Významné dny naší historie: co se stalo v listopadu?

Doposud pátou největší přehradou v České republice je přehrada Slapy postavená roku 1950. Kromě vodních sportů jako je např. jachtaření, vodní lyžování, windsurfing, ale také koupání je přehrada využívána lodní dopravou.

Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako Má vlast, cyklus šesti symfonických básní hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Poprvé byla uvedena 5. listopadu 1882 na Žofíně a premiéry se tehdy zúčastnil i její autor. Teď si Mou vlast můžete vychutnat i na portálu Kudy z nudy se všemi zajímavostmi, pikanteriemi a překvapivými detaily z hudebního zákulisí.

Udělejte si výlet na jeden z nejzachovalejších českých hradů, který se může pyšnit unikátní památkou evropského významu – relikviářem sv. Maura, který se stářím a hodnotou blíží českým korunovačním klenotům.

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Planetárium Praha patří k největším na světě a je u nás jediné svého druhu. Hlavním sálem je tzv. Velký sál o průměru 22 m pro 278 diváků. Špičkový systém LED Dome s 45 miliony diod zobrazuje nejostřejší vesmír, jaký jste kdy viděli.

Pravé české Vánoce jsou plné pohádek. Zabaví děti při čekání na Ježíška, doplňují pohodu a laskavost slavnostního večera, čile se o nich debatuje při rodinných vánočních sešlostech na Boží hod i na Štěpána a scénky i hlášky z těch nejlepších umíme po mnoha společných letech zpaměti. Které ale jsou ty nejlepší a nejoblíbenější, na které se těšíme každé Vánoce?

Staroměstské náměstí je jednou z povinných zastávek při návštěvě Prahy. V každou celou hodinu se shromáždí davy turistů před Staroměstskou radnicí, aby sledovali pochod apoštolů na historickém orloji. Jiní odpočívají na lavičkách nebo na zahrádkách kaváren a vdechují atmosféru tohoto místa.

Nehledejte dárky v obchodních centrech. Navštivte adventní a vánoční trhy v historických centrech našich malebných měst.

Ačkoli je listopad od začátku až do konce podzimní měsíc, zima už o sobě dává často vědět. Pojďte se s námi na Kudy z nudy projít listopadem od Dušiček až po svatého Ondřeje a podívat se, jaké pranostiky a lidová moudra nám jedenáctý měsíc roku přináší. A jako každý rok se můžeme sázet, jestli zrovna letos přijede svatý Martin na bílém koni se vší parádou?

Třicetiletá válka patří k nejdelším a nejkrvavějším konfliktům evropských dějin. Z náboženského sporu se stal zápas o moc, který spálil polovinu kontinentu a z Čech udělal bitevní pole dějin. Třicetiletá válka zrodila vojevůdce i zrádce, hrdiny i tragické postavy, zanechala vypálené vesnice i novou podobu Evropy.

Řeka Morava odedávna tvoří hranice: nedaleko pramene krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech. Na dolním toku zase státní hranici mezi ČR a Slovenskem i mezi Slovenskem a Rakouskem. Nejdůležitější řeka Moravy, která protéká jejím územím od severu na jih vytváří levý přítok Dunaje.

Památné místo na Bílé hoře v Praze 6 připomíná neslavnou bitvu, která se zde odehrála 8. 11. 1620. Katolické armády porazily vojska českých stavů, hájící reformní náboženství a kulturu. V následujících letech byla česká politika zcela podřízena habsburské nadvládě, a to na 298 let.

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

V paláci Žofín na Slovanském ostrově se konají důležitá společenská setkání, kongresy, koncerty či plesy. Velký sál paláce Žofín pravidelně hostí největší osobnosti z ekonomického, politického a kulturního života od nás i ze zahraničí.

Současná medicína zná čtyři krevní skupiny (jsou označovány jako 0, A, B, AB). Jejich objevitelem je český neurolog a psychiatr Jan Janský, který výsledky svých výzkumů zveřejnil v roce 1907. Jan Janský jako první zjistil, že lidská krev se dá rozdělit do čtyř skupin. Díky němu lidé přestali umírat při transfuzích a ze světa se rázem stalo bezpečnější místo pro život.

