Synagogy, muzea i hřbitovy v Česku – poznávejte židovské památky po celý rok

Muzeum pečuje o jednu z nejrozsáhlejších sbírek judaik na světě. Ta obsahuje na 40 000 sbírkových předmětů a 100 000 knih.

Jubilejní synagoga císaře Františka Josefa I. byla vystavena jako náhrada za zbořené synagogy po asanaci pražského ghetta. Jedná se o nejmladší a zároveň největší synagogu pražské židovské obce. Stavba je zajímavou směsí secese a maurského slohu.

Vydejte se na cestu zmizelé historie města Habry. Na sedmi zastaveních zjistíte, jak vypadal život židovské komunity, židovské zvyky, tradice a příběhy slavných osobností, které přesáhly hranice města i regionu.

V břeclavské synagoze vznikla nová stálá expozice o historii tamní židovské komunity. Patřila k největším na Moravě a podobně jako jinde zanikla za druhé světové války. Největší atrakcí výstavy je tóra z Podivína.

Výjimečně dochovaným příkladem synagogální architektury v Čechách a třetí nejzachovalejší synagogu v západních Čechách najdete ve Kdyni. Židovská synagoga byla postavena v letech 1862 – 1863 v historizujícím, neorománském slohu poblíž náměstí.

V Třebíči se projdete naučnou stezkou Po stopách opatů a rabínů, která propojuje místní památky – baziliku sv. Prokopa a židovské město se hřbitovem – zapsané do seznamu UNESCO.

Naučná stezka židovskou čtvrtí v Mikulově obsahuje zhruba na kilometrové trase celkem 13 zastavení. Součástí stezky se stala i mikve – rituální lázeň objevená v Mikulově při archeologickém průzkumu v roce 2010.

Malá pevnost Terezín fungovala v letech 1940–1945 jako věznice pražského gestapa. Roku 1994 byla v Malé pevnosti otevřena nová stálá expozice o historii policejní věznice.

Synagoga v Českém Krumlově je jedna z mála staveb tohoto typu, která přečkala období světových válek i totalitního režimu bez větší úhony. Je vnímána jako fenomén sloužící k porozumění historie prostředí.

Muzeum je expozicí Muzea Šumavy v Sušici. Bylo vybudováno jako památník židovského historika a rabína Dr. Šimona Adlera, který se v roce 1944 stal obětí holocaustu v koncentračním táboře Osvětim.

Na židovském hřbitově se nachází spousta rozličných náhrobků dokumentujících svým výtvarným pojetím vývoj židovského náhrobního kamene až do 40. let 20. století ve všech rozmanitých formách, od renesance přes baroko, až po klasicismus.

Bývalá synagoga byla využívána muzeem a galerií k pořádání výstav se zaměřením na moderní české a slovenské výtvarné umění. Od 18. září 2023 je Galerie Synagoga uzavřena a od 1. ledna 2024 přechází budova hranické synagogy do rukou vlastníka, jimž je Církev československá husitská.

Rybářská ulice je bývalé židovské ghetto, kde stávala židovská synagoga a židovská škola.

Je unikátním souborem 123 dochovaných domů. Mezi ně patří například obě synagogy, židovské muzeum, budova židovské radnice, rabinátu, dále pak chudobinec, nemocnice a dvě školy. Židovská čtvrť je volně přístupná.

Velká synagoga je největší synagogou v České republice, druhou největší v Evropě a pátou největší na světě. Velkolepá stavba postavená v maursko-románském slohu se zajímavými interiéry slouží dnes i jako koncertní a výstavní sál.

Areál kolínské synagogy leží v prostoru někdejšího židovského ghetta. Synagoga sloužila náboženským účelům až do zániku místní židovské obce v roce 1955.

Architektonická čistota, prolínání prostor – interiéru i exteriéru, nadčasové technické vybavení, ušlechtilé a exotické materiály, a především vysoká míra zachovalosti – to jsou hlavní atributy, díky nimž byla vila Tugendhat v roce 2001 zapsaná na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Série krátkých tematických procházek vás provede městem bez nutnosti průvodce. Trasy zvládnou mladí i senioři, rodiny s dětmi, žáci či studenti – trasy mohou být tipem na náplň školního výletu. Stačí si vyzvednout mapy doplněné textem v informačním centru nebo si je stáhnout na webu.

