Vychutnejte si procházky zahradami pod Pražským hradem

Komplex palácových zahrad pod Pražským hradem tvoří pět zahrad: Ledeburská, Malá Pálffyovská, Velká Pálffyovská, Kolowratská a Malá Fürstenberská zahrada. Terasové zahrady mají bohatou architektonickou výzdobu, ozdobná schodiště, balustrády, vyhlídkové terasy a pavilonky komponované s vegetací do malebných celků. Zahrady jsou navzájem průchozí a představují spojnici mezi Pražským hradem a Malou Stranou. Z téměř 30 zahradních vyhlídkových teras se otevírá nezapomenutelný pohled na pražské panorama. Zahrady začaly vznikat s příchodem italských stavitelů. Opravdový rozkvět přišel na konci baroka, kdy jednotlivé svahy skoupily šlechtické rody, které vlastnily přilehlé paláce ve Valdštejnské ulici. Pojmenované jsou většinou po jejich následovnících.

Vstupné do zahrad činí 160 Kč nebo snížené za 130 Kč. Otevřeno je zde od dubna do konce října denně od 10:00 do 18:00 hodin. V zimním období jsou zahrady pro veřejnost uzavřeny, stejně jako za špatného počasí. Prohlídka bez průvodce tvoří okruh napříč zahradami. Ledeburská a Malá Pálffyovská zahrada jsou nově zrekonstruované a přístupné stejně jako Velká Pálffyovská a Malá Fürstenberská zahrada. Doba prohlídky je neomezená. K prohlídce budete potřebovat nejméně 45 minut, průměrně se návštěvníci v zahradách zdrží asi 90 minut. Průchod na Pražský hrad je nadále ze strany správy Pražského hradu uzavřen.

Herkules a Kerberos v Ledeburské zahradě

Ledeburskou zahradu nechal vybudovat Jan Václav z Kolowrat v roce 1665. Zahrada byla později pojmenována po hraběti Adolfovi z Ledebouru, který získal přilehlý palác v roce 1852. Na přelomu 17. a 18. století byla zahrada přestavěna, v parteru zahrady tehdy byla postavena poměrně rozsáhlá sala terrena. Kdo přesně stavbičku postavil, není dodnes jasné – mluví se o Giovanni Santinim, Giovanni Battistovi Alliprandovi či Františkovi Maxmiliánovi Kaňkovi. Autorem krásné malířské výzdoby sala terreny z roku 1730 je bezpochyby Václav Vavřinec Reiner. Naproti ní svás zaujme bohatě zdobená stěna s rozbíhajícím se schodištěm, jehož levé křídlo vede na horní zahradní terasy. V nice uprostřed uvidíte Herkula zápasícího s Kerberem, scénu dokresluje fontána, do níž původně tekla voda až z kašny na Pražském hradě! Na nejvyšším vrcholu zahrady stojí pětiboký pavilón.
 

Dva tisíce růží Fürstenberské zahrady

Fürstenberská zahrada je součástí Fürstenberského paláce a je nejvýchodněji položenou zahradou ze souboru palácových zahrad na jižním svahu Pražského hradu. Na místě bývalých vinic a ovocných sadů se dnes rozkládá velkolepá terasovitá zahrada, osázená přes 3 500 květinami, 8 500 dřevinami a 2 200 růžemi. Při jejich osazování byla velká pozornost věnována především starým odrůdám růží. Tak jsou označovány historické odrůdy pěstované před rokem 1867. Vyznačují se silnou vůní, bujným růstem a mimořádnou mrazuvzdorností. Patří sem například galské růže, bílé růže a damašské růže, růže stolisté a dále bourbonky, remontantky nebo portlandky. V zahradě vás dále potěší levandule, najdete tu i révu vinnou. V nádobách jsou umístěny také citrusy, muškáty a další původem subtropické rostliny, které se u nás v 18. století pěstovaly. Mezi architektonické zajímavosti patří dvě obnovené oranžérie, vyhlídkový barokní pavilonek, kašna či impozantní litinové schodiště. Nově instalované osvětlení umožňuje nasát její atmosféru a vstřebat všechny její vůně i během romantické večerní prohlídky s mimořádným výhledem. Pokud toužíte po krásné fotografii Prahy z neokoukaného úhlu, je právě tady to pravé místo.

Kolowratská zahrada plná ovocných stromů

Kolowratská zahrada má 7 teras, které spojuje schodiště. Vyrostla v místě parkánu středověkých hradeb a sloužila jako "zásobárna" ovoce (i zeleniny) pro Pražský hrad. I dnes zde najdete staré ovocné stromy, jako jsou jabloně, hrušně, meruňky a dokonce i mišpule. Rostou tu také čtyři švestky, dva ořešáky a dvě třešně. Zajímavostí je velké množství vzrostlých lískových keřů. I když je zde znát užitkový charakter oproti ostatním okrasným a relaxačním palácovým zahradám, ohromí vás její majestátnost. Za pozornost určitě stojí barokní kašna s hlavou chrliče. Navíc se můžete těšit na jeden z nejhezčích pohledů na všechny palácové zahrady. Možná vůbec ten nejlepší. Zahrada byla otevřena roku 2000 po rozsáhlé rekonstrukci a revitalizaci.

Pálffyovská zahrada, kam chodil hrát kuželky František Palacký

Malá a Velká Pálffyovská zahrada stejnojmenného paláce vznikla na místě renesanční zahrady italského typu poté, co Jan Josef z Valdštejna na počátku 18. století spojil a přebudoval dva měšťanské domy se zahradami na palác. Roku 1881 koupil palác se zahradami Eduard Pálffy z Erdödu, po něm dostaly jméno. Malá Pálffyovská zahrada stoupá nad bývalým hospodářským křídlem paláce. Sedm terasových úrovní propojuje schodiště, má užitkový charakter, terasy jsou osázeny hrušněmi, jabloněmi a višněmi. Na horní opěrné zdi se pne vinná réva. Najdete tu i malou zahrádku léčivých rostlin.

Velká Pálffyovská zahrada má osm výškových úrovní, propojených střídavě tunelovými a odkrytými schodišti. Ve středu nejnižší terasy najdete barokní portál s kruhovým bazénem zdobeným soškou Tritona. Na druhé terase v barokním portálu se ukrývají sluneční hodiny. V zahradě kdysi stával i kuželník. Kuželky sem mohli chodit hrávat Josef Dobrovský a František Palacký, neboť oba ve svých dílech zmiňují, že zahrada bývala již za jejich časů oblíbeným místem k procházkám.