Významné dny naší historie: co se stalo v červenci?

Jak nám připomínají červencové pranostiky, sedmý měsíc je měsícem slunce, sklizně, hojnosti a bohaté úrody, k níž se upínala většina pranostik v předcházejících týdnech. I když se název měsíce odvozuje od červenání plodů na slunci, jeho dějiny rozhodně nejsou jen růžové. Připomeňte si s Kudy z nudy, co všechno se v červenci v českých zemích stalo.
 

1. července 1991 – vyhlášení Národního parku Podyjí

Nejmenší ze čtyř českých národních parků a jediný, který leží na Moravě, je Národní park Podyjí. V oblasti mezi Znojmem a rakouským Hardeggem společně se svým rakouským protějškem, národním parkem Thayatal, chrání zachovalé říční údolí Dyje. Výhledy na meandrující řeku patří k nejhezčím v Česku, objevíte tu i vinice, zajímavé drobné památníky a vyhlídkové altány.


 

1. července 2025 – vyhlášení nové CHKO Soutok

Takzvaná Moravská Amazonie, oblast na soutoku řek Moravy a Dyje a obora Soutok, největší obora v České republice, byla vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí Soutok. Krajina nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkaný vodními kanály, slepými rameny a tůněmi.
 

2. července 1699 – dokončení monstrance Pražské slunce

Při návštěvě Lorety v Praze se můžete podívat do Loretánské klenotnice a prohlédnout si monstranci zvanou zvanou Pražské slunce, mistrovskou barokní zlatnickou práci, v níž je zasazeno přes šest tisíc diamantů. Údajně pocházejí ze svatebních šatů Ludmily Evy Františky hraběnky Krakowské z Kolowrat.
 

3. července 1898 – premiéra prvního českého hraného filmu

Film Dostaveníčko ve mlýnici, známý také jako Švábovo zmařené dostaveníčko, natočil průkopník české kinematografie Jan Kříženecký. Film trvá jednu minutu a premiéru měl v Praze na Výstavišti na Výstavě architektury a inženýrství v pavilónu Český kinematograf.
 

3. července 2003 – zápis židovské čtvrti a baziliky sv. Prokopa v Třebíči na seznam světového dědictví UNESCO

V Třebíči, městě s bohatou historií, můžete obdivovat řadu cenných památek. Ty nevýznamnější z nich, židovská čtvrť s židovským hřbitovem a bazilika sv. Prokopa, byly v červenci 2003 zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.


 

4. července 1956 – vyhlášení CHKO Moravský kras

Největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v Česku je Moravský kras. Na jeho území bylo objeveno více než 1100 jeskyní, z nichž několik je trvale přístupných veřejnosti. Navštívit můžete také propast Macocha a Dům přírody Moravského krasu.
 

5. července – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Státní svátek připomíná rok 863, kdy na Velkou Moravu přišli Cyril a Metoděj. Přinesli s sebou nejen křesťanství, ale také písmo a jazyk, které našim předkům pomohlo lépe rozumět bohoslužbě. Jejich dědictví – hlaholice, staroslověnština, ale i kulturní identita – přežívají dodnes.


 

6. července – Den upálení mistra Jana Husa (1415)

Kazatel a reformátor Mistr Jan Hus byl 6. července 1415 upálen v Kostnici za své názory. Jeho smrt rozvířila vlnu odporu, která nakonec vedla k husitským válkám. Dnes je Hus vnímán jako symbol morálního postoje, odvahy a touhy po spravedlnosti. Den upálení mistra Jana Husa slavíme jako státní svátek.
 

6. července 2019 – zápis Hornické kulturní krajiny Krušnohoří a Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem na seznam světového dědictví UNESCO

V Krušných horách je zajímavé jak to, co vidíte na povrchu, tak podzemní prostory. Celé pohoří je protkané stovkami kilometrů důlních chodeb, které jsou leckdy starší než půl tisíciletí. V roce 2019 byly hornické památky v saském a českém Krušnohoří zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zároveň byl na seznam UNESCO zařazen Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem společně s okolními pastvinami a krajinou.
 

7. července 1839 – příjezd prvního vlaku do Brna a první železniční neštěstí

Soukromá železniční společnost Severní dráha císaře Ferdinanda zprovoznila první úsek železniční trati z Vídně do Břeclavi 6. června 1839, o měsíc později se spojení s Vídní dočkalo i Brno. Kuriozita? Hned v den slavnostního zahájení provozu také došlo k první železniční nehodě na našem území.
 

