Zoo Ostrava chrání i volně žijící ptáky

Nebezpečné skleněné plochy

Skleněné plochy velmi věrně odrážejí obraz svého okolí a obzvlášť pokud se ve skle zrcadlí zeleň či vodní plocha, ptáci do nich narážejí v plné rychlosti. V tomto období, kdy začíná jejich hnízdní sezóna, jsou nebývale aktivní. Navíc se vracejí tažní ptáci, takže je ve vzduchu docela rušno. Nebezpečné nejsou pouze velké skleněné plochy, výplně protihlukových stěn, autobusových zastávek, ale také zábradlí balkonů, skleníků, zimních zahrad i okna našich domů.

Někteří to možná právě v tomto období, kdy zůstávají nuceně doma, také zažívají. Najednou se ozve rána a na skle zůstane prachová stopa… Drobní pěvci mohou při přeletech dosáhnout rychlosti i více než 30 km/h, holubi běžně létají rychlostí až 70 km/h. Po nárazu do skla ptáci utrpí zranění, jako je vnitřní krvácení nebo otřes mozku, a téměř polovina z nich okamžitě umírá. Nebezpečné jsou plochy již od velikosti 1m².
 
Jak tomu zabránit? Je známo, že jedna silueta dravého ptáka nalepená na skle není proti kolizím účinná. Aby ptáci viděli sklo jako překážku, musely by nálepky (jakéhokoli tvaru) být od sebe max. 10 cm. Jako ochrana mohou posloužit i žaluzie, pergoly apod. Vhodné jsou i vitráže a další výzdoba oken, kterou si můžete jednoduše vyrobit i doma s dětmi, například pomocí barev na sklo, ale také z papíru a dalších materiálů. Výzdoba se dá tematicky měnit během roku.
 
Také v Zoo Ostrava jsou siluety dravců postupně nahrazovány jinými formami zabezpečení skleněných ploch. U některých výběhů jsou k vidění vertikálně upevněná lana nebo speciální UV samolepky, které návštěvníky neruší při pohledu na zvířata, ale ptáci je vidí.
 

Pták roku 2020 – jiřička obecná

Ptáka roku vyhlašuje Česká společnost ornitologická (ČSO) od roku 1992. Cílem informační kampaně je zvýšit povědomí široké veřejnosti o ptactvu žijícím zejména v blízkosti lidských sídel, a tím zvýšit zájem o tuto skupinu zvířat. Ptákem roku 2020 byla vyhlášena jiřička obecná (Delichon urbicum), které ubývá vhodné životní prostředí vlivem stavebních úprav a zásahů do hnízdišť. Jiřička je tažný druh, který k nám přilétá ze svých afrických zimovišť okolo svátku sv. Jiří (24. dubna). Pokud má možnost, vrací se pravidelně na osvědčené hnízdiště. Hnízdo bývá umístěné na zdech, nejčastěji pod římsami, v okenních nikách nebo zapuštěných lodžiích.

Je vystavěno ze směsi slisovaného a slinami spojeného bláta a váží asi půl kilogramu. A tady se objevuje problém… Lidé často v obavách ze znečištění fasády, oken a parapetů trusem hnízda shazují a na jejich místech instalují nejrůznější mechanické zábrany. Přitom stačí pod hnízdo umístit podložku, která trus zachytí. Dalším problémem je intenzivní velkoplošné hospodaření narušující pestrost krajiny, masivní aplikace chemikálií, což způsobuje úbytek hmyzu – hlavní potravy (nejen) jiřiček.
 
Na budovách v Zoo Ostrava bylo v minulých letech zjištěno na 100 hnízd jiřiček obecných. Pro vyšší pevnost hnízd byl přímo pod hnízda navezen kvalitní jíl. Jiřičky jej okamžitě začaly pro stavbu využívat. Další možností, jak jiřičkám pomoci, je instalace umělých hnízd vyrobených z keramiky. Taková byla v minulém týdnu na vybraných místech v zoo nainstalována. Vyrobily je děti ze ZŠ Waldorfská.