Smetana, Váchal, Rettigová: za slavnými osobnostmi vyrazte do Litomyšle

Slavných Čechů ale prošlo Litomyšlí více. Například celých čtrnáct let zde na gymnáziu učil Alois Jirásek (a nechal se tu inspirovat ke svojí Filosofské historii), krátce po svatbě se sem s manželem přestěhovala a nějakou dobu žila i Božena Němcová. My se dnes ale vypravíme i za někým méně známým.

 

Josef Váchal, který dnes patří ke kultovním autorům, byl za svého života nedoceněný umělec samorost. Jeho mystická tvorba ale vždy našla své obdivovatele. Jedním z nich byl amatérský tiskař Josef Portman z Litomyšle, který v roce 1920 pozval Josefa Váchala, aby mu vyzdobil dům. Díky tomu a rozsáhlé rekonstrukci v 90. letech se nám dochovala jedna z nejbizarnějších výzdob interiérů.

Dnes slouží Portmoneum jako muzeum a byla by velká škoda jej při návštěvě Litomyšle minout. V Litomyšli najdete i Váchalovu ulici, kde se nachází sgrafita na motivy jeho Krvavého románu. Jako vášnivý sběratel a znalec sešitů lidového čtení vytvořil Josef Váchal z lásky k žánru humornou parodii brakového krváku.

Děj románu byl situován do fiktivního sanatoria Mors Vetera (Stará smrt) vedeného šíleným psychiatrem Dr. Řimsou. knihu, Knihu Váchal nejen napsal, ale také sám vysázel, ilustroval vlastními brutálními dřevořezy, a pak dokonce i sám vydal. Stopa Josefa Váchala vede v Litomyšli i do dnešního hotelu Aplaus. Stojí na původním místě, kam rád chodíval Josef Váchal na jídlo. Tamní restaurace na slavného umělce odkazuje jak svým příznačným názvem „Bohém“, tak i vyobrazením mistra samotného hned u vchodových dveří. Skvěle se zde najíte také – zdejší pokrmy jsou vařeny z prvotřídních surovin a mají základ v tradiční české kuchyni.
 

Když už je řeč o jídle, musíme vzpomenout legendární Magdalenu Dobromilu Rettigovou, kterou má většina z nás zafixovanou v paměti, jako skvělou kuchařku. To je ovšem jen jedna polovina její osobnosti. Ta druhá se věnovala vlastenectví, psala povídky, básně i divadelní hry (ve své době byla velmi ceněna hra Bílá růže), příspívala mimo jiné do časopisu Květa a velmi aktivně se účastnila společenského a kulturního života v Litomyšli.

Do města se přistěhovala spolu se svým manželem – právníkem Janem Aloisem Sudipravem Rettigem. Jako úředním státní správy musel pracovat na přiděleném úřadě, takže se často stěhovali. Do Litomyšle přišli v roce 1834 a už zde zůstali. Zpočátku bydleli nedaleko proboštského kostela, ale pak se přestěhovali do nárožního domu na Špitálku, dnešním Toulovcově náměstí, vedle kostela Rozeslání sv. Apoštolů. Pro mnohé čtenáře bude možná překvapením, že Magdalena vlastně moc neuměla česky. Její výchova i výuka probíhala v němčině a teprve později začala docházet na setkání obrozeneckých rodin, kde se účastníci snažili česky mluvit. A tak její memoáry byly ještě psané v němčině, zatímco nejslavnější kuchařka již česky.