Vzpomeňte si na Jaroslava Fragnera (25. prosinec 1898 Praha – 3. leden 1967 Praha) , až budete procházet pražským Starým Městem kolem univerzitního areálu Karolina nebo se zastavíte v Betlémské kapli: architekt Jaroslav Fragner dokázal obnovit neexistující památky a znovu vzkřísit budovy, kterým hrozilo zřícení.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Vodní nádrž Lipno je největší umělé jezero České republiky. Voda z přehrady je vedena k podzemní elektrárně. Jezero, které vzniklo za hrází, je právem nazýváno "jihočeským mořem". Dosahuje délky 44 km a v místě největší šířky (u Černé v Pošumaví) činí vzdálenost obou břehů 10 km.

Málokterý rod má tak vzdáleného prapředka jako Thurn-Taxisové: byl jím údajně Ariprand della Torre, francouzský rytíř z konce 5. století, jehož potomci bojovali v křižáckých válkách. Jinak však Thurn-Taxisové pocházejí ze severní Itálie, v minulosti se proslavili hlavně poštovními službami a je po nich pojmenovaný nejsložitější skok Velké pardubické.

Starobylý domácí šlechtický rod pocházel ze západních Čech. Švamberkové vlastnili panství na Tachovsku a Poběžovicku, jejich rodovým sídlem byl hrad Krasíkov západně od Konstantinových Lázní. Své jméno převzali podle dobové módy z erbovního znamení labutě, německy Schwann.

Letecké katastrofy nejsou jen známý televizní cyklus dokumentárních rekonstrukcí, které pátrají po příčinách známých leteckých nehod, ale bohužel i součást naší moderní historie. Kde se odehrály nejhorší letecké nehody na území České republiky a bývalého Československa?

Vojta Náprstek (17. dubna 1826, Praha – 2. září 1894, Praha) byl vlastenec a propagátor ženské vzdělanosti, mecenáš českých světoběžníků a také zakladatel etnografického muzea. To existuje dodnes a nese jeho jméno: Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. Náprstek, který v roce 1888 stál také u vzniku Klubu českých turistů, zaujímá čestné místo v dějinách českého cestovatelství.

Svatá Anežka Přemyslovna, zvaná Česká (20. ledna 1211, Praha – 2. března 1282, Praha) je patronkou všech nemocných, chudých a trpících. Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události na Národní třídě v Praze sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Slovácký verbuňk je mužský lidový tanec skočného charakteru pocházející ze Slovácka. Od roku 2005 je zapsán organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.

Brněnská divadelní scéna byla jako první v Evropě osvětlena elektrickými žárovkami. Autor projektu elektrického osvětlení T. A. Edison navštívil Brno až o pětadvacet let později, aby shlédl jím navržené dílo. Části Edisonovy původní elektroinstalace jsou vystaveny v malé expozici ve foyeru divadla. Pro potřeby divadla byla postavena i malá elektrárnička.

21. června 1621 vykonal kat Jan Mydlář popravu 27 předáků (3 páni, 7 rytířů, 17 měšťanů). Dodnes připomíná místo tohoto hrůzného divadla 27 křížů v dlažbě Staroměstského náměstí.

Plastika Pocta Edisonovi stojí na volném prostranství na rozhraní brněnských ulic Kobližná a Jánská na dohled od Malinovského náměstí a přilehlé budovy Mahenova divadla. Jedná se o dílo umělce Tomáše Medka, který vytvořil spleť kovových žárovek obří velikosti, které vytváří hru světla a stínu.

Udatní válečníci, zruční řemeslníci a zemědělci, první stavitelé cest i špitálů: to všechno byli Keltové. Národy označované Řeky jako Keltoi, Keltai nebo Galatai a Římany jako Celti, Celtae a Galli kdysi ovládaly půlku Evropy a podrobit si je nedokázali ani Římané. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, kde objevíte stopy po Keltech u nás.

