Zámek, známý právě díky
románu Miroslava Švandrlíka Černí baroni. Obdivovat můžete po celý rok jak samotný zámek s jeho bohatou historií, tak i
expozici, která se věnuje se
perzekucím církví,
pomocným technickým praporům (PTP), ale také šlechtickým rodům na panství,
Rukopisu zelenohorskému,
svatému Janu Nepomuckému, kreslíři Jiřímu Nepraktovi a samozřejmě také spisovateli Miroslavu Švandrlíkovi. Od května 2025 je areál zámku otevřen 24/7 vstupem přes turniketová vrata. Vstupné do areálu je 50 Kč. Pravidelně se tu konají i komentované prohlídky.
Bašta Švandrlíkových Černých baronů
Na špatném stavu zámku, který se v posledních letech postupně opravoval, se podepsala
armáda. Po roce 1939 byli v zámku nejdříve němečtí, pak čeští vojáci, za jejich pobytu památka značně chátrala. Zbyly jen
pozůstatky kdysi honosných interiérů v některých pokojích – dřevěné obložení, kazetový strop či krb z červeného mramoru.
V letech 1945-1990 prostory využívaly
oddíly pomocného technického praporu. Tato skutečnost se stala inspirací pro děj románu Černí baroni od Miroslava Švandrlíka. Příslušníci
PTP vykonávali službu v Československé lidové armádě
beze zbraně. Nebyli zde zařazeni jen
politicky nespolehliví vojáci, ale také vojáci se
zdravotním omezením (1. technický prapor). Cílem PTP, které fungovaly v letech
1950–1954 byla internace a převýchova tzv. politicky nespolehlivých osob. Zajišťovali
levnou pracovní sílu pro vybraná hospodářská odvětví. Pomocnými technickými prapory prošlo, podle odhadů, mezi 40 000 a 60 000 občanů Československa. Pracovali v
dolech, ve
stavebnictví (například pražské sídliště Petřiny), na
vojenských stavbách (např. Ústřední vojenské nemocnice v Praze-Střešovicích, nebo tehdy vojenského hotelu
Internacionál v Praze-Dejvicích), ve
vojenských lesích,
kamenolomech i v
zemědělství. Od roku 1963 je zámek chráněn jako kulturní památka. Po revoluci byl navrácen do majetku obce Klášter. V roce 2025 obec Klášter nabídla zámek, jehož rekonstrukce je nad síly této malé vesnice, k prodeji, novým vlastníkem je společnost Klaus Timber.