A proč se Domácí kuchařka stala tak populární pro mnoho generací? Důvod byl v její lidovosti, byla totiž určena "pro všechny", ne pouze pro mistry kuchaře nebo rodiny z nejvyšších vrstev. Recepty měly sloužit pro „dívčinky v malých městech, jakož i na statcích, zámcích, farách a dědinách“. Neobsahovaly luxusní či těžko dostupné ingredience, příprava jídel nebyla příliš náročná (na svou dobu) a navíc byla dobře krok za krokem popsaná. Rettigová také pořádala soukromé kurzy vaření a soustředila se na dívky z nižších sociálních vrstev, kterým se snažila předat své kuchařské umění, zkušenosti z vedení domácnosti a také v nich probudit lásku k české literatuře. Kromě toho založila nadaci pro studium chudých dívek v Litomyšli, kterou i později finančně podporovala. Snad jen její manžel Jan Alois příliš nedoceňoval její stálé kulinářské experimenty a podle svého vyjádření ji často prosil, aby "uvařila něco normálního". Paní Magdaléna se zase ve svém životopise nechala slyšet, že kdyby byla znovu mladá "raději by se ze skály vrhla, než do manželství vešla". Nicméně její kuchařka se zdá být nesmrtelná – od prvního vydání v roce 1826 vychází dodnes. Ve vydání z roku 1986 najdete mimo originálních receptur také výběr z jejích beletristických prací a dopisů.
 

Nejslavnějším litomyšlským rodákem je slavný český hudební skladatel Bedřich Smetana. Spolu s Antonínem Dvořákem se považuje za zakladatele české národní hudby. Narodil se v zámeckém pivovaru v Litomyšli roku 1824, kde díky svému otci Františku Smetanovi – hráči amatérského smyčcového kvartetu, nalezl zalíbení v hudbě. Během svého života se Bedřich Smetana věnoval hudbě, skládal opery i jiná hudební díla a zároveň hudbu vyučoval. Jeho opery jako například Dalibor, Libuše, Hubička či Prodaná nevěsta jsou známé po celém světě. Mezi jeho další významná díla patří cyklus symfonických básní Má vlast a její zřejmě nejznámější část Vltava. Z jeho díla dále připomeňme, kromě již zmíněných oper, kantátu Česká píseň, dva smyčcové kvartety, dvě dua Z domoviny a rozsáhlé dílo klavírní.

Místy na kterých strávil první roky svého života, vás provede Stezka po stopách Bedřicha Smetany. Začíná u jeho sochy na Smetanově náměstí (původně Horní a Dolní). V domě č.p 61 rodina i s malým Bedřichem bydlela mezi lety 1825 až 1831. Poté se přestěhovala z Litomyšle do Jindřichova Hradce kvůli zaměstnání Františka Smetany. Dům má růžovou pozdně barokní fasádou s rokokovými prvky a podloubí. Nachází se mezi radniční věží a morovým sloupem. Na nábřeží řeky Loučné stojí Smetanův dům, secesní budova z roku 1905, postavená podle návrhů plzeňských architektů Šůty, Šulce a Velflíka. Byl otevřen Smetanovou operou Dalibor v provedení místních nadšenců. Budova byla míněna jako divadelní a koncertní sál. Velký sál s balkóny pojme až 650 návštěvníků. V současné době se zde konají plesy, divadla, taneční vstoupení, koncerty a některé pořady v rámci festivalu Smetanova Litomyšl.

Rodný byt Bedřicha Smetany najdete v budově bývalého zámeckého pivovaru. Bedřich Smetana se narodil v Litomyšli 2. března 1824. Matka Bedřicha, Barbora Smetanová, vyprávěla, že měla před narozením chlapce živý sen, ve kterém se jí zjevil anděl a zvěstoval jí, že bude chlapec velkým hudebníkem, a kázal, aby mu dala jméno Fridrich a také hudební vzdělání. Otec František Smetana byl hraběcím sládkem v zámeckém pivovaru. Bedřich byl jedenáctým dítětem a prvním synem. Rodina zde bydlela pouze rok, pak se odstěhovali na náměstí do domu čp. 61. V bývalém zámeckém pivovaru se nachází Smetanův rodný byt. V těchto prostorách je zpřístupněna stálá expozice věnovaná Bedřichu Smetanovi. Kromě jiného zde uvidíte originální brýle, stůl Bedřicha Smetany, fotografie a záznamy ze života. V dámském hudebním salónku na zámku Litomyšl se konalo první vystoupení Bedřicha Smetany před veřejností. Bylo mu tehdy pouhých šest let a hrál zde na klavír pro samotnou paní hraběnku!