Významné dny naší historie: co se stalo v září?

A kam vás zavedou? Od  Lucemburků přes fotbalový Baník až po přesun mosteckého kostela. Ačkoli pranostiky pro září překypují pořekadly o babím, mariánském nebo svatováclavském létě, česká historie protkala první podzimní měsíc i okamžiky, které s líbeznými básničkami nemají nic společného – od slavnostních otevření, významných zápisů do UNESCO a založení chráněných oblastí přes technické premiéry až po zlomové politické události. S Kudy z nudy si připomeňte také každoroční Dny evropského dědictví (European Heritage Days – EHD), které se právě v září konají po celé Evropě!
 

1. září 1310 – Jan Lucemburský se oženil s Eliškou Přemyslovnou

Ve Speyeru, německém městě česky zvaném Špýr, se tehdy čtrnáctiletý syn nového římského krále Jindřicha VII. Jan Lucemburský oženil s Eliškou Přemyslovnou, dcerou českého krále Václava II. z rodu Přemyslovců. Jejich manželství přivedlo na český trůn Lucemburky a dalo českým zemím budoucího „otce vlasti“ Karla IV. Ten mimochodem ve stejný den roku 1347 udělil pražským arcibiskupům právo korunovat české krále.
 

1. září 1939 – začátek druhé světové války

Německý útok na Polsko 1. září 1939 rozpoutal nejničivější konflikt 20. století, který zasáhl i české země už okupované nacistickým Německem. Protektorát Čechy a Morava se stal součástí válečné mašinérie a život obyvatel se ještě víc podřídil potřebám říše – víc si přečtete na Kudy z nudy v článku o druhé světové válce.
 

2. září 1347 – korunovace Karla IV. a Blanky z Valois

V katedrále sv. Víta na Pražském hradě korunoval arcibiskup Arnošt z Pardubic českým králem Karla IV. a francouzskou princeznu Blanku z Valois českou královnou. Byla to první korunovace českého krále novou královskou korunou, kterou dal Karel pro tuto příležitost zhotovit. Přesně ve stejný den roku 1893 odstartovala nadšená kritika v časopise Čas popularitu Karafiátových Broučků.
 

3. září 1875 – narození Ferdinanda Porsche

V Liberci-Vratislavicích nad Nisou se narodil Ferdinand Porsche, geniální automobilový konstruktér a zakladatel slavné značky nesoucí jeho jméno. Do dějin se zapsal jako tvůrce legendárního Brouka i luxusních sportovních vozů Porsche – a jeho rodný dům dnes láká fanoušky motorismu z celého světa.


 

5. září 2005 – první díl seriálu Ulice

Televize Nova odvysílala první díl nekonečného seriálu Ulice, který diváky provází už přes dvě desetiletí. Za tu dobu se Ulice stala kronikou každodenního života – se všemi jeho radostmi, starostmi i dramaty – a zapsala se mezi nejdéle vysílané české seriály.
 

6. září 1959 a 1972 – Brno jako centrum techniky a dopravy

Na Brněnském výstavišti byl 6. září 1959 zahájen první ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu, který se postupně stal prestižní přehlídkou průmyslových novinek z celého světa. O třináct let později, ve stejný den roku 1972, se Brno dočkalo i otevření prvního moravského úseku dálnice D1, a to od Kývalky (182. km) po Brno-západ (190. km).
 

8. září 1922 – založení fotbalového klubu FC Baník Ostrava

V roce 1922 vznikl fotbalový klub FC Baník Ostrava, tehdy ještě pod názvem SK Slezská Ostrava, který se stal symbolem slezského fotbalu a regionální hrdosti. Ve stejný den přesně o 17 let později, tedy 8. září 1939, měla premiéru filmová komedie Kristián s Oldřichem Novým, která se zařadila k českým filmovým klasikám. Do třetice patří k osmému září také rok 1995, kdy americká rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa a Rádio Svoboda zahájily po svém přestěhování z Mnichova vysílání z Prahy.
 

9. září 1786 – vznik brněnského parku Lužánky

Císař Josef II. odsouhlasil založení brněnského parku Lužánky, prvního veřejného parku v českých zemích. Lužánky vznikly v bývalé jezuitské zahradě, a dodnes patří k oblíbeným místům odpočinku Brňanů.
 

10. září 1898 – vražda císařovny Alžběty Bavorské

Rakouská císařovna Alžběta Bavorská zvaná Sisi byla v Ženevě zavražděna italským anarchistou Luigim Luchenim. Oblíbená manželka císaře Františka Josefa I., který vládl i českým zemím, se stala legendou rakousko-uherské monarchie a dodnes patří k nejznámějším historickým postavám střední Evropy.
 

12. září 1871 – slib korunovace českého krále

Císař František Josef I. vydal reskript, v němž vyjádřil ochotu nechat se korunovat českým králem. Slavnostní akt se ale nikdy neuskutečnil, ke korunovaci nedošlo, a tak zůstala česká královská koruna po korunovaci Ferdinanda Dobrotivého v roce 1836 už navždy uložena v komoře s korunovačními klenoty v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.


 

14. září 1950 – objev Koněpruských jeskyní

Stačil jediný odstřel ve vápencovém lomu Zlatý kůň u Berouna – a pod zemí se objevil dosud neznámý krasový labyrint. Těžba se musela zastavit a Koněpruské jeskyně se po letech průzkumu otevřely veřejnosti 2. srpna 1959, aby ukázaly svou podzemní krásu.
 

