Grand Prix Architektů – Národní cena za architekturu

Grand Prix Architektů – Národní cena za architekturu – není jen soutěží pro odborníky. Je to živá kronika české moderní architektury, ve které se odrážejí proměny společnosti, technologií i způsobu, jakým vnímáme prostor kolem sebe. Každá oceněná stavba je příběhem o hledání rovnováhy mezi funkcí a krásou, krajinou a městem, člověkem a jeho domovem.
 

Inspirace pro vaše výlety za moderní architekturou

Ať už vás láká majestátní knihovna, tichá kaple v polích, nebo skromná dřevěná chata u jezera – všechny tyto stavby mají jedno společné: dávají architektuře smysl a nám ostatním důvod vydat se na cestu. Pojďte s Kudy z nudy putovat po stopách velkých českých architektů, po místech, kde se tvar potkává s příběhem.
 

Grand Prix Architektů – Národní cena za architekturu

Prestižní architektonická soutěž, pořádaná Obcí architektů od roku 1993, představuje každoročně to nejlepší z české architektury. Hlavní ocenění získávají stavby, které vynikají nejen esteticky, ale i svou funkčností, ohleduplností ke krajině a schopností zlepšovat náš každodenní život.
 
Soutěž založila architektka Alena Šrámková (1929–2022), označovaná za první dámu české architektury. Do roku 2006 nesla soutěž název Grand Prix Obce architektů. V letech 2007 až 2011 ji spolupořádala Česká komora architektů, která od roku 2015 pořádá vlastní soutěž Česká cena za architekturu.
 
Od roku 2019 mají ceny Grand Prix Architektů podobu modrých, červených, zelených či žlutých kostek. Hlavní ocenění – velkou modrou kostku Grand Prix Architektů – uděluje mezinárodní porota, složená z odborníků z Česka i ze zahraničí. Oceněny bývají jak nové stavby, tak i rekonstrukce, interiéry či drobná architektura. Vítězné stavby často dokazují, že špičková architektura není doménou jen velkých měst – najdete je i v menších obcích a na odlehlých místech, kam se však rozhodně vyplatí vydat na výlet.
 

Grand Prix Architektů 2025: kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce

Hlavní cenu roku 2025 získala kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce, drobná stavba s velkým duchovním rozměrem. Architekt Jan Říčný z ateliéru Rcnksk ji pojal jako místo ticha a zastavení, které na návrší mezi poli působí téměř jako maják v krajině. Konstrukce inspirovaná středověkými technikami využívá ručně tesané trámy dlouhé patnáct metrů a přírodní materiály, především kámen a dřevo. Výsledkem je prostor, kde se světlo, hmota a duchovní význam spojují v dokonalé rovnováze. Pohled na kapli z okolních cest nebo při výletu po jižní Moravě určitě stojí za zastavení – působí jako symbol návratu architektury ke skromnosti a krajině.
 
Vedle hlavní ceny byla malá modrá kostka udělena například bytovému domu s galerií v Praze na Malé Straně (architekti Ladislav Lábus, František Košař, Lukáš Grasse), který citlivě propojuje historii a současnost. V kategorii novostaveb uspěla Rezidence Starokošířská, cenu za šetrnou stavbu získala administrativní budova Arché v Praze 8, a mezi krajinářskými realizacemi vynikl Park U Vody v Praze 7.
 
Velkou červenou kostku za celoživotní dílo obdržel architekt Martin Rajniš, autor známých rozhleden Doubravka, Bára nebo Poštovny na Sněžce.

Cenu Odborné veřejnosti získal projekt Enterprise – Horní stanice lanovky s infocentrem ve skiareálu Kopřivná, jehož autory jsou architektonická studia ICE Architects, atelier3M a Jiří Vítek Architectural Workshop. Enterprise je první veřejnou stavbou v horském prostředí v Česku, která využívá velkoformátový 3D tisk betonu.
 

Grand Prix Architektů 2024: Štvanická lávka v Praze

Hlavní cenu získala Štvanická lávka v Praze (architekti Petr Tej, Marek Blank a Jan Mourek). Elegantní bílá křivka, která spojuje pražské čtvrti Holešovice a Karlín s ostrovem Štvanice, se stala symbolem současného městského stavitelství. Lávka, která umožňuje plynulý pohyb pěších i cyklistů, působí lehce a přirozeně, přestože jde o technicky i esteticky mimořádně náročné dílo. Architekti dokázali spojit funkčnost, výtvarnou čistotu i respekt k panoramatu Prahy.
 