Ve sklepích Pluhovského paláce na hradě a zámku Bečov nad Teplou vzniká expozice Tekutý poklad. Jedná se o nejvzácnější kolekci vín na celém evropském kontinentu, jejíž hodnota byla stvrzena znaleckým posudkem a znatelně přesahuje dvacet milionů korun.

Česká filharmonie už více než sto dvacet let dokazuje, že hudba dokáže překračovat hranice i bouřlivé dějiny. Z orchestru, který kdysi začínal ve stínu Národního divadla, se stal symbol české kultury a jedno z nejuznávanějších symfonických těles Evropy. Česká filharmonie je víc než orchestr – je příběhem vášně, tradice a neopakovatelného zvuku. Hudební pýcha Česka, která dobývá svět.

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví je území podél neregulovaného horního toku řeky Moravy mezi městy Olomouc, Litovel a Mohelnice. Oblast tvoří komplex lužních lesů a mokřadních luk s tůněmi. Rozloha oblasti je 93 km2 a vyhlášena byla v roce 1990.

Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet. Vybrat si můžete z lákavé nabídky programů.

Pražské jaro není jen mezinárodní hudební festival. Je to událost, která propojuje hudbu, kulturu a neopakovatelnou atmosféru hlavního města. Pokud jste ho ještě nezažili, letos je ten správný čas to napravit! Pojďte s Kudy z nudy prozkoumat historii Pražského jara, velká jména festivalu i nové nápady a trendy.

Snový zámek Neuschwanstein v Bavorských Alpách, hrad Eltz, řeka Rýn, pohádka Brémští muzikanti, překrásná historická městečka s čele s bavorským Rothenburgem ob der Tauber, mnichovský Oktoberfest, buřty a klobásy se zelím, marcipán z Lübecku, adventní trhy, drážďanská štola anebo Saské Švýcarsko, malý kousek ráje hned za hranicemi: je tolik věcí, které máme rádi na Německu! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Německo!

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, které je součástí Národního muzea, představuje sbírky umění mimoevropské etnografie.

Slovanský ostrov, často také nazývaný Žofín, je pravobřežní vltavský ostrov, který se táhne podél Masarykova nábřeží mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií. Ostrov se postupem času stal významným centrem společenského a kulturního života města.

Národní třída je jednou z nejznámějších a nejstarších pražských ulic. Nachází se na rozhraní Starého a Nového Města, a vede od Jungmannova náměstí až k mostu Legií. Ve středověku, stejně jako v ulici Na Příkopě, zde stály hradby Starého města.

Zatímco Oscar aneb Cena Akademie (Academy Award) se v USA poprvé uděloval v roce 1929, zahraniční filmy začali Američané oceňovat až od roku 1948; tu první získal de Sicův film Děti ulice. Samostatná kategorie pro filmy v jiném než anglickém jazyce ale vznikla až v roce 1956. Oscara za nejlepší cizojazyčný film se dosud podařilo získat dvěma československým a jednomu českému filmu: v roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka.

Mezi největší poklady v Česku patří zlatem, stříbrem a drahými kameny vykládaný relikviář svatého Maura, který si dnes můžete prohlédnout na zámku v Bečově nad Teplou. Jedno z nejvýznamnějších šperkařských děl nalezli za zvláštních okolností v roce 1985 kriminalisté.

Česká vodácká klasika, nejnavštěvovanější řeka splavná pod Lipnem po celý rok. Řeka příjemně teče krajinou a zkouší zručnost kormidelníků v četných peřejkách, které však nepřekročí obtížnost WW I. Na jezech jsou vorové propusti, které zaručují sjízdnost a oživují plavbu.

Večerníček, vánoční televizní pohádky, speciální exkurze i dny otevřených dveří na Kavčích horách a v televizních studiích, výstavy a další akce: tak se na Kudy z nudy setkáváte s Českou televizí. Pojďte se projít její historií od televizního pravěku až do současnosti a podívat se také za obrazovku!

Rok 1989 byl plný změn, od lednového Palachova týdne přes listopadovou sametovou revoluci až do konce prosince. Pojďte se s portálem Kudy z nudy projít krok za krokem po místech, kde tehdy zápas o svobodu probíhal.

