Úvod > Aktuality > Zámky a hrady zvou na Velkou hradozámeckou inventuru
Zámky a hrady zvou na Velkou hradozámeckou inventuru
">

Zámky a hrady zvou na Velkou hradozámeckou inventuru

  • Vydáno20. července 2015
Léto přivádí na hrady a zámky tisíce návštěvníků, kteří touží poznat něco nového nebo zažít již známé jinak. Kasteláni proto kromě bran, vrat a dveří otevírají díky projektu Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura také historické inventáře, stará fotoalba nebo stavební plány. Zájemcům tak umožní nahlédnout pod pokličku činnosti správců památek, poznat, co jejich funkce obnáší či v minulosti obnášela, pochopit principy a podmínky fungování památek i ocenit jejich proměny.
Název pátého ročníku projektu Po stopách šlechtických rodů, tedy Velká hradozámecká inventura, vychází ze skutečnosti, že na hradech a zámcích existovala už od 15. století praxe pořizovat při vlastnických změnách nebo při významných událostech soupisy majetku – inventáře, aby bylo zřejmé, co se zachovalo z minulosti a s čím lze počítat do budoucna. Dodnes se mnohé tyto inventáře v archivech zachovaly a jsou zdrojem mimořádně cenných informací. Inventury movitého majetku se ovšem na památkových objektech stále provádějí a výraz inventura tak zahrnuje tradiční i současný nástroj péče o hrady a zámky.

Národní památkový ústav, který prvotřídní soubor státních hradů a zámků spravuje, slovem inventura vyjadřuje také záměr rekapitulovat a bilancovat dosavadní poznání a dlouholeté zkušenosti ze správy památek i formulovat nové cíle a vize do budoucnosti. Řada památkových objektů proto připravuje výstavy porovnávající stav nemovitostí před lety a dnes. Kasteláni plánují komentované prohlídky míst, která se za poslední roky nejvíce změnila, a s návštěvníky se při nich podělí i o vzpomínky na to, co všechno taková proměna obnášela. Vysvětlí také, jak se na hradech a zámcích připravují prohlídkové trasy, například jak se ze sbírek, tedy mobiliárních fondů, vybírají cennosti, které pak mohou návštěvníci na prohlídkových trasách obdivovat.

Příznivcům památek umožní projekt Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura nahlédnout pod pokličku činnosti kastelánů hradů a zámků, pochopit principy fungování provozu památek a poznat zákulisí a důvody jejich proměn.

Sídlem projektu je Kratochvíle

Hlavním sídlem projektu Velká hradozámecká inventura je malebný zámek Kratochvíle, renesanční klenot zasazený do působivého rámce jihočeské přírody, stavitelova zhmotněná vzpomínka na prosluněný italský venkov. V rámci zmíněného projektu představí pod názvem Renesance renesance proces a výsledky proměn, kterými v posledních letech památka prošla. Na stavební obnovu „vily“ navázalo restaurování ohromující malířské a štukové výzdoby, pak následovala nová instalace interiérů zámku podle inventářů posledních Rožmberků.

Od 1. srpna do 1. listopadu letošního roku bude ve vstupní věži a velkém loveckém sále instalovaná výstava fotografií, která celý proces dokumentuje. Obdobné výstavy však mají nebo připravují i další hrady a zámky, například v Raduni si expozici na zámku, v oranžerii, v sýpce a od srpna i v dalších prostorách mohou návštěvníci prohlížet už od začátku letošní sezony. Také na sousedním zámku Hradec nad Moravicí zpřístupnili rozsáhlou výstavu k 35 letům obnovy zámku již začátkem dubna a nyní mají v plánu vydání publikace na totéž téma.

Středočeský Mníšek pod Brdy nabízí na výstavě v západním křídle srovnání podoby zámku v 70. letech minulého století a v současnosti. Fotografie pořízené před rekonstrukcí dokládají, jakou proměnou prošly zámecké interiéry i zámecký park během padesáti let. Od 25. července bude zpřístupněna výstava „Tehdy a dnes/ 1990-2015“ přibližující záchranu cenného zámeckého komplexu v severočeském Benešově nad Ploučnicí, který Národní památkový ústav soustavně obnovuje od roku 1992, kdy jej začal spravovat. Výstava dokumentuje rekonstrukci Horního zámku a hospodářské budovy od původního havarijního stavu bez podlah a stropů až po zámeckou expozici a moderního zázemí. Na fotografiích je zachycena i rekonstrukce střech, jejichž obnova mezi lety 1996 a 2015 stála téměř 15,6 milionu korun.

