Úvod > Aktuality > Zvažujete na jaře změnu v jídelníčku? Inspirujte se u krále Karla!
Zvažujete na jaře změnu v jídelníčku? Inspirujte se u krále Karla!
"> "> ">
Gurmánská turistika

Zvažujete na jaře změnu v jídelníčku? Inspirujte se u krále Karla!

  • Vydáno26. února 2016
Rok 2016 je v Česku rokem Karla IV., který se narodil před 700 lety. Tento král je po všech směrech inspirativní osobnost evropských dějin. Inspirovat se lze třeba v i tom, co jedl – vyzkoušet můžete to, co císaři nejvíce chutnalo: štika s mandlovou nádivkou, zvěřina, víno nebo chléb, patřily k jeho nejoblíbenějším jídlům.
Česká republika si ho letos připomíná o něco intenzivněji, než je zvykem. Karel IV. české země zvelebil, z Prahy udělal hlavní město Svaté říše římské a zasadil se o rozkvět vzdělávání, lázeňství nebo vinařství. Proto mu Češi přezdívají otec vlasti a proto je rok 2016 významný – od narození krále Karla IV. totiž v květnu uplyne 700 let. V České republice se proto Karlovi věnuje mnoho výstav, které se zaměřují na promyšlenou strategii jeho vládnutí, ale i na aspekty každodenního života… Víte třeba, co patřilo na královskou tabuli ve středověku?
 

Oblíbená zvěřina

ZvěřinaZvěřinu měl Karel IV. rád – ať už na talíři nebo v lese. Kromě toho, že si často pochutnával třeba na křepelkách, srncích, zajících nebo silně prouzením kančím mase, také rád lovil. Třeba v berounských lesích, kde leží jeho milovaný hrad Karlštejn.

Podle legendy objevil Karel IV. na lovu také horké prameny v lesích u hradu Loket. Se svou družinou pronásledoval jelena, který mu ale uprchl tak, že skočil ze skály. Karel IV. si pak všiml, že je u jejího úpatí horká voda. Na vlastní kůži si ověřil, že má léčivé účinky a založil dnes už světoznámé lázeňské město Karlovy Vary. To tak za svou existenci vděčí Karlově vášni k lovu a zvěřině vůbec.

Zvěřina byla důležitým jídlem i ze symbolického hlediska – na stolech šlechty nesměla chybět, protože byla znakem bohatství. Chudá tabule prostě ze státnického hlediska nepřipadala v úvahu.
 

Koření pro pány i poddané

KořeníKarel IV. měl rád kořeněná jídla. Aromatické pokrmy a výrazné chutě byly znakem kuchyně aristokratů a vůbec typickou vlastností středověké gastronomie. Mezi koření se počítaly i ořechy nebo ovoce. Na hradech a zámcích se kořenilo bílým zázvorem nebo skořicí, poddaní si do jídla přidávali hořčičná semínka nebo šafrán.

Koření mělo ve středověké kuchyni mnoho funkcí; kromě té dochucovací jídlu dodávalo barvu, upravovalo ho tak, aby bylo vstřícnější k tělesným lidským šťávám a na apetitu hostů ukazovalo, jak dobře se domácnosti daří. Někdy však také překrývalo již, mírně řečeno, značně navinulé maso...
 

Nejoblívenější pochoutka? Chléb s máslem!

chleba-a-maslo-119149235.jpgChléb byl ve středověku důležitou a každodenní součástí života poddaných, šlechty i císaře. Karel IV. jako silně věřící křesťan jedl chléb bílý. Navíc si jako král dopřával bochníky speciální velikosti, které padly přesně do ruky.

Velkou slabostí krále Karla bylo i máslo. Toho bylo nedostatek, jako většiny mléčných výrobků, protože hospodářská zvířata často umírala během různých epidemií. Král Karel si prý během svého pobytu na Karlštejně nebo v Praze dopřával krajíce chleba, kde bylo másla na šířku prstu.
 

Půst, který císaři zachránil život

ŠtikaMáslo a maso byla jídla spojená s obžerstvím, tělesností a tedy i s hříchy. Karel IV. se jako správný křesťan často postil a to mu jednou zachránilo život. Najatý vrah mu v roce 1331 jako mladému kralevici v Paříži otrávil snídani. Karel IV. pokusu o atentát unikl, protože se postil před mší. Mnoho dvořanů ale zemřelo a mladý šlechtic si tehdy domyslel, že ho chrání vyšší moc.

Během půstu mohli lidé ve středověku jíst ryby. I ty měl Karel IV. rád. Nedaleko Karlštejna nechal vybudovat velkou káď, kde ryby chovali. Nejraději viděl Karel na talíři štiku s mandlovou nádivkou.
 

Mezinárodní kuchyně na panovnickém stole

VínoLáska prochází žaludkem – v případě Karla IV. to platí ale trochu jinak než v běžném smyslu. Panovník měl čtyři manželky, každou z jiné části Evropy, a tak se na jeho stůl dostávaly pochoutky z Lucemburska, Francie nebo Německa.

Navíc měl sám ještě z mládí mezinárodní zkušenost – žil ve Francii a v Itálii. Z první země do Česka přivezl vinnou révu a dal tak základ českému vinařství, z druhé země pak lásku ke sladkému.
Vyhlídka Jelení skok nad Karlovými Vary – Mayerův gloriet

Vyhlídka Jelení skok nad Karlovými Vary – Mayerův gloriet

Jelení skok je nejstarší vyhlídkovou stavbou v Karlových Varech. Dřevěný altánek na skalním ostrohu nechal postavit v roce 1804 karlovarský rodák, bohatý vídeňský obchodník Mayer, podle něhož se stavba někdy také nazývá Mayerův gloriet.

Hrad Loket – impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení

Hrad Loket – impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení

Středověký hrad na výrazném skalním ostrohu, za tří stran obklopený řekou Ohří, je srdcem malebného městečka. Díky 26 m vysoké hradní věži si můžete všechno pěkně prohlédnout z ptačí perspektivy, včetně náměstí s barokním sloupem Nejsvětější Trojice, historických měšťanských domů a zbytků hradeb.

Litoměřický hrad – svatostánek českého vinařství

Litoměřický hrad – svatostánek českého vinařství

Bývalý královský středověký hrad patří mezi nejstarší stavby Litoměřic. Byl postaven ve druhé polovině 13. století, ale přestavby se dočkal za panování Karla IV. Později byl přebudován na pivovar. Rekonstruovaný objekt však nyní patří vínu – k vidění je zde moderní expozice českého vinařství.

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.