Zatímco o
Karlově mostě v
Praze víme téměř všechno, od položení základního kamene (rok 1357) přes délku (516 m), šířku (9,5 m), výšku nad hladinou Vltavy (13 m) počet oblouků (16) i barokních soch (30) až po příměsi přidávané do malty (vejce, víno), v případě
kamenného mostu v
Písku historici tápou.
Kamenný most v Písku a jarní slavnost
Starší bratr
Karlova mostu,
nejstarší dochovaný most v Čechách a nejvzácnější ve střední Evropě – to je ve zkratce
kamenný most v
Písku. Říká se mu také Jelení, prý podle toho, kdo na něj jako první vstoupil, ale písečtí mu nejčastěji říkají
Starý most. Je kratší (110 m), užší (6,25 m), nižší (6 m nad hladinou Otavy) a má méně oblouků (7) i soch (4) než most Karlův, ale je prokazatelně starší. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1348, kdy císař nařídil, aby pokuty vybírané v Písku směřovaly na jeho údržbu, a když vezmeme v potaz tehdejší technologie a tempo výstavby, můžeme odhadnout dobu založení někdy během druhé poloviny 13. století.
Most tak může slavit narozeniny každý rok a pilně to činí; na něm a na blízkém
náměstíčku U Slona probíhají nejrůznější městské slavnosti a sportovní klání.
Turistickou sezonu v Písku pravidelně otvírá
Jarní slavnost, spojená s
Velikonočním jarmarkem řemesel a podvečerním vynášením Zimy; letos jste na most zváni v
sobotu 15. dubna. Pro menší je připravená dílnička s malováním vajíček a zvířátek, korálky a pletením pomlázek, pro větší řemeslný jarmark. Pokud přijedete s dětmi, můžete navštívit píseckou
Sladovnu s kreativní
laboratoří barev. V květnu se sem navíc nastálo vrátí oblíbená
interaktivní výstava Mraveniště.
Žatec a most, který neexistuje
Už jste slyšeli o
Baru, který neexistuje a který je v
Brně fenoménem barového života? Podobně by se mohl jmenovat
řetězový most v Žatci, od jehož slavnostního otevření v roce 1827 letos uplyne 190 let. Dnes již neexistující
nejstarší řetězový most v Čechách, 64 metrů dlouhý a 5,55 metru široký, byl určený pro všechny typy dopravy a vedl přes
Ohři v místech dnešního příhradového mostu.
Jeho sláva trvala do roku 1891, kdy prorezavělé kotevní články přestaly být bezpečné a vinou malých kotevních komor se nedaly řádně čistit ani natírat. Pro stále frekventovanější dopravu byl navíc most již příliš úzký a měl malou nosnost. Širší a modernější příhradový most jej vystřídal v roce 1896.
V Žatci ale na svého řetězového krasavce dodnes vzpomínají.
Regionální muzeum pečuje o dva dochované články řetězu, vystavené v muzejní budově Staré papírny. Do hlavní budovy v Husově ulici se můžete zajít podívat na model mostu v měřítku 1:30, zhotovený podle dochovaných dobových písemných zpráv, odborných studií i unikátních zobrazení. K vidění bude několik měsíců.
Betonový krasavec: Žďákovský most
Přesně před padesáti lety v dubnu 1967 byl uveden do provozu
Žďákovský most. Je pojmenovaný podle vesnice zatopené při napouštění
Orlické přehrady a začal se budovat současně se stavbou přehradní hráze. S rozpětím mezi patkami 330 m a celkovou délkou 542,91 metrů tehdy šlo o
největší jednoobloukový ocelový most na světě, ovšem s výškou 100 metrů nad dnem přehrady a 50 metrů nad hladinou
Vltavy je dodnes
nejvyšším mostem v Česku. Elegantní stavba se také zapsala do dějin kriminalistiky, kdy z ní v devadesátých letech minulého století pachatelé takzvaných orlických vražd shazovali těla svých obětí zavřená v kovových sudech.
Technická památka a zároveň významná dopravní stavba se nyní opravuje; rekonstrukce by měla skončit na podzim, ale pokud se v létě chystáte na
dovolenou na Orlickou přehradu, chodníky pro pěší už by mohly být přístupné.