Na druhou polovinu prázdnin připravuje vernisáž západočeský zámek Nebílovy a také oblíbené Konopiště ve středních Čechách. Hrad a zámek Bečov v karlovarském kraji zahájí venkovní výstavu k 25 letům obnovy první srpnovou neděli. Areál hradu a zámku Bečov je v majetku státní památkové péče od roku 1969, zpřístupněn byl až v roce 1996. Celkově je možné náklady na průzkumy, projekty a obnovu areálu a jeho vybavení v letech 1990–2015 vyčíslit na téměř 100 milionů korun.  Následovat bude otevření výstavy v obnoveném skleníku Květné zahrady v Kroměříži a na třech hradech – severočeském Grabštejně, jihočeských Nových Hradech a moravském Bouzově.

Velkou hradozámeckou inventuru zpestří autentické zážitky a zkušenosti kastelánů či jejich spolupracovníků, o něž se s návštěvníky podělí při mimořádných prohlídkách. Kastelán zámku Kunštát Radim Štěpán nazval „své“ prohlídky Od gotiky po klasicismus, a zájemci je mohou absolvovat v neděli 30. srpna a v neděli 27. září, vždy v 10 a ve 14 hodin. Detailně se seznámí se stavebněhistorickým a majetkoprávním vývojem kunštátského zámku i s obdobím posledních 25 let, kdy hrad prošel celkovou obnovou. Kastelán se podělí o vzpomínky na obnovu a restaurování interiérů, vytváření interiérových instalací podle zámeckých inventářů z 18. a 19. století a dobové ikonografie, o příběhy osobností, které na zámku žily, i příběhy "věcí", jež jim život zpříjemňovaly.

Dva zářijové víkendy (5. a 6. 9, 12. a 13. 9), mohou navíc lidé využít k prohlídce Dolního zámku, tedy mladší části zámeckého areálu, který je obvykle nepřístupný a vzniká v něm centrální depozitář NPÚ, ÚPS v Kroměříži.

Zámek Dačice připravuje dva typy speciálních prohlídek: v neděli 9. srpna a v neděli 13. září zavede kastelán Jan Mikeš návštěvníky i na běžně nepřístupná místa v rámci netradičních prohlídek Od sklepa až po půdu. V neděli 13. září budou navíc probíhat prohlídky instalovaných depozitářů dačického zámku včetně historické koupelny barona Johanna Dalberga nazvané Dosud nevídáno!

Velká hradozámecká inventura ve Slatiňanech, tedy speciální prohlídka věnovaná tomu, jak pomáhají historické inventáře i poválečné soupisy sbírek a majetku při tvorbě hradních a zámeckých instalací, podle jakých pravidel expozice vznikají a co mají návštěvníkům v moderní době sdělovat, proběhne 28. září. Ještě o měsíc později, tedy 28. října, pořádá kastelánské prohlídky nazvané S kastelánem něco navíc státní zámek Litomyšl.

Z jiného úhlu se na minulost šlechtických sídel podívali v Zákupech, kde je až do konce sezony otevřena výstava Zapomenuté zámky. Představuje dnes nepřístupná či již neexistující šlechtická sídla v Libereckém kraji a okolí (Sloup, Svojkov, Mimoň, Zahrádky, Doksy, Hrubá Skála, Kopidlno, Jičíněves a další), předměty z původního vybavení těchto zámků, portréty jejich někdejších majitelů i historické fotografie jejich interiérů z doby před rokem 1945.

Stavební historii hradu se zaměřením na dobu románskou se o letních prázdninách věnují každý den v 11 a v 15 hodin na nádvoří jihočeského hradu Landštejn. Během Dnů evropského dědictví, tedy od 5. do 13. září, pokročí v čase dál a návštěvníci se dozvědí o osudu hradu v letech 1771–1990, kdy se téměř zdevastovaná památka dočkala svého znovuzrození, i o tom, co všechno dnes obnáší péče o kulturní památku.

Delikátnější náhled do minulosti nabízí na zámku Náměšť nad Oslavou aranžmá Stolování na zámku, které do 31. října doplňuje první prohlídkovou trasu. Je sestaveno pouze z autentických předmětů dochovaných v zámeckých depozitářích a lákavě vypovídá o historii stolování na náměšťském zámku. Na jihomoravském zámku Lysice vystavují naopak předměty z nepřístupných hradů a zámků, které jsou v lysických sbírkách uloženy. Protože je návštěvníci nemohou běžně vidět, nazývá se výstava, které potrvá až do 1. listopadu, Poklady depozitářů.

