během jediného večera při hostině na
Kaceřově, když mezi sebou nechali kolovat pohár s otráveným vínem.
Ve skutečnosti všichni členové rodiny pochovaní v
kostele sv. Petra a Pavla v
Kralovicích nezemřeli najednou, na věčný klid ale čekali velmi dlouho. V roce 1668 dal opat
kláštera Plasy příkaz, aby cínové rakve Gryspeků byly roztaveny, a cín se využil na výrobu varhan v plaském kostele. Nebožtíci byli opět pochováni pouze v dřevěných rakvích a hrobka byla jen uzavřená jen provizorně. Návštěvníci měli k ostatkům volný přístup a příliš uctivě se k nim nechovali, nedochovaly se ani jejich původní oděvy. Nápravu nakonec zjednali v roce 1890
Mettenrichové, tehdejší majitelé plaského kláštera: ostatky nechali uložit do rakví se skleněnými víky a doplnili jejich chybějící nebo poničené šaty. Takzvané kralovické mumie, které patří k nejstarším mumiím v Česku, dnes odpočívají v jedenácti skleněných velkých rakvích a jedné malé. Jde o čtrnáct dospělých Gryspeků a několik torz, původně pochovaných v letech 1588 až 1623.
V kostele můžete kromě hrobky navštívit
stálou expozici rodu Gryspeků. Nachází se v
kapli Nejsvětějšího srdce Páně, prohlídky zajišťuje
Turistické informační centrum města Kralovice.