Poznejte všechny zpřístupněné jeskyně v Česku

Mezinárodní den jeskyní a krasu

Mezinárodní den jeskyní a krasu (International Day of Caves and Karst) byl vyhlášen poprvé na generální konferenci UNESCO, která se konala 12. listopadu 2025 v Samarkandu v Uzbekistánu. Tuto iniciativu UNESCO navrhlo Slovinsko na podnět Mezinárodní speleologické unie (UIS) ve spolupráci s dalšími organizacemi. Mezinárodní den jeskyní a krasu si celý svět každoročně připomíná 13. září, jeho cílem je zviditelnit vzácný ekosystém, který pokrývá téměř jednu čtvrtinu Země. Věděli jste, že jeskyně a kras poskytují vodu až miliardě lidí? Jeskyně slaví svůj svátek i 6. června, kdy je den spojen s zpřístupněnými jeskyněmi.

S tuzemskými jeskyněmi se můžete až do 29. listopadu seznámit i na výstavě Podzemní klenoty české přírody na střeše Národního zemědělského muzea na pražské Letné.
 

Jeskyně v Čechách

V Libereckém kraji se nacházejí Bozkovské dolomitové jeskyně. Jsou nejdelším jeskynním systémem v ČR vytvořeným v dolomitech, s největším podzemním jezerem v Čechách. Mají vzácnou krápníkovou výzdobu, stěny zdobí také unikátní struktury křemene. Svou celkovou délkou dosud objevených prostor – 1 118 m a výškovým rozpětím (denivelací) 43 m jsou nejdelšími dolomitovými jeskyněmi v České republice. Teplota vzduchu v jeskyni se pohybuje v rozmezí 7,5 – 9 °C, vlhkost 96 – 100 %, teplota vody v jezerech je 8 °C. Veřejnosti zpřístupněný okruh je dlouhý 350 m, s dobou prohlídky 45 minut. Od 11. do 14. září 2026 u příležitosti Mezinárodního dne jeskyní a krasu zde bude k vidění panelová výstava.

V kraji Středočeském, v blízkosti hradu Karlštejna, se nacházejí Koněpruské jeskyně, které se vyznačují nejrozsáhlejším krasovým jeskynním systémem v Čechách. Mají ojedinělou výzdobu, zvanou “koněpruské růžice”. Vznikly v devonských vápencích starých až 400 milionů let. Jsou vyvinuty ve třech výškových úrovních s denivelací více než 70 m. Jeskyně jsou nalezištěm prehistorických kosterních pozůstatků lidí a zvířat, raritou je tajná středověká penězokazecká dílna. Jejich celková délka přesahuje 2 km, zpřístupněná trasa je dlouhá cca 620 m. U jeskyní najdete i Dům přírody Českého krasu - reprezentativní návštěvnické centrum s expozicí o přírodě Českého krasu, která návštěvníky pobaví i poučí. Vtáhne vás například do příběhu o zrození trilobita, vzniku krasové krajiny a objevování jeskyní. Nechybí ani nejmodernější technologie! 

Chýnovská jeskyně leží na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny v Pacovské pahorkatině nedaleko Tábora. Od roku 1868 je první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území ČR, dodnes jsou zachována původní kamenná schodiště návštěvní trasy. Vyniká mimořádnou barevností stěn a stropů, kde bílé, žluté a hnědé polohy mramorů střídají tmavé vrstvy amfibolitů. Je největším přírodním zimovištěm netopýra řasnatého v Evropě. Strmé chodby jeskyně upadají až do hloubky 41 metrů na hladinu podzemního toku. Celková délka jeskynního systému, který není ještě zcela prozkoumán, je více než 1200 metrů. Délka turistické trasy je 220 m s převýšením 42 m. Doba prohlídky 40 minut, teplota vzduchu 5 až 9°C. Také zde se nachází návštěvnické středisko, jehož expozice představí zájemcům zatopené části jeskyně nebo informace o životě netopýrů. V pátek 18. září od 18:00 se zde koná v rámci Mezinárodního dne přednáška Chýnovský kras.
 

