František Křižík vybudoval elektrárny a tím i rozsvítil mnoho českých měst a jeho vynálezy v oblasti elektrotechniky mu vynesly
uznání celého světa. Mezi
Křižíky vynálezy patří třeba
oblouková lampa, vymyslel ale také
Křižíkovu fontánu na pražském výstavišti a jeho zásluhou vznikala i
elektrifikovaná železniční trať z Tábora do Bechyně.
Budoucí vynálezce se narodil v rodině chudého ševce. V
Plánici prožil dětství, studoval v
Klatovech, poté přešel do
Prahy na techniku. Studia nemohl dokončit a nastoupil do praxe k firmě Kaufmann vyrábějící telegrafní a měřící přístroje. Pracovní zaměření firmy přivedlo
Křižíka k
železnici, soustředil se na
telegrafní a zabezpečovací zařízení pro železnice.
Návštěva
Světové výstavy v Paříži v roce
1878 přivedla
Křižíka k problematice
elektrického osvětlení. Vyrobil vlastní konstrukci obloukové lampy systému Piette – Křižík, která získala první cenu na mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži a byla patentována v Anglii, Paříži, USA, Německu a dalších zemích. Na začátku 80. let propagoval
Křižík obloukovou lampu při různých slavnostních iluminacích, a protože podnikání bylo úspěšné, rozhodl se
Křižík pro přestěhování firmy do Prahy – Karlína. K velkým zakázkám v této době patřilo elektrické
osvětlení prezentační budovy pražského
Žofína. Vybudoval
elektrárny a městské osvětlení v četných městech jako
Písek,
Jindřichův Hradec, pražský Žižkov, nebo Karlín.
V roce 1891 se uskutečnila v
Praze Jubilejní výstava na památku 100. výročí první průmyslové výstavy v Praze.
František Křižík patřil k předním pořadatelům i vystavovatelům, na
Výstavišti ve
Stromovce zařídil osvětlení, postavil zde
světelnou fontánu a vybudoval
první elektrickou dráhu spojující výstaviště s Letnou. V 90. letech 19. století se zasloužil o zavedení
elektrické tramvajové dopravy v Praze, když vybudoval dráhu Praha – Libeň – Vysočany a později také Praha – Královské Vinohrady – Žižkov, elektrické dráhy stavěl i v
Plzni, v Bosně a Chorvatsku. V roce 1903 uvedl
Křižík do provozu
první meziměstskou elektrickou železnici v českých zemích mezi
Táborem a Bechyní.
Hlavním lákadlem muzea je oblouková lampa
Oblouková lampa nebo více než sto let starý elektrický generátor jsou součástí
interaktivní expozice v rodném domě Františka Křižíka v Plánici. Jedná se o
venkovské stavení z 19. století,
zachráněné před zkázou v roce 1955 státem, který je vykoupil od soukromé osoby a zajistil rekonstrukci. Expozice zde byla otevřena v roce 1957, poslední po velké rekonstrukci v roce 2010.
V místnosti, kde se
František Křižík narodil, se dochovalo
původní zařízení rodiny Křižíků, jako např. i nářadí, které Křižíkův otec v minulém století používal. Dále je v domku vystavena fotodokumentace Křižíkových vynálezů, mimo jiné i dokumentace l. elektromobilu, l. elektrické lokomotivy, světelné fontány a další. Z exponátů uvidíte např.
dynamo, které Křižík vyrobil a které bylo instalováno v
Čachrově, kde sloužilo k osvětlení 80 domků.
Vydejte se na výlet okolo Plánice
Kousek od
muzea stojí
barokní kostel sv. Blažeje. Říká se, že je postavený podle návrhů architekta K. I. Dienzenhofera, který v té době pracoval na
poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie v nedalekém Nicově a do
Plánice si tak trochu „odskočil“. O
Nicovu poblíž
Plánice se říká, že je jednou z nejmenších vesnic na světě – je tu pár domů, fara a skvostný
barokní chrám, postavený na prastarém poutním místě. Poblíž najdete
studánku s údajně léčivou mírně radioaktivní vodou, nad níž stojí
kaplička. K dalším zajímavostem Plánicka patří zřícenina velké
barokní sýpky v lese Maxberk a románská kamenná
rotunda z doby kolem roku 1200 ve vesnici
Zborovy.
Hrabě Ludvík Taaffe, příslušník starobylého irského šlechtického rodu Taaffe z Carlingfordu, si možná z nostalgie, možná natruc starousedlíkům nechal kolem roku 1840 v
lese zvaném Prašivice poblíž
Nalžovských Hor postavit kopii dávného rodového sídla,
irského hradu Ballymote. Kolem umělé zříceniny postupně vyrostl lesní park s jezírkem a výletním altánem, objevíte tu i obřího kamenného draka, želvu a zbytky dalších
přírodních soch.