Bohemia byla postavena v
Praze-Karlíně podle plánů anglického lodního stavitele
Josepha Johna Rustona za peníze Rustonova krajana, plavebního podnikatele
Johna Andrewse. Plány nakreslil Ruston už v létě roku 1840, stavba začala na podzim téhož roku a v dubnu 1841 byl parník hotov.
Bohemia byla na svou dobu velký a spolehlivý parník. Trup byl ze dřeva a měřil 37,5 metru na délku a 8,6 metru na šířku včetně kolesnic. Parní stroj o výkonu 30 koňských sil dodala
strojírna Johna Penna z
Anglie. Bohemia dokázala plout rychlostí až 17 kilometrů za hodinu, to ovšem platilo pro klidnou vodu. Průměrná cestovní rychlost po proudu činila zhruba 15 kilometrů za hodinu, proti proudu se snížila na méně než deset kilometrů za hodinu. Její příď zdobila dřevěná postříbřená socha českého lva, v salonech první a druhé třídy a v jednom salonu pro dámy vozila až 140 cestujících. Pasažéři měli k dispozici i kuchyni, o jejich pohodlí se starali stewardi. Protože
Vltava i
Labe mívaly nízký stav vody, obsazená loď měla ponor pouhých 0,46 metru.
Panenskou
plavbu do Drážďan, dlouhou přibližně 170 kilometrů, zvládla loď za 11 hodin 45 minut čistého času. Podle dobových záznamů Bohemii s obzvlášť velkými ovacemi vítali zejména v
Litoměřicích a v
Ústí nad Labem. Mimochodem mezi slavné pasažéry Bohemie patřil i
dánský pohádkář Hans Christian Andersen.
Parník Bohemia, později spolu s
loďmi Germania a Constitution, zajišťoval dopravu do Drážďan až do roku 1851, kdy Ruston svou společnost prodal z obavy před konkurencí Sasko-české paroplavební společnosti a nově otevřené pražsko-drážďanské železnice. Za utržené peníze zakoupil
strojírnu v Karlíně, později známou
Rustonku, ve které se stavěly lodě až do roku 1910. Bohemia tak dlouho nevydržela, z provozu byla vyřazena už roce 1856. Precizně vyrobený a velmi lehký parní stroj byl přenesen do jiné lodě.
Model parníku Bohemia si můžete prohlédnout v
Muzeu Prahy v podskalské celnici na Výtoni.