Řádoví
bratři a sestry si mohli sbalit jen pár osobních věcí a pak byli bez vysvětlení a pod ozbrojeným dohledem převezeni do
internačních táborů. Ty Státní bezpečnost zřídila v několika vybraných klášterech, záměrně ležících ve vylidněném pohraničí a v oblastech s řídkým osídlením, například v
Bohosudově, Broumově, Králíkách, Oseku, Želivě či v
Hejnicích. Utajovanou akci s krycím názvem
K jako kláštery osobně řídil tehdejší generální tajemník KSČ
Rudolf Slánský (1901–1952), sám pozdější oběť politických procesů.
Zatčení řeholníci byli
nezákonně vězněni v internačních táborech, kde vykonávali nucené práce. Část narukovala k vojenským jednotkám PTP (Pomocné technické prapory), část začala pracovat, většinou v dělnických profesích a ponižujících podmínkách. Duchovní službě se mohli věnovat pouze se státním souhlasem nebo tajně pod hrozbou věznění.
Samotné akci předcházelo zatčení několika
elitních představitelů církevních řádů a soudní procesy za
rozvracení republiky. O výsledcích bylo rozhodnuto předem, zatčení byli zdiskreditováni a tím byl odůvodněn i plošný zásah proti řeholním domům. Akci K padlo v dnešní České republice za oběť celkem
144 klášterů a 1240 osob.
Několika duchovním se podařilo uprchnout za hranice, část z nich byla později dopadena. Jedním z odsouzených byl i
Jan Anastáz Opasek (1913–1999), opat
Břevnovského kláštera; byl odsouzen na doživotí, ve vězení strávil deset let a do Břevnovského kláštera se mohl vrátit až v roce 1990.
Kláštery i úspory a majetek řádů zabral stát. Část získala
Národní knihovna, muzea, archivy a další instituce, řada obrazů a uměleckých předmětů ale byla
rozkradena. Velkou část klášterních budov, většinou architektonických skvostů, nechal stát zchátrat, jiné proměnil v „užitečnější“ zařízení, například v kravíny či kasárna.
Osudy řeholníků a řeholnic mapuje
Památník obětem internace v
Králíkách, který navazuje na předchozí a již zrušenou expozici v
klášteře na Hoře Matky Boží, jednom z internačních klášterů, a také
Muzeum internovaných řeholnic v
Bílé Vodě.
Přečtěte si o Akci K, rozsáhlé komunistické represi proti českým a slovenským klášterům v roce 1950, která zasáhla 144 klášterů a 1240 osob.
Akce K byla utajovaná operace v noci ze 13. na 14. dubna 1950, kdy bylo obsazeno 75 klášterů mužských řádů v Česku a 62 klášterů na Slovensku.
Akci K osobně řídil tehdejší generální tajemník KSČ Rudolf Slánský.
Zatčení řeholníci byli nezákonně vězněni v internačních táborech, kde vykonávali nucené práce a někteří byli násilně nasazeni do vojenských jednotek PTP.
Akci K padlo za oběť 144 klášterů a 1240 osob v dnešní České republice.
Stát zabral klášterní budovy i majetek řádů. Část majetku získaly instituce jako Národní knihovna, ale mnoho uměleckých předmětů bylo rozkradeno a budovy často zchátraly nebo byly přeměněny na jiné účely.
Osudy řeholníků a řeholnic dokumentuje Památník obětem internace v Králíkách a Muzeum internovaných řeholnic v Bílé Vodě.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.