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Založení její přímé předchůdkyně, Československé akademie věd, bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Objevení relikviáře svatého Maura dodnes patří k nejkurióznějším případům bývalé československé kriminálky. Vše začalo v červenci 1984 telefonátem na vídeňský konzulát, a to rozhodně ne nevinným: obchodník z USA Danny Douglas nabídl Československu půl milionu dolarů za předmět, který neexistoval.

28. říjen a Den vzniku samostatného československého státu patří mezi státní svátky České republiky. Připomíná 28. říjen 1918, kdy Národní výbor československý vydal první zákon o zřízení samostatného státu a poté bylo zveřejněno provolání o vzniku Československa: „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem…“.

Za nejvýznamnější objev české medicíny se považuje dělení krevních skupin, k němuž v r. 1907 dospěl Jan Janský.

Nejstarší a pravděpodobně i nejtěžší cross country dostih kontinentu se jezdí od roku 1874 v Pardubicích. Koně a jezdci musí zvládnout dráhu dlouhou 6 900 m a překonat 31 překážek. Nejobávanější z nich – Taxisův příkop, který se smí skákat jen jednou do roka právě při tomto dostihu pořádaném každoročně druhou říjnovou neděli. Nejstarší a pravděpodobně i nejtěžší cross country dostih kontinentu se jezdí od roku 1874 v Pardubicích. V roce 2024 tak slaví 150 let od své premiéry.

V létě 1989 zaplnily Malou Stranu a další části historického centra Prahy tisíce trabantů, wartburgů a automobilů dalších východoevropských značek. Exodus východních Němců, kteří přes Prahu prchali na Západ, vyvrcholil 30. září 1989.

Poslední habsburský císař Karel I. (17. srpna 1887, Rakousko – 1. dubna 1922, Madeira) byl v letech 1916–1918 také poslední český král. Čechy měl rád: část dětství prožil v Praze, ve Františkových Lázních se poprvé setkal se svou budoucí ženou a v roce 1917 koupil zámek v Brandýse nad Labem, kde chtěl s rodinou žít po skončení první světové války.

Klement Gottwald (23. listopadu 1896, Dědice nebo Heroltice u Vyškova – 14. března 1953, Praha), který sehrál hlavní úlohu v komunistickém státním převratu v únoru 1948, se po odstoupení Edvarda Beneše nechal zvolit na jeho místo jako první československý dělnický prezident.

Cyklus symfonických básní Má vlast je jedním z vrcholných děl skladatele Bedřicha Smetany i české klasické hudby. Skládá se z šesti částí, které Smetana zkomponoval v letech 1874–1879. Má vlast se každoročně se hraje 12. května v den výročí Smetanovy smrti jako zahajovací koncert festivalu Pražské jaro.

Svátek všech svatých či slavnost všech svatých slaví 1. listopadu všechny křesťanské církve a oslavují tak všechny svaté, nejenom ty, kteří byli oficiálně kanonizováni a mají během roku své samostatné svátky. Slaví se v mnoha evropských zemích a v České republice se dokonce uvažovalo o jeho zařazení mezi státní svátky.

Modlitba za zemřelé je jedna z nejstarších křesťanských tradic. Dřív lidé věřili, že právě na začátku listopadu se svět živých prolíná se světem zemřelých. Dnes 2. listopadu na Dušičky chodíme na hřbitovy, zdobíme hroby svých blízkých věnci a květinami, zapalujeme svíčky a vzpomínáme.

Den válečných veteránů je svátek věnovaný památce ukončení první světové války. Slaví se každý rok 11. listopadu zejména v západní Evropě, v USA a v zemích Commonwealthu jako Den památky, Den příměří nebo Den veteránů. Česká republika se k oslavám připojila v roce 2004.

Jeden ze státních svátků České republiky spojuje dvě události, které dělí přesně padesát let. 17. listopadu 1939 nacistické Německo zavřelo české vysoké školy, 17. listopadu 1989 pak v Praze začala Sametová revoluce, která vedla k pádu totalitního komunistického režimu.