Grand Prix Architektů 2023: Kloboucká lesní v Brumově-Bylnici

V hlavní roli dřevo a architektura, která ctí svůj původ: to je sídlo Kloboucké lesní v Brumově-Bylnici. Jejími autory jsou Mjölk architekti (Jan Mach, Jan Vondrák, Filip Cerha). Nové sídlo společnosti Kloboucká lesní je manifestem udržitelnosti a respektu k přírodě. Stavba využívá masivní dřevěnou konstrukci z vlastního materiálu firmy, kombinuje výrobní halu, kanceláře i návštěvnické centrum. Architekti ze studia Mjölk dokázali vytvořit budovu, která přirozeně dýchá s krajinou Bílých Karpat – jednoduchou, čistou a upřímnou.
 

Grand Prix Architektů 2022: Kunsthalle Praha

Z bývalé měnírny v srdci Prahy se díky ateliéru Schindler Seko Architekti (Jan Schindler, Ludvík Seko, Zuzana Drahotová) stalo moderní výstavní centrum Kunsthalle. Architekti citlivě propojili industriální dědictví s novými technologiemi. Výsledkem je otevřený prostor plný světla, kde se historie potkává s moderním uměním. Kunsthalle Praha se stala důkazem, že i konverze starých staveb mohou působit svěže a současně.
 

Grand Prix Architektů 2021: Přestavba menzy koleje 17. listopadu, Praha

Původně studentská menza se díky ateliéru Kuba & Pilař architekti proměnila ve funkční, přívětivý a vizuálně kultivovaný prostor. Architekti Kuba & Pilař zachovali původní konstrukční logiku, ale vtiskli jí současný charakter: otevřený, přehledný a plný světla. Budova stojí v areálu pražských kolejí v Troji, nedaleko od Botanické zahrady a Trojského zámku – ideální zastávka při toulkách po severní části Prahy.
 

Grand Prix Architektů 2020: Městská hala Modřice

Jednoduchá a současně výrazná sportovní hala v Modřicích u Brna přinesla městu nový veřejný prostor. Architekti Vojtěch Sosna, Jakub Straka a Jáchym Svoboda z ateliéru Bod architekti ji navrhli s důrazem na přirozené světlo, úspornost a jasný tvar. Hala přirozeně zapadá do městské struktury a díky velkorysému dřevěnému interiéru působí přívětivě a klidně.
 

Grand Prix Architektů 2019: Corso Pod Lipami v Řevnicích

Ve středočeských Řevnicích vznikl bytový komplex, který citlivě navazuje na okolní zástavbu a přináší do ní nenápadnou eleganci. Dům s průchozím parterem propojuje soukromí a veřejný prostor, světlo a klid. Autory projektu jsou Lukáš Ehl, Tomáš Koumar a Alena Šrámková ze studia EHL & Koumar Architekti – mimochodem architektka Šrámková byla i zakladatelkou Obce architektů. Corso Pod Lipami získalo rovněž ocenění Stavba roku 2019.
 

Grand Prix Architektů 2018: Sportovní hala Dolní Břežany

Moderní sportovní hala se stala novým centrem života Dolních Břežan, obce nedaleko Prahy. Architekti z ateliéru Sporadical spojili jednoduchost, světlo a důraz na dřevěnou konstrukci. Sportovní hala harmonicky zapadá do okolí a využívá ekologické principy stavění – šetrné materiály i přirozené větrání. Dolní Břežany jsou ideální na krátký výlet – kromě haly tu mají Keltský a Mlynářský park nebo zajímavé vědecké centrum ELI Beamlines.
 

Grand Prix Architektů 2017: Sídlo a galerie My dva, Brno

Stavba propojuje showroom, kanceláře i dílny výrobce nábytku My dva. Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof vytvořili industriální, ale příjemně otevřený prostor, kde se daří kombinovat design s funkčností. Projekt dokazuje, že kvalitní architektura nemusí být velkolepá – stačí, když dává smysl lidem, kteří ji denně používají.
 

Grand Prix Architektů 2016: Bílá věž, Hradec Králové

Dominanta Hradce Králové prošla při rekonstrukci proměnou, která jí navrátila původní důstojnost a zároveň více otevřela věž návštěvníkům. Architekti Chmelík & partneři zachovali historický charakter Bílé věže a doplnili ji o moderní prvky s respektem k původnímu materiálu. Rekonstrukce se stala symbolem propojení dědictví a současnosti – a důkazem, že i památky mohou žít novým životem.
 