Unikát mezi památkami architektury 20. století v ČR představuje byt rodiny Oskara Semlera, spolumajitele firmy na drátěné zboží, předně gramofonové jehly značky Sem. Přestože se Adolf Loos účastnil jen stanovení základní prostorové koncepce, lze interiér považovat za vrchol Loosovy činnosti v Plzni.

Vila obývaná v letech 1913 až 1939 rodinou Alfreda a Marianny Löw-Beerových, rodičů Grety Tugendhat. Vila slouží jako muzeum s expozicí Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat, která přibližuje dějiny architektury i brněnských vyšších vrstev.

Bývalý židovský templ v hornoslezském Krnově je jedinou v historické podobě dochovanou a turistům přístupnou synagogou v Moravskoslezském kraji. Zažijte a okuste "kosher" jídla a nápoje na "VIP prohlídkách", nebo se projděte "Po stopách Krnovských židů".

Městská vila manželů Alfreda a Hermine Stiassnych s velkoryse koncipovanou zahradou, postavená mezi lety 1927-28 podle návrhu Ernesta Wiesnera, je jedním z dokladů mezinárodního významu brněnské meziválečné architektury.

Adolf Loos (1870–1933) je považován za nejvýznamnějšího středoevropského architekta první třetiny 20. století a přímého předchůdce moderní architektury. Na přelomu 20. a 30. let často pobýval v Plzni a realizoval zde přestavbu několika interiérů.

Starý židovský hřbitov je bez nadsázky památkou světového významu. Byl založen v první polovině 15. století a spolu se Staronovou synagogou patří k nejvýznamnějším zachovalým památkám pražského Židovského města.

Budova bývalé obřadní síně a márnice při Starém židovském hřbitově byla zbudována v pseudorománském slohu v letech 1911–1912 podle návrhu architekta J. Gerstla.

Na místě nejstarší pražské židovské modlitebny zvané Stará škola byla v roce 1868 zbudována Španělská synagoga v maurském slohu podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase. Nová expozice mapuje posledních 200 let dějin Židů v českých zemích.

Bývalá židovská čtvrť v Kolíně patří k nejcennějším památkám svého druhu na území Čech. V Kolíně se dochovala část židovského ghetta se synagogou a dva židovské hřbitovy.

Starý židovský hřbitov, rozkládající se mezi ulicemi Kmochovou a Sluneční, skrývá přibližně na 1 ha přes dva a půl tisíce náhrobků. Pohřbívalo se zde až do roku 1887. Po starém židovském hřbitově v Praze je kolínský starý židovský hřbitov druhou nejvýznamnější památkou svého druhu v Čechách.

Zadní synagoga v Třebíči je součástí židovského ghetta. Dnes slouží k pořádání výstav, koncertů a dalších kulturních aktivit. V prostorách ženské galerie je umístěna stálá výstava židovské kultury.

Jediná synagoga v naší zemi, která má podloubí a průčelí, byla postavena v empírovém stylu. Můžete zde zhlédnout stálou expozici „Zaváté stopy“, která zachycuje historii tamní židovské obce. Rovněž je zde k vidění výstava dokumentující život Franze Kafky.

Hřbitov v Heřmanově Městci pochází z 15. století a řadí se mezi nejstarší a nejzachovalejší židovské hřbitovy v Čechách. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1647.

Synagoga byla postavena v roce 1784 na místě původní synagogy z počátku 17. století. Budova prošla celkovou rekonstrukcí, která byla dokončena v roce 2008. V interiéru se nachází muzejní expozice dokumentující historii židovské komunity v Úsově.

Horní synagoga pochází z roku 1550, tedy z doby, kdy v Mikulově působil rabi Löw. Její současná barokní podoba vznikla kolem roku 1720 po požáru zámku a židovské čtvrti. Představuje poslední dochovaný příklad templu tzv. polského typu u nás.

Městská čtvrť Josefov je nejmenším katastrálním územím Prahy, které obklopuje Staré Město. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město, ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto. Dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského význau.

V Třebíči můžete navštívit nové židovské muzeum. Dům je v přímém spojení s objektem synagogy. Nachází se zde expozice židovského bydlení, unikátní židovský obchod, historický vstup na ženskou galerii synagogy a moderní přednáškové prostory.

Mikve je židovská rituální lázeň, tvořena nádrží s přírodní vodou. V judaismu tradičně slouží k rituálnímu očištění osob a předmětů. Historická mikve vedle Pinkasovy synagogy patří k nejstarším dokladům židovského osídlení v dané oblasti. Pochází nejspíše z počátku 16. století.