Zdeněk Fránek – známý český architekt a držitel ocenění Architekt roku 2020

Rádi cestujete a patříte k lidem, kteří se často fotí, aby měli pěknou fotografii na Instagramu nebo Facebooku? Pak se vám budou určitě hodit naše dnešní tipy – v krajině i ve městech se začínají objevovat zajímavé fotopointy, tedy místa ozvláštněná fotogenickým „rámečkem“ nebo zajímavostí, která vznikla právě proto, abyste si díky pěkné fotografii odnesli z místa zajímavý suvenýr. Kromě klasických fotopointů vám nabídneme i nejrůznější pohledy do krajiny přes otevřené dveře, výhledová okna či obří židle.

Prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek se narodil 26. srpna 1961 v Boskovicích. Po studiích na Fakultě architektury VUT v Brně působil na ÚHA v Blansku, v roce 1989 založil firmu Fránek Architects. V současné době se věnuje projekční, publikační a pedagogické činnosti doma i v zahraničí. Patří k nejvýznamnějším představitelům organického proudu české architektury. Sám o sobě říká, že jeho tvorbu ovlivnili němečtí expresionisté a organické tvary z Maďarska. V roce 2020 získal za své celoživotní dílo prestižní ocenění Architekt roku. Mezi jeho projekty patří i modlitebna v Litomyšli nebo stezka v oblacích v Dolní Moravě. Veřejnost jeho jméno zaznamenala také v souvislosti s nerealizovanou stavbou přezdívanou maršmeloun.

Stezka v oblacích na Dolní Moravě návštěvníkům umožní projít se doslova v oblacích s jedinečným výhledem na horské masivy v okolí. Svým tvarem má připomínat let nočního motýla. Stezku najdete poblíž horní stanice lanovky Sněžník ve výšce 1 116 metrů.

Okna, dveře, židle… běžné součásti každého obydlí v domácnosti nikoho nepřekvapí. Jiné je to tam, kde bychom jejich výskyt nečekali – v krajině. Znáte například výhled ze dveří na Pancíři anebo okno do beskydských hor? Sednout si do 130 cm vysokého betonového křesla můžete v Mořince, v Rychlebských horách zase naleznete obří stůl a židle. Prozkoumejte tato a další místa v našich dnešních 10 tipech!

Soutěž Architekt roku už řadu let vyzdvihuje tvůrce, kteří hýbou tím, jak v Česku stavíme, bydlíme a žijeme. Díky ní máme přehled o nejzajímavějších architektonických osobnostech posledních let i o stavbách, které se staly orientačními body na mapě současné architektury. Projděte se s Kudy z nudy historií soutěže i po české architektonické krajině: od mostů přes industriální a technické památky až po subtilní domy, co umí zmizet v krajině.

Na hranicích katastru města Uherský Brod vyrostly troje mohutné Brány Bílých Karpat. Jedná se o "dveře" do krajiny z dubových trámů, které slouží turistům nejen jako výchozí body pro návštěvu hor, ale také místa s krásným výhledem do krajiny.

Atypická pozorovatelna Durch vznikla roku 2018 dle návrhu architekta Zdeněk Fránka. Zdáli může vypadat jako rám k obrazu této krásné krajiny. Slouží také jako posezení pro kolemjdoucí nebo jako úkryt před nepřízní počasí.

Stálá expozice města Velké Opatovice je zaměřena na historický vývoj kartografie – vědy o zobrazování zemského povrchu na mapách, tvorbu map na území České republiky a především na Moravě a ve Slezsku.

Užijte si dobrodružství, která hned tak někde nenajdete! Horský resort Dolní Morava láká na unikátní atrakce, které mají navíc jednu velikou výhodu: leží od sebe v docházkové vzdálenosti. A navíc – přijet sem můžete po celý rok! Projděte se po vísutém mostě Sky Bridge 721, objevte svět z výšky na Stezce v oblacích nebo se projeďte se na Mamutí dráze. Další atrakce zde naleznete v závislosti na sezóně: v létě zážitkové parky, v zimě báječné lyžování.

Experimentální objekt Liko-Noe je jedna z řady staveb Zdeňka Fránka, vytvořených ruku v ruce s vědeckým týmem. Zadáním bylo vyvinout vývojové centrum rodinné firmy, objekt využívající pouze energie získané z přírodních zdrojů a díky přírodnímu systému čištění samostatně pracující s vodou.

Kde čas plyne pomaleji než jinde, krajina vás okouzlí svou atmosférou a výhledy vezmou dech? Portál Kudy z nudy zná odpověď: ta místa se jmenují Královec, Pláňavy, Durch, Valašské Klobouky nebo Vlachovice a vypravit se za nimi musíte do Bílých Karpat.

Oblá organická architektura nechává velký prostor pro fantazii. A tak při pohledu na modlitebnu můžeme vidět například vlnu, klenbu, inspirováni Starým Zákonem, velrybu z vyprávění o Jonášovi nebo Noemovu archu z příběhu o potopě.