Zdejší
Keltové jantar odebírali z
oblasti Baltu skrze takzvanou
Jantarovou stezku. Byl to obchodní koridor, který protínal Evropu ze severu od Baltu na jih do oblasti Středomoří. Zatímco ze severu proudil
jantar, z jihu se dováželo
zlato, stříbro, mince, víno a další
luxusní předměty té doby. Největší rozmach lokality u
Němčic nad Hanou nastal právě v době Keltů.
Archeologové o lokalitě jižně od
Prostějova vědí již od konce 19. století, kdy zde bylo nalezeno několik artefaktů. Například už v roce 1892 tu byla nalezena
stříbrná tetradrachma pocházející z území dnešního jižního
Maďarska. Význam tohoto místa se ale plně projevil až v 90. letech minulého století. Amatérští milovníci historie zde objevili ohromné množství předmětů, které skončily v muzejních sbírkách. V roce 2022 tu archeologové odhalili
posvátný areál ohrazený příkopem, vzácnou
dílnu na zpracování jantaru a také
dílnu na zpracování skla. Jde o nejstarší doloženou dílnu tohoto typu severně od Alp. Byly tu
odlévány bronzové předměty, vyráběly se
skleněné korálky a také se tu
razily první mince na Moravě. Celkem bylo u
Němčic nad Hanou objeveno
přes tisíc zdejších i importovaných mincí.
Naleziště dosud nevydalo všechny poklady; části navíc zůstávají netknuté, aby je mohly zkoumat budoucí generace archeologů.