Grand Prix Architektů 2015: Chata u jezera, Doksy

Malý objekt v Doksech u Máchova jezera dokazuje, že méně je někdy více. Architekti z ateliéru FAM Architekti navrhli jednoduchou chatu s maximálním propojením na přírodu – velká okna, dřevěné obložení a promyšlené detaily zajišťují, že stavba téměř mizí v krajině.
 

Architektura na přelomu desetiletí

Období po roce 2015 přineslo do české architektury silný důraz na ekologii, šetrnost a citlivé rekonstrukce. Zatímco starší ročníky soutěže vyzdvihovaly velké investiční projekty a veřejné stavby, druhá polovina druhé dekády ukazuje návrat k řemeslu, materiálu a lidem. Architekti začali znovu objevovat sílu dřeva, skromnosti a krajiny – a Grand Prix Architektů tuto proměnu zachytila rok po roce.
 

Grand Prix Architektů 2014: Galerie Lázně Liberec

Proměna bývalých městských lázní v galerijní objekt se stala symbolem toho, jak může rekonstrukce otevřít minulost novému životu. Galerie Lázně Liberec, projekt ateliéru SIAL a architekta Jiřího Bučka, spojil historickou atmosféru s čistým moderním interiérem. Dnes tu návštěvníci Liberce obdivují nejen umění, ale i krásu samotné architektury.
 

Grand Prix Architektů 2013: Uhelný mlýn, Libčice nad Vltavou

Starý industriální areál našel nový smysl díky promyšlené revitalizaci. Architekti z ateliéru Hoffman architekti proměnili někdejší uhelný mlýn v Libčicích nad Vltavou v kulturní a společenské centrum, které ctí původní charakter průmyslové krajiny. Kombinace cihel, betonu a dřeva dává místu nečekané kouzlo. Dnes je Uhelný mlýn živým kulturním prostorem – zajeďte se podívat, jak se industriální dědictví proměnilo v živou současnost, třeba při procházce podél Vltavy.
 

Grand Prix Architektů 2012: Bastion U Božích muk, Praha

Zanedbaný kout pražských hradeb se díky práci MCA Atelieru stal příjemným místem pro odpočinek i výhledy. Citlivě obnovený bastion U Božích muk na Karlově spojuje historii a moderní krajinářské pojetí. Důraz na šetrnou práci s prostředím a respekt k městské památce dělají z tohoto projektu ukázkový příklad moderní rekonstrukce. Hledáte důvod k návštěvě? Za prvé v prostorách Bastionu objevíte originální restauraci Bastion Prague Restaurant, za druhé sem Dan Brown umístil klíčovou část příběhu románu Tajemství všech tajemství.
 

Grand Prix Architektů 2011: Bytový dům s tělocvičnou, Praha

Projekt ateliéru DaM dokazuje, že i obyčejný městský dům může být architektonickým dobrodružstvím. Funkční propojení bydlení a tělocvičny na Petrském náměstí v srdci Petrské čtvrti přineslo chytrou hru světla, prostoru a soukromí. Stavba působí civilně, přesto s noblesou.
 

Grand Prix Architektů 2010: Národní technická knihovna, Praha

Jedna z ikon moderní české architektury, Národní technická knihovna navržená ateliérem Projektil architekti, je prostorem pro studenty, čtenáře i veřejnost. Lidé  sem míří nejen kvůli knihám, ale i kvůli atmosféře. Beton, sklo a originální grafický design vytvářejí příjemné a přehledné prostředí – otevřené, přístupné, demokratické.
 

Architektura přelomu tisíciletí

Začátek nového tisíciletí byl pro českou architekturu dobou sebevědomí a hledání vlastní tváře. Architekti experimentovali s novými materiály, technologiemi i měřítky. Do popředí se dostaly veřejné stavby – knihovny, sportovní areály a školní budovy, které měly zlepšit život měst i krajů. Grand Prix Architektů v té době oceňovala odvahu i stavby, které neskrývaly konstrukci, ale dělaly z ní hlavní estetický motiv.
 