16. září 1597 – vznik Zlaté uličky na Pražském hradě

V roce 1597 povolil císař Rudolf II. stavbu Zlaté uličky na Pražském hradě. Tehdy vyhověl žádosti „střelců při branách Pražského hradu“, kteří si v obloucích čerstvě opravené hradby chtěli postavit skromné příbytky. Přesně o 220 let později, 16. září 1817, oznámil Václav Hanka nález Rukopisu královédvorského, sbírky staročeských básní údajně ze 13. století. O pravosti nálezu z věže kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem se dodnes vedou spory.
 

18. září 1916 – protržení přehrady na Bílé Desné

Takzvaná Protržená přehrada leží v Jizerských horách u obce Desná. Její stavba byla dokončena v roce 1915, ale pouhých deset měsíců po dokončení se přehrada protrhla. Při největší katastrofě spojené s havárií na přehradě v historii Českých zemí zemřelo několik desítek lidí, voda zničila část obce a smetla přibližně sto domů. Dodnes se z hráze dochovala šoupátková věž, zbytky hráze a podzemní štola, kterou se odváděla voda do sousední nádrže Souš.


 

18. září 2023 – zápis Žatce a Žatecké chmelařské krajiny do UNESCO

Výbor pro světové dědictví rozhodl 18. září 2023 na svém zasedání v Rijádu o zápisu Žatce a krajiny žateckého chmele na Seznam světového dědictví UNESCO. Pro Česko to byl v pořadí již sedmnáctý úspěšný zápis na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví. Mezi památky UNESCO je vedle Žatce a souboru památek historicky spojených s pěstováním, skladováním a zpracováním chmele zapsaná i Žatecká chmelařská krajina. Ta obsahuje nejcennější a nejúrodnější chmelnice, na kterých je celosvětově uznávaný žatecký chmel po staletí pěstován a šlechtěn.
 

19. září 1972 – vyhlášení CHKO Český kras a CHKO Labské pískovce

Ve stejný den v roce 1972 byly vyhlášeny chráněné krajinné oblasti Český kras a Labské pískovce, které pečují o jedny z nejkrásnějších přírodních scenérií v Česku. Ve stejném datu, jen o 43 let později, 19. září 2015, byl v Praze slavnostně otevřen tunelový komplex Blanka. Tvoří jej tři tunely, Brusnický, Dejvický a Bubenečský, jde o nejdelší silniční tunel Prahy, a s délkou pět a půl kilometru se zároveň řadí mezi nejdelší městské tunely v Evropě.
 

19. září 2025 – otevření dopisu s posledními slovy T. G. Masaryka

V přímém přenosu Českého rozhlasu Radiožurnál se 19. září 2025 v Lánech rozpečetí tajuplná obálka, kde by měla být poslední slova prezidenta T. G. Masaryka. Vzácnou obálku dostal Národní archiv v roce 2005 od Antonína Suma, jednoho z osobních tajemníků ministra zahraničí Jana Masaryka. Svému synovi prezident text zřejmě nadiktoval pár dnů před smrtí v září 1937. Obsah obálky nezná nikdo z žijících lidí.
 

21. září 1937 – státní pohřeb prezidenta T. G. Masaryka

Pohřeb prezidenta T. G. Masaryka se stal velkou manifestací zármutku, ale také víry v demokracii všech demokraticky cítících občanů státu bez ohledu na národnost. Masarykův hrob najdete na hřbitově v Lánech, vzpomínkou na jeho smrt 14. září 1937 v zámku Lány pak je báseň Jaroslava Seiferta „To kalné ráno, to si pamatuj mé dítě“.
 

23. září 1875 – první den pražské MHD

Od řetězového mostu císaře Františka I. k Invalidovně v Karlíně vyjela první pražská koněspřežná tramvaj. Cestující sice vezli koně a ne elektřina, ale právě tohle datum se považuje za začátek městské hromadné dopravy v Praze – a současně předobraz moderní tramvajové sítě, jak ji známe dnes.
 

26. září 1212 – Zlatá bula sicilská

Český kníže a třetí český král Přemysl Otakar I. z rodu Přemyslovců dostal v Basileji od Fridricha II. Štaufského za podporu v boji o říšskou královskou korunu Zlatou bulu sicilskou. Dokument poprvé v historii českých zemí zaručil tehdejšímu králi dědičný královský titul a potvrdil rovněž nedělitelnost, celistvost a suverenitu Českého království.


 

28. září – den svatého Václava a krvavých dějin

Ve Staré Boleslavi byl roku 929 nebo 935 zavražděn kníže Václav, pravděpodobně na příkaz svého bratra Boleslava I. Tímto činem se stal symbolem české státnosti a patronem země, a Stará Boleslav je nejstarším poutním místem v Čechách. Ve stejný den roku 995 Přemyslovci vyvraždili v Libici nad Cidlinou rod Slavníkovců, čímž odstranili z politické scény mocný konkurenční rod. Přežili jen svatý Vojtěch a Soběslav.
 

29. září 1938 – Mnichovská dohoda a noc, kdy se rozhodlo o Československu

V Mnichově podepsali zástupci Německa, Itálie, Francie a Velké Británie dohodu, která bez účasti československé delegace rozhodla o odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu. Mnichovská dohoda, která uznala Hitlerovy nároky na československé území obývané Němci, takzvané Sudety, znamenala rozbití republiky a začátek konce první republiky, který o půl roku později vyústil v okupaci zbytku země.
 

30. září 1975 – přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

V Mostě byl zahájen unikátní přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie. Deset tisíc tun vážící stavba byla „naložena“ na podvozky, speciálně vyrobených k tomuto účelu v plzeňské Škodovce. Do pohybu se šedesát metrů dlouhý a více než třicet metrů vysoký kostel dal 30. září a po zdolání 841 metrů dlouhé trasy dosedl po necelém měsíci na dnešní místo. Po listopadu 1989 byl znovu vysvěcen a do interiéru se vrátil i původní oltář.