Giacomo Casanova –
spisovatel,
filosof, tajuplný mág, alchymista,
dobrodruh... a především
milovník všech žen. Značnou část života cestoval po Evropě, až nakonec zakotvil v severozápadních Čechách na
zámku v Duchcově, kde u
hraběte Josefa Karla Emanuela z
Valdštejna po dobu 13 let sloužil jako
knihovník.
Místnosti, ve kterých zámecký knihovník
Giacomo Casanova přebýval, po pětatřiceti letech
změnily barevnost i uspořádání. Nově se tak můžete těšit například z
baldachýnu nad postelí v červené barvě, prohlédnete si i autentické
křeslo, na kterém naposledy vydechl. První návštěvníky na zrekonstruovaném okruhu přivítá
zámek Duchcov již tento víkend,
16. a 17. srpna 2025. Při této příležitosti budou prohlídky této prohlídkové trasy vycházet každou hodinu přesně v celou
od 10:00 do 16:00 hodin. Těšit se můžete nejen na
vyšperkované interiéry,
bohatý výklad, ale také na slavnostní květinovou výzdobu. Vstupenky můžete zakoupit na pokladně zámku, ale i online.
Věčně nespokojený Talián
Duchcov se pro
Casanovu stal posledním útočištěm. Přesto, že mu hrabě
Valdštejn vyplácel nadstandartní mzdu, tento "věčně nespokojený Talián" stejně
toužil po návratu do rodných Benátek. Na
Duchcově byl
nespokojen s místní kuchyní,
podnebím a
nuda se mu stala nepřítelem. Dlouhá léta byl zvyklý na pozornost společenské smetánky, užíval si bály, hostiny nebo divadelní představení. Právě nedostatek podobného kulturního vyžití ho donutil věnovat se
vlastní literární tvorbě. Na
Duchcově napsal svá dvě nejvýznamnější díla, a sice
Útěk z olověných komor benátských, v nichž byl jako mladý uvězněn, a následně dílo vůbec nejznámější – životopisné
Paměti, které v nejobsáhlejším vydání čítají 4 000 stran!
Casanova se díky svým
Pamětem navždy vepsal do historie, ovšem ne jako osvícenský myslitel a spisovatel, nýbrž jako milovník žen. Bez okolků v Pamětech vypráví o svém
životě plném milostných dramat. Dnes Paměti považujeme za odvážné dílo, v 18. století to až taková rarita nebyla. Sám Casanova si byl však své opovážlivosti vědom a proto uvažoval, že dílo spálí. Nakonec tak neučinil a my ho právě dnes díky Pamětem důvěrně známe, ačkoliv
vydány byly až po jeho smrti. Jeho dny byly sečteny
4. června roku 1798, kdy ve 73 letech na
zámku v Duchcově zemřel. Pohřben měl být na městském hřbitově, ale ten byl později zrušen, proto se náhrobek nedochoval.