Do bohatého historického vývoje Českého Krumlova se zapsaly čtyři šlechtické rody: páni z Krumlova a Rožmberkové, pocházející z rozvětveného rodu Vítkovců, Schwarzenberkové a knížecí rod Eggenberků. Ti přišli do Čech ze Štýrska během třicetileté války.

Šlechtický rod, který si zvolil jméno podle svého sídla, hradu Habsburg v oblasti Aargau na severu Švýcarska, se poprvé objevil kolem roku 1100. Do nejvyšší evropské politiky Habsburkové vstoupili roku 1273, kdy byl Rudolf Habsburský zvolen římským králem. V dalších staletích pak ovládali zejména střední Evropu, Nizozemí, Pyrenejský poloostrov a jih Itálie.

Slavná filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka měla premiéru 1. listopadu 1973. Popelku dodnes milují celé generace malých i velkých diváků a právem patří mezi nejoblíbenější vánoční pohádky.

Kolébkou rodu, jehož heslo zní Nic než právo, byla bavorská pevnost Seinsheim, panství a jméno Schwarzenberg získali na počátku 15. století. Schwarzenbergové patřili mezi nejvýznamnější evropské šlechtické rody a během staletého působení v českých zemích původně německý rod dokonale srostl s domácím prostředím. Jsou známí nejenom jako pečliví hospodáři a modernizátoři zemědělství, lesnictví a průmyslu, ale také jako vojevůdci a stavitelé krásných zámků.

Malostranský palác významného šlechtického rodu Lobkowiczů byl postaven podle návrhu architekta Giovanni Battisty Alliprandiho v letech 1702-04.

Lucemburský hrad Beaufort, belgický hrad Spontin a zámek a hrad v Bečově nad Teplou: to byla hlavní sídla šlechtického rodu Beaufort-Spontinů. Patřil jim také zámek ve valonském Florennes. Právě pro tamní benediktinské opatství byl ve 13. století vyroben relikviář svatého Maura, který Beaufort-Spontinové na konci 19. století převezli na své panství do Čech.

Erb se třemi stříbrnými vlčími zuby v červeném poli, rodové heslo „Bůh, čest, vlast“, a kořeny ležící v okolí Litoměřic: to je slavný český rod Kinských, původně staročeská vladycká rodina, později panská, hraběcí a knížecí. Prapředkem rodu byl ve 13. století Bohuslav ze Žernosek, jehož synové se v listinách objevili s přídomkem „ze Vchynic“, a to podle tvrze a vesnice u Lovosic.

Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové. Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan. Ve skutečnosti ovšem původním panstvím Lucemburků bylo území dnešního Lucemburska, jednoho z nejmenších států v Evropě, a belgické provincie Luxembourg.

Žádný jiný jihočeský šlechtický rod nebyl tak starobylý, vlivný a mocný jako Rožmberkové. Během několika staletí vybudovali v jižních Čechách rozsáhlé panství a rožmberští vladaři byli považováni za první velmože hned po českých panovnících. Ačkoli vymřeli už před čtyřmi staletími, dodnes nás na cestách provází nejenom rožmberské růže a památky, ale i legendy o rožmberské bílé paní nebo o tajuplné rožmberské hrobce.

Svátek dušiček je vzdálenou ozvěnou pohanských časů. Dřív lidé věřili, že právě na začátku listopadu nastává magický čas, kdy se svět živých prolíná se světem zemřelých, dnes spíš vzpomínáme na své blízké a modlíme se za duše, dlící v očistci. A vlastně je úplně jedno, jestli podzimnímu svátku říkáme Dušičky, Halloween nebo Samhain: jejich prolínáním zkrátka vznikla tradice, stará jako lidstvo samo.

Miloš Forman (18. února 1932 Čáslav, Československo – 13. dubna 2018 Danbury, Connecticut, USA) – držitel dvou Oscarů za nejlepší režii, tří Zlatých glóbů a ceny BAFTA ve stejné kategorii. Oscarový holywoodský režisér filmů Přelet nad kukaččím hnízdem či Amadeus již před svou emigrací do USA (1968) spoluvytvářel v 60. letech tzv. novou vlnu;, respektované umělecké hnutí mladých československých filmových scenáristů a režisérů.