František Křižík vybudoval elektrárny a tím i rozsvítil mnoho českých měst a jeho vynálezy v oblasti elektrotechniky mu vynesly uznání celého světa. Mezi Křižíkovy vynálezy patří třeba oblouková lampa, vymyslel ale také Křižíkovu fontánu na pražském výstavišti a jeho zásluhou vznikala i elektrifikovaná železniční trať z Tábora do Bechyně.
František Křižík se narodil v rodině chudého ševce. V Plánici prožil dětství , studoval v Klatovech, poté přešel do Prahy na techniku. Studia nemohl dokončit a nastoupil do praxe k firmě Kaufmann vyrábějící telegrafní a měřící přístroje. Pracovní zaměření firmy přivedlo Křižíka k železnici, soustředil se na telegrafní a zabezpečovací zařízení pro železnice.
Návštěva Světové výstavy v Paříži v roce 1878 přivedla Křižíka k problematice elektrického osvětlení. Vyrobil vlastní konstrukci obloukové lampy systému Piette – Křižík, která získala první cenu na mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži a byla patentována v Anglii, Paříži, USA, Německu a dalších zemích. Na začátku 80. let propagoval Křižík obloukovou lampu při různých slavnostních iluminacích, a protože podnikání bylo úspěšné, rozhodl se Křižík pro přestěhování firmy do Prahy – Karlína. K velkým zakázkám v této době patřilo elektrické osvětlení prezentační budovy pražského Žofína. Vybudoval elektrárny a městské osvětlení v četných městech jako Písek, Jindřichův Hradec, Žižkov, nebo Karlín.
V roce 1891 se uskutečnila v Praze Jubilejní výstava na památku 100. výročí první průmyslové výstavy v Praze. František Křižík patřil k předním pořadatelům i vystavovatelům, na výstavišti ve Stromovce zařídil osvětlení, postavil zde světelnou fontánu a vybudoval první elektrickou dráhu spojující výstaviště s Letnou. V 90. letech 19. století se zasloužil o zavedení elektrické tramvajové dopravy v Praze, když vybudoval dráhu Praha – Libeň – Vysočany a později také Praha – Královské Vinohrady – Žižkov, elektrické dráhy stavěl i v Plzni, v Bosně a Chorvatsku. V roce 1903 uvedl Křižík do provozu první meziměstskou elektrickou železnici v českých zemích mezi Táborem a Bechyní.
Hlavním lákadlem muzea je oblouková lampa
Oblouková lampa nebo více než sto let starý elektrický generátor jsou součástí interaktivní expozice v rodném domě Františka Křižíka v Plánici. Jedná se o venkovské stavení z 19. století, zachráněné před zkázou v roce 1955 státem, který je vykoupil od soukromé osoby a zajistil rekonstrukci. Expozice zde byla otevřena v roce 1957, poslední po velké rekonstrukci v roce 2010.
V místnosti, kde se František Křižík narodil, se dochovalo původní zařízení rodiny Křižíků, jako např. i nářadí, které Křižíkův otec v minulém století používal. Dále je v domku vystavena fotodokumentace Křižíkových vynálezů, mimo jiné i dokumentace l. elektromobilu, l. elektrické lokomotivy, světelné fontány a další. Z exponátů uvidíte např. dynamo, které Křižík vyrobil a které bylo instalováno v Čachrově, kde sloužilo k osvětlení 80 domků.
Vydejte se na výlet okolo Plánice
Kousek od muzea stojí barokní kostel sv. Blažeje. Říká se, že je postavený podle návrhů architekta K. I. Dienzenhofera, který v té době pracoval na poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie v nedalekém Nicově a do Plánice si tak trochu „odskočil“. O Nicovu poblíž Plánice se říká, že je jednou z nejmenších vesnic na světě – je tu pár domů, fara a skvostný barokní poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie, postavenýna prastarém mariánském poutním místě podle plánů K. I. Dienzenhofera. Poblíž najdete studánku s údajně léčivou mírně radioaktivní vodou, nad níž stojí kaplička. K dalším zajímavostem Plánicka patří zřícenina velké barokní sýpky v lese Maxberk a románská kamenná rotunda z doby kolem roku 1200 ve vesnici Zborovy.
Hrabě Ludvík Taaffe, příslušník starobylého irského šlechtického rodu Taaffe z Carlingfordu, si možná z nostalgie, možná natruc starousedlíkům nechal kolem roku 1840 v lese zvaném Prašivice poblíž Nalžovských Hor postavit kopii dávného rodového sídla, irského hradu Ballymote. Kolem umělé zříceniny postupně vyrostl lesní park s jezírkem a výletním altánem, objevíte tu i obřího kamenného draka, želvu a zbytky dalších přírodních soch.