Listopad: jedenáctý měsíc v roce, pojmenovaný podle padajícího listí, přináší kromě významných dnů také řadu zajímavých svátků, od
svátku Všech svatých přes
Dušičky až po začátek
adventu. S
Kudy z nudy se můžete projít světem
listopadových pranostik, tady ale najdete souhrn zajímavých listopadových dnů, výročí a zajímavostí.
3. listopadu 1918 – Kapitulace Rakouska-Uherska
Přestože si Češi jako kapitulaci vyložili již Andrassyho nótu z 27. října a
28. října vyhlásili samostatné Československo, fakticky
Rakousko-Uhersko kapitulovalo až 3. listopadu.
Císař Karel I. nikdy neabdikoval, ale 11. listopadu se vzdal rakouské části monarchie a později i Uherska.
5. listopadu 1874 – první ročník Velké pardubické
Konal se první ročník
Velké pardubické, nejstaršího a nejtěžšího cross country dostihu v kontinentální Evropě. U jejího zrodu stáli
Emil Fürstenberg, Maxmilián Ugarte a Oktavián Kinský. Obávaná překážka nazvaná
Velký Taxisův příkop se objevila hned v prvním roce, ihned po závodě ale někteří jezdci považovali jeho zrušení.
Princ Egon Thurn-Taxis ovšem tehdy pronesl slavný výrok: „Pánové, já tento skok už nikdy překonávat nebudu, a jak se tak dívám kolem sebe, tak vy také ne. Nevidím tedy důvod, proč bychom jej měli rušit a někomu něco ulehčovat.“ Od roku 1892, kdy princ zemřel, nese překážka jeho jméno.
5. listopadu 1985 – objevení relikviáře sv. Maura
Přesně
5. listopadu 1985 skončila
historická detektivka spojená s hledáním pokladu: kriminalistům se podařilo pod dřevěnou podlahou kaple
hradu a zámku v Bečově nad Teplou najít jednu z našich nejcennějších památek,
románský relikviář svatého Maura ze 13. století. Vzácnou uměleckou památku přivezli na své panství do Čech koncem 19. století
Beaufort-Spontinové na konci 19. století. Těsně před válkou v obavách, aby o vzácnou památku nepřišli, ukryli relikviář společně se
130 láhvemi koňaku a vína pod podlahu hradní kaple Nanebevzetí Panny Marie. Vydejte se s
Kudy z nudy na fascinující pátrání, které mělo tak úžasný výsledek.
8. listopadu 1620 – bitva na Bílé hoře
V
bitvě na Bílé hoře v Praze bylo poraženo české stavovské protestantské vojsko. Když vzápětí podalo 201 účastníků českého stavovského povstání prosbu císaři Ferdinandu II. Habsburskému o milost, císař všechny žádosti nekompromisně zamítl. Otevřela se tak cesta k děsivé
popravě 27 vůdců povstání 21. června 1621 na
Staroměstském náměstí. Ačkoli se po bitvě pozice
Habsburků v českém státě upevňovala, spustila rebelie českých stavů mnohem vážnější konflikt,
třicetiletou válku.
9. listopadu 1989 – pád Berlínské zdi
Dne
9. listopadu 1989, padla
Berlínská zeď, 165 kilometrů dlouhý symbol studené války, rozdělující Berlín na západní a východní část. Předcházel jí exodus východních Němců, kteří v létě 1989 přes
Prahu prchali na západ.
Malou Stranu a další části historického centra
Prahy tehdy zaplnily tisíce trabantů, wartburgů a automobilů dalších východoevropských značek.
30. září 1989 z
ápadoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher z balkonu
Lobkovického paláce, sídla velvyslanectví tehdejšího západního
Německa, tisícům uprchlíků z NDR oznámil, že dostali povolení vycestovat na Západ. Berlínská zeď sice padla o pár dní později,
9. listopadu 1989, ale
první kámen z Berlínské zdi byl vylomen právě v Praze.
11. listopadu 1918 – konec první světové války a Den veteránů
Dne
11. listopadu 1918 bylo v železničním vagonu u severofrancouzského města
Compiègne podepsáno příměří mezi
zeměmi Dohody a
Německem, a skončily tak boje první světové války na západní frontě. Památku ukončení první světové války připomíná
Den válečných veteránů. Slaví se každý rok 11. listopadu zejména v západní Evropě, v USA a v zemích Commonwealthu jako
Den památky, Den příměří nebo Den veteránů. Česká republika se k oslavám připojila v roce 2004.