Grand Prix Architektů 2009: Fakulta chemicko-technologická a tělovýchovná zařízení Univerzity Pardubice

V areálu univerzitního kampusu v Pardubicích vyrostl komplex, který spojil technickou preciznost s lidským měřítkem. Ateliér Kuba & Pilař architekti vytvořil čisté, funkční prostory pro studenty, kde se světlo i hmota promyšleně doplňují. Pardubice se díky tomu zapsaly na mapu měst s inspirativními univerzitními stavbami.
 

Grand Prix Architektů 2008: Ústředí ČSOB, Praha-Radlice

Rozsáhlý administrativní komplex od AP atelieru Josefa Pleskota je průkopníkem ekologického přístupu k velkým budovám. Využívá přirozené větrání, zelené střechy a maximální propojení interiéru s exteriérem. Přes svou velikost působí otevřeně a přívětivě – jako malá čtvrť pro lidi.
 

Grand Prix Architektů 2007: Centrum ekologických aktivit města Olomouce – Sluňákov

Projekt, který předběhl dobu: to je centrum environmentální výchovy, které zřídilo město Olomouc v roce 2006. Jeho sídlem se stal nízkoenergetický dům v Horce nad Moravou od Projektil architekti, stavba, která využívala přírodní materiály, pasivní technologie a koncept udržitelnosti dávno předtím, než se z tohoto přístupu stal trend.
 
V dalších letech se okolí domu Sluňákov proměnilo v unikátní expozici o přírodě Litovelského Pomoraví pod širým nebem. V rozlehlém parku objevíte malebná zákoutí, netradiční herní prvky a odpočinková posezení. Areál Domu přírody Litovelského Pomoraví je místem, kde se příroda dá vnímat všemi smysly. Je volně přístupný, vhodný pro kočárky, cyklisty i vozíčkáře.
 

Grand Prix Architektů 2006: Bytový dům Na Okraji, Praha

Ateliér ANTA vytvořil dům, který potvrzuje, že i běžné bydlení může mít styl. Jasné linie, promyšlené materiály a kompaktní objem z něj dělají ukázku kultivované městské architektury. Projekt dokazuje, že kvalitní bydlení nevzniká jen rozpočtem, ale i nápadem a citem pro kontext. Dům stojí v klidné části Prahy 6, odkud je to kousek do obory Hvězda nebo do Divoké Šárky – ideální kombinace architektury a přírody.
 

Grand Prix Architektů 2005: Rekreačně sportovní areál Kraví hora, Brno

Promyšlená rekonstrukce a dostavba sportovního areálu od ateliéru D.R.N.H. spojila funkčnost, estetiku i ekologický přístup. Kombinace betonu, dřeva a skla vytváří otevřený prostor s výhledem na město. Kraví hora se díky tomu stala oblíbeným místem odpočinku i aktivního pohybu. Navíc odtud uvidíte Brno jako na dlani.
 

Architektura devadesátých let a nového tisíciletí

Pro českou architekturu byly devadesátky obdobím hledání a svobody. Po letech socialistické uniformity se otevřel prostor pro odvahu, invenci a návrat k individualitě. Architekti experimentovali s tvary, konstrukcemi i materiály – vznikaly projekty, které nesly stopu nadšení i hravosti. Grand Prix Architektů tehdy začala psát svou historii a zachytila přerod architektury z omezení do svobodného projevu.
 

Grand Prix Architektů 2004: Křivoklátský letohrádek

Uprostřed lesa u Dolního Bezděkova stojí romantická stavba, která působí jako sen o letní rezidenci. Architekt Stanislav Picek vytvořil kompozici, která kombinuje kamennou hmotu, dřevo a klid krajiny. Letohrádek ukazuje, že architektura může být i poezií místa – jemným dotekem v přírodě, nikoli gestem. Křivoklátsko je ideální pro toulky – objevíte tu zříceniny, lesní cesty, hrad i řeku Berounku, která se klikatí pod skalami.
 

Grand Prix Architektů 2003: Rekonstrukce paláce Langhans, Praha

Zadní trakt historického paláce v centru Prahy se proměnil v moderní galerijní prostor a jednu z ikon centra hlavního města. Ateliér Lábus spojil staré s novým a citlivě propojil dvůr s ulicí. Palác Langhans se stal příkladem, jak lze historické jádro města oživit současnou architekturou, aniž by ztratilo duši.
 

Grand Prix Architektů 2002: Knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno

Moderní univerzitní knihovna od Ateliéru Kuba & Pilař je důkazem, že i vzdělání může mít krásný prostor. Přehledný interiér, promyšlené světlo a jednoduché materiály vytvářejí prostředí, kde se dá přemýšlet i odpočívat. V Brně můžete spojit návštěvu knihovny s procházkou po areálu fakulty a kavárnách v okolí – i to je tvář současného města.
 