Jeskyně Moravského krasu a samého jihu Moravy

Na Moravě, severně od Brna, se rozkládá Moravský kras a je asi naší nejznámější lokalitou s nabídkou prohlídek jeskyní pro veřejnost, kterých je v této oblasti pět. Součástí podzemního okruhu Punkevních jeskyní s krásnou krápníkovou výzdobou je návštěva propasti Macocha a plavba motorovými čluny po podzemní říčce Punkvě.

Kateřinská jeskyně je významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. Do její návštěvní trasy spadá i největší zpřístupněná podzemní prostora v ČR 95 x 44 x 20 metrů. Mezi nejkrásnější partie patří barevně nasvícený útvar Čarodějnice a Bambusový lesík tvořený vzácnými, až 4 metry vysokými hůlkovými stalagmity. V Hlavním dómu jeskyně se nachází vůbec nejstarší kresba na našem území. Jde o "černé čáry" na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Vědci se domnívají, že čarami byl kámen patrně umělecky dotvořen před 7 000 lety coby kultovní místo v době kamenné.

Sloupsko-šošůvské jeskyně otevírají turistům fascinující pohledy do nitra mohutných propastí na okouzlující krápníkovou výzdobu. Součástí prohlídky je i světoznámá jeskyně Kůlna s pravěkým sídlištěm a nalezištěm pozůstatků neandertálského člověka. Zážitková trasa s názvem Po stopách Nagela o délce 1300 metrů vede spodním patrem Sloupsko-šošůvské jeskyně. Zde se chodí se stupňovitou propastí do spodních pater jeskyně. Trasa navazuje na zpřístupněné části Sloupsko-šošůvských jeskyní. Tuto trasu je třeba si dopředu objednat. Dále vede řečištěm Sloupského potoka na dno Nagelovy propasti. Přechodem přes Nagelovo jezírko nahlédnete do přítokových sifonů. Při návratu odbočíte ještě k Wankelovu jezírku a vystoupíte opět Stupňovitou propastí. Na trase vás čeká sestup po 12 m dlouhém žebři, v některých místech je postup možný jen "po čtyřech" nebo plazením.

Jeskyně Výpustek je významnou paleontologickou lokalitou, jedním z mála evropských nalezišť kompletních koster pleistocenní zvířeny. V jejích prostorách se v začátku minulého století těžily fosfátové hlíny, v jeho druhé polovině ji využívala německá armáda k výrobě zbrojního materiálu a později v ní působila československá armáda, které sloužila jako protiatomový kryt a tajné velitelské stanoviště. Jako jedna z mála je trasa bezbariérová. I zde najdete zážitkovou trasu Za tajemstvím jeskyně Výpustek. Novinkou od roku 2025 je bezbariérová trasa i pro kočárky.

Jeskyně Balcarka nabízí pozoruhodné kruhovité propasti, jeskynní bludiště a mimořádně bohatou a barevnou krápníkovou výzdobu. Ve Velkém dómu bylo poprvé ve východní Evropě použito osvětlení LED diodami, které vytváří zvláštní světelné efekty. Expozice v Balcarce, představuje tuto lokalitu jako jeskyni lovců sobů a koní i generační zimoviště medvědic jeskynního medvěda a jeskyni medvíďa.

Na jihu Moravy, na okraji města Mikulova, se nachází Jeskyně Na Turoldu. Je jedinou zpřístupněnou jeskyní v ČR vytvořenou v jurském vápenci, kde stěny místo krápníků zdobí unikátní "turoldská výzdoba", která připomíná korálové útesy a kamennou pěnu s množstvím dutinek, hráškovitých výrůstků a drúz jemných krystalků kalcitu. Je největším zimovištěm ohroženého druhu vrápence malého na jižní Moravě. Zpřístupněn je i tzv. Jezerní dóm – část jeskyně, v níž se nachází jezírko se smaragdově zbarvenou vodou. Jeho délka dosahuje 30 metrů a šířka 17 metrů. Vedle jezírka můžete obdivovat jeskynní výzdobu, která vznikala chemickou erozí. Jedná se o jakousi "kamennou pěnu", ve které jsou krystalky kalcitu. Vyvolává proto pocit, že se procházíte po dně korálového útesu.
 