12. listopadu 1989 – svatořečení Anežky České
Papež Jan Pavel II. svatořečil
Anežku Českou. Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události na
Národní třídě v
Praze Sametovou revoluci a
pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.
15.listopadu 1906 – zveřejnění objevu čtyř krevních skupin
Doktor
Jan Janský přednesl v
Praze na schůzi Spolku lékařů českých projev o svém
objevu čtyř krevních skupin.
17. listopadu 1952 – založení Akademie věd ČR
Stejně jako
Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i
Akademie věd České republiky. Její přímá předchůdkyně,
Československá akademie věd, byla slavnostně vyhlášena 17. listopadu 1952 v
Národním divadle v
Praze. Výročí jejího vzniku každý rok připomíná
Týden Akademie věd ČR, vědecký festival s programem po celé republice na různých pracovištích AV ČR.
17. listopadu 1939 a 1989 – Den boje za svobodu a demokracii, Mezinárodní den studentstva a Sametová revoluce
Státní svátek
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva připomíná několik historických okamžiků. Již
11. listopadu 1939 zemřel čtyřiadvacetiletý student medicíny
Jan Opletal. Podlehl následkům střelného zranění, které utrpěl při demonstraci proti německým okupantům z 28. října téhož roku v
Praze, a je symbolicky považovaný za
první československou oběť druhé světové války. Jeho
pohřeb 15. listopadu 1939 se stal opět velkou manifestací proti okupantům a vedl k rozhodnutí Adolfa Hitlera zavřít české vysoké školy a k brutálnímu násilí na studentech. V
noci na 17. listopadu gestapo obsadilo koleje v
Praze,
Brně a
Příbrami a zatklo více než 2000 studentů. Devět hlavních představitelů studentských organizací bylo ještě téhož dne popraveno; byli to
Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a
Jan Weinert. Dalších více než 1200 studentů bylo zbito a později transportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg. V
listopadu 1989 se připomínka Opletalovy památky stala jedním z impulzů ke studentské demonstraci, která vyvrcholila brutálním zásahem Veřejné bezpečnosti a odstartovala
Sametovou revoluci.
21. listopadu 1344 – založení katedrály sv. Víta na Pražském hradě
Král
Jan Lucemburský položil základní kámen ke gotické novostavbě
katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na
Pražském hradě.
27. listopadu 1952 – odsouzení Rudolfa Slánského
Vynesením 11 rozsudků smrti a tří doživotních trestů skončil zinscenovaný soudní proces s takzvaným vedením protistátního spikleneckého centra v čele s komunistickým politikem
Rudolfem Slánským. Jeho žádost o milost
prezident Gottwald zamítl, Slánský byl popraven společně s ostatními
3. prosince 1952 v pankrácké věznici. Soud Slánského rehabilitoval v roce 1963.
17. listopad připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, které jsou spojeny s událostmi z roku 1939 a 1989, kdy došlo ke studentkým demonstracím a Sametové revoluci.
Relikviář svatého Maura byl objeven 5. listopadu 1985 pod dřevěnou podlahou kaple hradu a zámku v Bečově nad Teplou.
9. listopadu 1989 došlo k pádu Berlínské zdi, což byl důležitý krok k ukončení studené války a rozdělení Německa.
3. listopadu 1918 došlo k kapitulaci Rakouska-Uherska, které odstoupilo ve prospěch nově vyhlášeného Československa.
První ročník Velké pardubické z roku 1874 symbolizuje začátek nejstaršího a nejtěžšího cross country dostihu v kontinentální Evropě.
Akademie věd České republiky byla založena 17. listopadu 1952.
11. listopadu 1918 bylo podepsáno příměří mezi zeměmi Dohody a Německem, což ukončilo boje první světové války na západní frontě. Tento den je také znám jako Den válečných veteránů.
8. listopadu 1620 proběhla bitva na Bílé hoře, kde bylo poraženo české stavovské protestantské vojsko. Tato bitva měla za následek posílení habsburské nadvlády v českých zemích.
5. listopadu 1985 byl pod dřevěnou podlahou kaple na hradě a zámku v Bečově nad Teplou objeven románský relikviář svatého Maura ze 13. století.
Den veteránů, slavený 11. listopadu, připomíná ukončení bojů první světové války a je poctou všem veteránům z války.