Cílem
Motýlí půlhodinky je upozornit na tyto na pohled křehké, ale zároveň velmi zajímavé zástupce hmyzu a inspirovat k jejich ochraně a
ochraně biotopů, ve kterých se vyskytují. Motýla si většinou představíme na rozkvetlé louce a je pravda, že jich zde žije velké množství.
S dalšími druhy se ale můžeme setkat i v lesích, mokřadech nebo vyprahlých skalních stepích. Žijí v nížinách i na horách a jejich vývojová stadia nalezneme na bylinách, stromech, ve vzduchu i pod zemí.
Motýli jsou nádherní a fascinující, ale zároveň velmi zranitelní. Z krajiny mizí kvůli úbytku květnatých luk, nevhodnému hospodaření nebo klimatickým změnám. Bohužel u nás už zcela vyhynulo nejméně 11 % druhů denních motýlů.
Vaše půlhodina ale může pomoci situaci změnit – každý záznam má vědecký význam a přispívá k ochraně přírody. I když žádného motýla nepotkáte, je to cenná informace!
A jak motýly
pozorovat? Vyberte si hezký
slunečný den. Ideální teplota je 20 až 30° C, jasno nebo polojasno a bezvětří. Pozorovat můžete
od 10:00 do 17:00, ale přes poledne si motýli rádi dávají pauzu. Vytiskněte si
formulář a 30 minut pozorujte okolí. Pro každý den nebo místo si vytiskněte nový formulář. Nezapomeňte si poznamenat údaje o počasí, dni a místu pozorování.
Pomáhat motýlům může každý z nás
Nejvíc můžete motýlům
pomoci na
vaší zahradě. Venkovské zahrady a sady tvoří asi 5 % rozlohy naší země. Při správné péči mohou fungovat jako oázy pro motýly, čmeláky a další užitečné tvory -
vraťme českým zahradám život. Anglický trávník může někomu připadat velmi pěkný na pohled, ale pro živočichy je synonymem nehostinné pouště.
Kvetoucím bylinám škodí zejména právě časté kosení na krátkou délku. Nestíhají pak vysemenit a časem převládnou trávy a rostliny s přízemní růžicí. Pokud chceme mít
zahradu plnou květin a motýlů, je potřeba,
co nejvíce potlačit trávy a podpořit květiny. Řešením je nesekat vše najednou. S kvetoucí loukou přichází hmyz, s hmyzem přichází živočichové, kteří se jim živí – jako jsou třeba všichni naši
pěvci, ještěrky, netopýři a spousta dalších.
Jako
zdroj nektaru a pylu se nejlépe jeví
aromatické rostliny, hlavně hluchavkovité (např. dobromysl, meduňka, máta, šalvěj, mateřídouška), miříkovité (např. kopr, koriandr, kerblík) a bobovité. Dále
chrpa, levandule, pcháč, skvělý je sadec konopáč a bez chebdí. Dobře poslouží také
kopretina,
slunečnice či
měsíček. Motýly navíc zajímají jejich živné rostliny, na které kladou vajíčka a kterými se housenky následně živí (např. mateřídouška, štírovník, vičenec, fenykl, kopřiva nebo třeba hloh). Poletí také za
suchým úkrytem, kde mohou přečkat zimu – může to být naše půda nebo ztrouchnivělé dřevo. Podzimní kvetoucí bylinky mohou pomoci při opožděné zimě přežít stále bdělým motýlům: třeba
lnice,
hluchavka,
kokoška anebo
vřes.