V
Želivském klášteře se podařilo zrekonstruovat tzv. Trčkův hrad. V objektu si milovníci památek a historie mohou prohlédnout dvě nové stále expozice. První z nich seznamuje s
historií psychiatrické léčebny, která v objektu bývala v letech
1956-1992. Objevila se dokonce ve filmu Jiřího Hanibala “Dům ztracených duší” z roku 1967. Expozice obsahuje dobové fotografie pacientů, zavede návštěvníky do některých
původních prostor obávané léčebny, hrůzu budící původní “
samotky” nebo pohled na původní
ocelovou postel pacientů.
Druhá expozice je o poznání veselejší. Milovníci
veteránů budou jistě potěšeni, neboť zhlédnou známé značky motocyků jako
Jawa,
Ogar či
Stadion, které se svého času vyváželi do více než 190 států celého světa. Jeden z vystavovaných kousků kdysi vlastnil i jeden z místních řádových bratří. Také se můžete těšit na sběratelskou raritu – radiátor značky Jawa. Prohlídka pokračuje edukativní
expozicí o historii včelaření a nabízí např. jeden z ručně vyřezávaných
klátů se štítem svatého Ambrože, patrona včelařů.
Obě expozice jsou přístupné po předchozím objednání denně mimo pondělí. Objedna se můžete na telefonním čísle 725 448 291 anebo přes email centrum@zeliv.eu. Vstupenka do expozice psychiatrické léčebny stojí 150 Kč, včelařství a motocykly uvidíte za 140 Kč.
Klášter v Údolí štěstí
Oba okruhy doplňuje výklad o
historii Trčkova hradu a následné nahlédnutí do
kazetového sálu. Kazetový strop sálu obsahuje vyobrazení deseti českých madon včetně želivské Madony s dítětem. Zeď sálu nabízí fresku s vyobrazím Narození Páně podle Mikoláše Alše. Prohlídky jsou k dispozici denně kromě pondělí po předchozí dohodě s návštěvnickým centrem kláštera. V areálu kláštera je rovněž malý pivovar, restaurace a v barokní budově opatství funguje příjemný hotel.
Želivský klášter leží v srdci
Vysočiny.
Údolí štěstí, jak se místu říká, si v minulosti oblíbili Mikoláš Aleš nebo Josef Čapek. Klášter byl založen v roce 1139 českým knížetem Soběslavem pro benediktiny z nedalekého opatství na
Sázavě. Opustili ho ale už po deseti letech a přenechali premonstrátům z porýnského Steinfeldu. Barokní podobu dal starobylému klášteru známý architekt J
an Blažej Santini, který navrhl také přestavbu kostela Narození Panny Marie.