V
jindřichohradeckých gobelínových dílnách opravují restaurátorky
celkem tři tapiserie, které byly dosud ukryté v zámeckých depozitářích. Jedna pochází ze
zámku v Náměšti nad Oslavou. Představuje
hrdinné skutky Alexandra Velikého a byla utkána v první čtvrtině 17. století. Další dva kusy, datované do poloviny 17. století, jsou ze sbírek
zámku Hluboká. Jedna z tapiserií zachycuje tehdy velmi oblíbený
motiv idylické krajiny, druhá vypráví
epizodu z biblického příběhu o Juditě a vznikla v Bruselu v jedné z nejprestižnějších tkalcovských dílen své doby.
Tapiserie byly poškozené, na několika místech roztržené, někde chyběly celé kusy. V
jindřichohradeckých Ateliérech tapiserií využívají při současném restaurování všech nejaktuálnějších poznatků a dovedností s důrazem na
porozumění původnímu materiálu. Nezbytná je však i
nesmírná trpělivosti a pečlivost, kterou tato práce vyžaduje. Nejčastěji používanými nástroji tkadlen restaurátorek jsou nůžky, jehla a pinzeta. Při takzvané výtvarné retuši se podkládá celý gobelín tenkým plátnem, na které se prošívají drobnými stehy opravovaná místa. Používají se vlněné a hedvábné příze.
Během restaurování se postupně odkrývá nejen původní krása všech artefaktů, ale také se odhalují stopy po starších historických opravách. Jedna z tapiserií pocházející ze sbírek
zámku Hluboká nese známky dřívějších
historických oprav, kdy ve 2. polovině 19. století Schwarzenbergové nechali díru zakrýt jiným kusem tapiserie, která má úplně jinou strukturu.
Tím, že se
tapiserie stanou součástí nové expozice vznikající v rámci projektu Horní zámek Vimperk: Probouzení zimního zámku se otevřela šance na jejich záchranu.