Po dlouhá staletí patřilo
královské město Olomouc k nejvýznamnějším sídlům na našem území. Už před
bezmála tisíci lety tu stával hrad moravských knížat z rodu
Přemyslovců, který je považován za jednu z nejvýznamnějších
románských obytných staveb v Evropě. Dnes je někdejší panovnické sídlo součástí
Arcidiecézního muzea. Na své si v něm přijdou nejen
milovníci umění a historie, ale i obdivovatelé
architektury. Jeho prostory jsou totiž pestrou směsicí stylů.
Muzeum umění Olomouc (dříve Galerie výtvarného umění) bylo založeno v roce 1952 jako součást
Vlastivědného muzea. Po roce 1989 získalo Muzeum umění samostatnou budovu v centru města. Od roku 1991 probíhala adaptace budovy pro muzejní účely. Muzeum spravuje více než
65 000 sbírkových předmětů (z oblasti malířství, sochařství, kresby, volné a užité grafiky, fotografie, užitého umění a dokumentace architektury), takže je
třetí největší institucí svého druhu v českých zemích.
Arcidiecézní muzeum Olomouc bylo jako součást
Muzea umění založeno v roce 1998. jedná se o
první muzeum pro duchovní kulturu v České republice. Jeho součástí se stal románský palác moravských biskupů u baziliky sv. Václava na
olomouckém Přemyslovském hradě. Jádro Arcidiecézního muzea Olomouc je tvořeno bývalou rezidencí olomouckých kapitulních děkanů, k níž byly v průběhu staletí přičleňovány další, mnohdy starší objekty. Pozemek pro stavbu děkanství v rámci knížecího hradu věnoval kapitulnímu děkanu Bartolomějovi roku 1267 král
Přemysl Otakar II.
Od roku 1999 byla postupně pro potřeby Arcidiecézního muzea rekonstruována severní část někdejšího hradu – objekt kapitulního děkanství a jeho hospodářský dvůr. Areál, dokumentující
stavební a umělecký vývoj Olomouckého hradu v průběhu celého tisíciletí, od pozůstatků paláců biskupského a knížecího přes vrcholné románské, gotické a renesanční etapy až po pozdně barokní a rokokové interiéry, byl slavnostně zpřístupněn 1. června 2006.