Královský labyrint na zámku Loučeň
Labyrint, který na Loučeni vznikne při příležitosti 700 let od narození Karla IV., bude mít velikost, tvar i symboliku takovou, jakou by mohl mít, pokud by býval byl součásti zadání Karla IV. pro stavbu Svatovítské katedrály. Podobnost z katedrálou v Chartres není čistě náhodná. Stezka kruhového labyrintu bude nejen geometrický symbol a připomínka historie, ale především geo-energetická spirála.
Místo pro stavbu labyrintu v zámeckém parku je pečlivě vybráno s ohledem na středověké principy pro zakládání staveb a také s ohledem na zdejší přirozené proudy a prameny energií.
Pocta pro krále Karla IV.
Vybudováním královského labyrintu zámek Loučeň přidá k odkazu Karla IV. prvek, který patřil ke Karlově době, ale nebyl v Čechách zrealizován. Když v roce 1344 položil Karel IV. základní kámen Svatovítské katedrály, byly chrámové labyrinty součástí monumentálních gotických katedrál ve Francii a Německu. Kamenný labyrint se nacházel dle historických pramenů na počátku 14. století, mimo jiné, v katedrále v Remeši, ve které byli korunováni francouzští králové, a zde se zúčastnil malý Karel korunovace v roce 1328.
Podobný labyrint byl také v katedrále v Chartres, která v době Karlova pobytu ve Francii byla zcela dostavěna (nachází se 90 km západně od Paříže), a kdokoli se podívá na její obrázek, zjistí, že Chartres nápadně svým vzhledem připomíná svatovítskou katedrálu založenou Karlem IV. na Pražském hradě. Chartres bylo navíc na počátku 14. století významné poutní místo v okolí Paříže (zejména v době velikonočních svátků) a je tedy pravděpodobné, že tam mladý Karel během svého pobytu v mládí a dalších návštěv Francie zavítal. Třeba i proto, že Chartres patřilo pod arcidiecézi v Sens, kde byl od roku 1329 arcibiskupem Pierre Roger z Rosiers, Karlův přítel, učitel a budoucí papež Kliment VI. Labyrint v Chartres je jediným dochovaným chrámovým labyrintem v původní podobě a celosvětovou raritou.
Při studiu západních průčelí katedrál, které vznikaly ve Francii na přelomu 13. a 14. století, si nelze nepovšimnout faktu, že ty katedrály, které mají nad vchodem v západním průčelí rozetu, měly také na podlaze za západním vchodem do katedrály chrámový labyrint z kamene. Všichni víme, že rozeta se na západním průčelí pražské katedrály nachází. Měl tedy být v západní lodi Svatovítské katedrály také labyrint?
Plánoval Karel IV. stavbu magického labyrintu?
Původní plány na stavbu Svatovítské katedrály nejsou dochovány, rozeta nad vchodem vznikla až při dostavbě na konci 19. století, kdy již byly chrámové labyrinty ze všech gotických katedrál kromě Chartres a Amiens odstraněny. Můžeme se domnívat, že Matyáš z Arrasu, francouzský stavitel a architekt pozvaný Karlem IV na stavbu této katedrály, plánoval umístit labyrint v její podlaze? Je známo, že po 8 letech převzal stavbu Petr Parléř a že v ní i se svými syny pokračoval i po Karlově smrti. Přesto katedrála zůstala nedokončená a západní část včetně průčelí byla dostavena až po více než 500 letech, a to v l.1873 – 1929. Architekti dostavby Josef Kranner a Josef Mocker s labyrintem v podlaze nepočítali.