Grand Prix Architektů 2001: Startovní domy v Rudníku

Malý soubor rodinných domů od studia Archteam je manifestem skromnosti a dostupného bydlení. Jednoduché tvary, funkční dispozice a minimální rozpočet dokázaly, že i běžné domy mohou být architektonicky kvalitní. Rudník leží pod Krkonošemi – projděte se po obci a objevte, jak se dá moderní architektura začlenit do horské krajiny.
 

Grand Prix Architektů 2000: Rekonstrukce Fárova domu, Slavonice

Město Slavonice je malým pokladem na česko-rakouské hranici – plné sgrafit, malých dvorků a příběhů. Citlivá obnova renesančního domu se stala symbolem návratu k detailu a ruční práci. Architekt Roman Koucký zachoval jeho historický ráz, ale doplnil ho o soudobé prvky, které dávají prostoru novou energii.
 

Zrod Grand Prix Architektů

Když v roce 1993 vznikla Obec architektů a architektka Alena Šrámková založila Grand Prix Architektů, měla soutěž jediný cíl – vrátit architektuře prestiž a smysl. Po letech unifikace dostali architekti možnost znovu přemýšlet o prostoru, světle, materiálu a vztahu k místu.
 
První ročníky soutěže tak působí jako kronika nově nabyté svobody: od experimentů po návraty ke klasickým formám, od městských projektů po drobné poetické realizace. A ještě jedno překvapení: ve výčtu oceněných chybí ročník 1997. Do roku 1997 se totiž ceny udělovaly za předcházející rok, od roku 1998 se udělují za aktuální rok.
 

Grand Prix Architektů 1999: Interiér minimálního domku, Mukařov

Na ploše několika desítek metrů čtverečních vznikl prostor, který dokazuje, že architektura nemusí být velká, aby byla výjimečná. Architekt Ivan Kroupa vsadil na čistotu, světlo a detail. Interiér je promyšlený do poslední spáry – drobná studie, která se stala manifestem minimalismu. Do oceněného domku se sice nepodíváte, ale můžete se vydat na procházku po okolí Říčan. Mezi starými sady a moderními domy uvidíte, jak se krajina mění spolu s architekturou.
 

Grand Prix Architektů 1998: Dům pečovatelské služby, Český Krumlov

Projekt Atelieru Lábus se stal jedním z prvních výrazných příkladů sociálně citlivé architektury. Dům pečovatelské služby citlivě zapadá do prostředí Českého Krumlova, města zapsaného na seznamu UNESCO, a dokazuje, že i praktická stavba může být esteticky působivá.
 

Grand Prix Architektů 1996: Rekonstrukce pavilonu G na Brněnském výstravišti

Architektonická kancelář Rudiš–Rudiš vtiskla starému výstavnímu pavilonu na Brněnském výstavišti nový život. Kombinace skla, oceli a světla vytvořila moderní prostor pro výstavy a kulturní akce. Projekt ukázal, že Brno má odvahu modernizovat své funkcionalistické dědictví. Na Výstavišti samozřejmě objevíte i další architektonické poklady 20. století – vydejte se sem na některou z akcí!
 

Grand Prix Architektů 1995: Radnice v Benešově

Rekonstrukce a dostavba benešovské radnice od AP atelieru Josefa Pleskota byla ve své době symbolem kultivované obnovy veřejných staveb. Architektura, která dává důstojnost městu i každodenním úředním činnostem, nastavila nový standard pro městské budovy.
 

Grand Prix Architektů 1994: Sběrna surovin, Horní Maršov

Projekt Romana Kouckého proměnil průmyslový objekt v Horním Maršově v architektonický manifest. Technická stavba v horském prostředí spojila ekologické myšlení a funkční estetiku – už tehdy šlo o téma, které v české architektuře teprve klíčilo.
 

Grand Prix Architektů 1993: Divadlo Spirála – Laterna Animata, Praha

První vítěz Grand Prix Architektů. Autoři Smetana, Louda, Kulík a Stýblo vytvořili moderní divadlo s proměnlivým prostorem a originálním světelným řešením. Divadlo Nová Spirála na pražském Výstavišti byla symbolem nové energie a kreativity po sametové revoluci.