Na zámku Hrádek u Nechanic bude do 23. srpna otevřená výstava fotografií a dokumentů vztahujících se k vývoji sídla s názvem Hrádek u Nechanic a rod Harrachů. V sobotu 18. a v neděli 19. července ji oživí slavnost Přijelo panstvo!, která představí život na zámku před 120 lety. Při té příležitosti bude mimořádně zpřístupněna také hodinová věž a v případě příznivého počasí i její vyhlídka. Výstavu čerpající výhradně z vlastních depozitářů připravil také zámek Frýdlant: Do konce sezony bude v kapli zpřístupněna expozice Klenoty z depozitářů představující liturgické předměty, které se používaly při bohoslužbách v zámecké kapli (monstrance, ciboria, kalichy apod.).
 
Zámek Nebílovy – vyniká klidnou a romantickou atmosférou

Zámek Nebílovy – vyniká klidnou a romantickou atmosférou

Nebílovský zámek je příkladem velmi čisté, vídeňsky orientované barokní zámecké architektury. Osobnost hraběte Prokopa Vojtěcha Czernina, majitele nebílovského zámku, který zastával od roku 1790 úřad nejvyššího lovčího Království českého, přibližuje zpřístupněný lovecký pokoj.

Starý zámek v Dačicích se sgrafitovou výzdobou

Starý zámek v Dačicích se sgrafitovou výzdobou

Na severním konci Palackého náměstí se nachází krásný městský renesanční palác který je zdobený sgrafitovým kvádrováním. Dříve byl nazývaný „panské obydlí", první ze dvou dačických zámků.

Zámek Kratochvíle – užijte si kouzlo rožmberského letohrádku

Zámek Kratochvíle – užijte si kouzlo rožmberského letohrádku

Renesanční klenot mezi rybníky Netolické pánve. Sen italského stavitele, který v cizích službách vzpomíná na vzdálený domov. Panský rozmar, který přinesl úchvatný výsledek. To všechno je Kratochvíle, malebné panské sídlo s jezdeckým areálem, obklopené lesy, rybníky, alejemi a pastvinami.

Hrad Landštejn – unikátní hrad z doby románské

Hrad Landštejn – unikátní hrad z doby románské

Při prohlídce areálu dnešní zříceniny hradu Landštejn můžete obdivovat ukázky rané hradní architektury, která patří v českých zemích k nejpozoruhodnějším. Vystoupat lze také na vyhlídkovou věž, odkud se vám naskytne nádherný výhled na široké okolí.

Zámek Mníšek pod Brdy – vstupte do období první republiky

Zámek Mníšek pod Brdy – vstupte do období první republiky

Vyslechněte příběh ševce Serváce, který ke šlechtickému titulu a zámku přišel. Prohlédněte si pokoje posledních majitelů v tom stavu, jak je opustili. Nebo jen relaxujte v zámeckém parku.

Zámek Raduň – perla novogotického romantismu

Zámek Raduň – perla novogotického romantismu

Původně zemanská tvrz přestavěná v 16. století za Tvorkovských z Kravař na renesanční zámek o třech arkádových křídlech, doprovázený hospodářským dvorem, pivovarem a rozlehlým smíšeným lesoparkem se čtyřmi rybníky – to je zámek Raduň.

Zámek Konopiště – za Františkem Ferdinandem na zámek

Zámek Konopiště – za Františkem Ferdinandem na zámek

Současnou podobu dostal zámek na přelomu 19. a 20. století, kdy zámek vlastnil František Ferdinand d'Este, následník rakouského trůnu. Vypravte se na půvabné místo nedaleko Prahy, kde žil tento vášnivý lovec.

Zámek Hradec nad Moravicí – zámek, který hrál po 700 let prim v dějinách českých zemí

Zámek Hradec nad Moravicí – zámek, který hrál po 700 let prim v dějinách českých zemí

Objekt, který i dnes nabídne atraktivní podívanou každému návštěvníkovi. Prohlídková trasa přepychově zařízenými salóny mj. připomíná i pobyty Ludwiga van Beethovena a Ference Liszta.

Hrad a zámek Frýdlant – nejstarší expozice ve střední Evropě

Hrad a zámek Frýdlant – nejstarší expozice ve střední Evropě

Frýdlant je jedním z nejnavštěvovanějších historických objektů v České republice. Z původního gotického hradu byl během staletí přestavěn na rozlehlý renesanční zámek s bohatou výzdobou a rozsáhlými sbírkami nesmírné historické a umělecké ceny.