Jeskyně střední i severní Moravy

V Olomouckém kraji se nachází pět zpřístupněných jeskyní. Poblíž obce Javoříčko jsou Javoříčské jeskyně. Vyznačují se unikátní bohatou a rozmanitou krápníkovou výzdobou v složitém komplexu mohutných dómů, chodeb, propastí a puklin a patří mezi nejkrásnější jeskyně v České republice. Jsou největším zimovištěm vrápence malého v ČR. Přímo ve sváteční den 13. září se zde uskuteční dětská prohlídka Cesta prokletím.

Asi 4 km západně od Litovle mohou turisté navštívit Mladečské jeskyně. Je to složitý třípatrový krasový systém, vytvořený v hrubozrnných krystalických vápencích a částečně i v nekrasových horninách amfibolitech. Jeskyně sloužila jako rituální pohřebiště kromaňonského člověka období středního paleolitu, z doby před více než 31 000 lety. Zároveň je nejsevernějším sídlištěm moderních lidí rodu Homo sapiens sapiens v Evropě, s řadou kosterních pozůstatků a nálezů unikátních kostěných hrotů oštěpů, tzv. "hrotů mladečského typu" z období kultury aurignaciénu. Výpravnou expozici o Kromaňoncích můžete zhlédnout v Dómu mrtvých. Jeskyně jsou složitým labyrintem chodeb, dómů a vysokých komínů s pozoruhodnou modelací stěn i krápníkovou výzdobou, a svými chodbami prostupují vrchem Třesín až pod hladinu podzemní vody. Z celkové délky 1 250 m chodeb a síní, o výškovém rozpětí 30 m, je 380 m zpřístupněno veřejnosti.

Jeskyně Na Špičáku se nachází severně od Jeseníku a patří k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě. První písemná zmínka o ní pochází již z roku 1430 a množství unikátních historických nápisů na stěnách, které jsou předmětem výzkumu, dokládá její časté návštěvy. Podzemní labyrint chodeb a puklin je vytvořen v devonských mramorech, chodby mají charakteristický srdcovitý profil. Jeskyně sloužila často jako úkryt, o čemž svědčí četné epigrafické nápisy a malby na stěnách (nejstarší z roku 1519). Roku 2014 byla odborně zrestaurována renesanční malba „Adorace kříže“ v centrální části jeskyně. Chodby mají charakteristický srdcový profil, který jim vdechly tavné vody ledovce.

Poblíž Jeseníku se také nacházejí Jeskyně Na Pomezí. Jsou největšími krasovými jeskyněmi v krystalických vápencích na území ČR, mají typické nátekové útvary, vytvářející bohaté kaskády a mohutné členité krápníky. Pro jeskyni Na Pomezí jsou typické úzké a místy vysoké chodby, které se v kříženích rozšiřují v menší dómy. Podzemní prostory jsou také oblíbeným zimovištěm deseti druhů netopýrů. Celková délka jeskynního systému je asi 1400 metrů, délka turistické trasy činí 390 m, s dobou prohlídky 45 minut. Průměrná teplota v jeskyních je 7,7°C, vlhkost ovzduší 99 %.

Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v malebném údolí řeky Bečvy v lázních Teplicích nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu, vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod, vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, dále tzv. raftové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Zajímavostí je také to, že jsou jeskyněmi s nejvyšší teplotou v České republice – mají stálou teplotu 14°C. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým. Nedaleko jeskyní se nachází nejhlubší propast ČR a nejhlubší sladkovodní jeskyně světa - Hranická propast.