9. července 1357 – položení základního kamene Karlova mostu v Praze

V 5 hodin a 31 minut položil císař Karel IV. základní kámen ke stavbě kamenného mostu v Praze přes Vltavu, později pojmenovaného po svém zakladateli Karlův most. Čas nebyl vybrán náhodou, šlo o řadu lichých čísel od jedné do devíti a zpět, takzvaný palindrom. Legenda o číselné řadě 1-3-5-7-9-7-5-3-1 sice je působivá, potíž ale je, že vznikla stovky let po založení Karlova mostu. Ať už to bylo jakkoliv, stavba podle projektu Petra Parléře byla dokončena roku 1402.
 

13. července 1925 – v Dolních Věstonicích byla objevena Věstonická venuše

Nejslavnější archeologický nález na území České republiky je Věstonická venuše. Objevil ji tým profesora Karla Absolona 13. července 1925 na archeologickém nalezišti v Dolních Věstonicích. Originál sošky ze spraše obsahující úlomky hornin a drobné jurské fosilie je uložen ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně. V rámci oslav ke sto letům jejího objevení je do 28. září 2025 vystavena na speciální výstavě v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu.


 

18. července 1891 – v Praze se rozjely první elektrické tramvaje

V Praze na Letné byl zahájen provoz první elektrické tramvaje na území Česka, takzvané Křižíkovy Elektrické dráhy. Měřila 766 metrů a vedla od populární Letenské restaurace k dnešní Stromovce a Výstavišti, kde tehdy probíhala Jubilejní zemská výstava.
 

20. července 1885 – zahájení stavby Národního muzea

V horní části dnešního Václavského náměstí v Praze se začalo s kopáním základů budoucího Národního muzea. Ve veřejném konkurzu na novou muzejní budovu zvítězil projekt architekta Josefa Schulze, který porotce zaujal především myšlenkou ústředního Pantheonu. Stavba trvala šest let a náklady dosáhly výše dvou milionů zlatých.
 

22. července 1927 – poprvé se objevil Ferda Mravenec

V časopise Pestrý týden se poprvé objevila postavička Ondřeje Sekory Ferda Mravenec, a to v komiksovém příběhu o opilém mravenci. Tehdy ještě postavička nebyla určena dětem a neměla puntíkovaný šátek.
 

25. července 1891 – poprvé se rozjela lanovka na Petřín

V Praze byl zahájen provoz pozemní lanové dráhy na Petřín, vůbec nejstarší pozemní lanovky v českých zemích. Její provoz skončil v roce 1916 v souvislosti s první světovou válkou. Lanovka byla obnovena až v roce 1932, kdy byla zároveň přestavěna na elektrický pohon. V roce 2024 byl přerušen její provoz kvůli silným dešťům, po obnově se má znovu rozjet v roce 2026.
 

26. července 1855 – poprvé vyšla Babička, knížka od Boženy Němcové

Jednou z prvních žen, které se v 19. století v dobách národního obrození proslavily svým literárním dílem, je Božena Němcová (1820–1862). Její nejznámější knížkou je Babička s podtitulem Obrazy venkovského života, inspirovaná dětstvím prožitým v Ratibořickém údolí u České Skalice. Dnes se mu říká Babiččino údolí.
 

28. července 1914 – začátek první světové války

Sarajevský atentát a následné vypovězení války Srbsku Rakousko-Uherskem odstartovalo světový konflikt, první světovou válku. Císařské impérium reagovalo na atentát na Františka Ferdinanda d’Este z 28. června 1914. Konflikt rychle přerostl v globální válku s ničivými důsledky a s miliony mrtvých. Pro české země to znamenalo čtyři roky utrpení a změnu poměrů: po válce se zrodilo samostatné Československo.
 

28. července 2021 – zápis Jizerskohorských bučin na seznam světového dědictví UNESCO

První českou přírodní památkou na seznamu UNESCO se staly bučiny v Jizerských horách. Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je nejenom největším chráněným územím v Jizerských horách, ale patří také mezi několik největších Národních přírodních rezervací v České republice.


 

29. července 1817 – založení Moravského zemského muzea v Brně

V Brně bylo v červenci 1817 založeno Moravské zemské muzeum, druhé nejstarší muzeum v českých zemích. Již více než 200 let zkoumá, uchovává a prostřednictvím výstav představuje kulturní a přírodní bohatství, utvářené miliony let až po současnost. Ve sbírkách muzea se nyní nachází přes šest a půl miliónu exponátů z různých oborů, k největším pokladům patří Věstonická venuše.
 

30. července 1971 – František Venclovský jako první Čech přeplaval kanál La Manche

František Venclovský (1932–1996) byl sportovec a otužilec, který se věnoval dálkovému plavání. V roce 1971 s časem 15 hodin 26 minut přeplaval jako první Čechoslovák kanál La Manche. Po druhém překonání Lamanšského průlivu 30. srpna 1975 mu byl udělen titul Zasloužilý mistr sportu.