Úvod > Aktuality > Výstavou Benediktini v srdci Evropy 800–1300 ožije Valdštejnská jízdárna a Galerie Klementinum
Výstavou Benediktini v srdci Evropy 800–1300 ožije Valdštejnská jízdárna a Galerie Klementinum
">
Kultura

Výstavou Benediktini v srdci Evropy 800–1300 ožije Valdštejnská jízdárna a Galerie Klementinum

  • Vydáno2. listopadu 2014
Od 7. listopadu 2014do 15. března 2015 nabídne Valdštejnská jízdárna a Galerie Klementinum jedinečný výstavní projekt. Na výstavě bude shromážděno více než 250 exponátů architektonických, sochařských, dále památek knižní malby a především zlatnictví a ostatního uměleckého řemesla, které budou zapůjčeny z významných sbírkových a církevních institucí ze šesti středoevropských zemí a Švýcarska. Národní muzeum při této příležitosti připravuje výstavu Fabrica et Funeralia, která představí v Lapidáriu Národního muzea uměleckou produkci benediktinských dílen, především na příkladu památek z kláštera na Ostrově u Davle.
Návštěvník výstavy Národní galerie v PrazeOtevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy
800–1300“ se bude moci v co nejširší míře seznámit s duchovní a materiální kulturou raně a vrcholně středověkých benediktinských klášterů. Významnými nositeli křesťanské kultury byli řeholníci a řeholnice řádu sv. Benedikta, který po sobě zanechal nejen velkolepé civilizační dílo, ale též umělecké bohatství, na něž navazovala následující staletí.
 
Expozice bude členěna tak, aby svojí strukturou evokovala ideální uspořádání benediktinského kláštera, které známe ze slavného plánu, dochovaného ve švýcarském St. Gallen.
 
Výstava provede návštěvníka benediktinským chrámem s mnišským chórem a kryptou, dále pak křížovou chodbou, prelaturou i kapitulní síní. Seznámí jej i s privátními a technickými částmi kláštera, jako jsou refektář, dormitář či infirmarium. S funkcí daného prostoru a s jeho provozem pak budou souviset vystavené exponáty. Výběr zapůjčených uměleckých děl zohlední i dějiny pronikání benediktinského řádu na území střední Evropy od generace zakladatelů přes rozvoj důležitých benediktinských center až po dobu přelomu 13. a 14. století, kdy benediktini ustupují z dominantní pozice mezi nově vznikajícími řády. Třetí linie, kterou výstavní koncepce sleduje, se pak týká prezentace bohatství románského umění. Maximální možný počet vystavitelných předmětů z území raně středověkého českého, polského a uherského státu bude představen v kontextu špičkových uměleckých děl z německého, rakouského či švýcarského prostředí. Přenos uměleckých vzorů a forem byl totiž často prostředkován právě úzkými vazbami středoevropských benediktinských klášterů na mateřské či sesterské komunity v západním prostředí.
 
K nejcennějším vystaveným dílům bude patřit Vyšehradský kodex, nejslavnější iluminovaný rukopis románské doby na českém území, jehož originál zpřístupní Národní knihovna veřejnosti v moderní době vůbec poprvé. K vidění bude též s kodexem spojená skupina rukopisů, které byly na počátku 11. století iluminovány pravděpodobně ve skriptoriu břevnovských benediktinů. Zcela unikátní soubor představují artefakty spojené s prvním klášterem benediktinek v českých zemích u sv. Jiří na Pražském hradě, který je zároveň vůbec nejstarším klášterem v Čechách.
 
Prezentovány budou památky kamenosochařské (tympanon s trůnící madonou), zlatnické (relikviářová paže sv. Jiří, relikviářová herma sv. Ludmily, berla svatojiřské abatyše) a zejména památky knižní malby – v první řadě slavný Pasionál abatyše Kunhuty, soubor pěti duchovních textů z počátku vzniklý z popudu Kunhuty Přemyslovny, z první čtvrtiny 14. století. Ze zahraničních zápůjček pak bude vůbec poprvé v Praze k vidění ostatkový kříž uherské královny Adelheidy, který darovala kolem roku 1080 klášteru sv. Blažeje v Bavorsku a dnes je uložen v klášteře sv. Pavla v Lavanttalu.Ze stejného kláštera budou zapůjčeny dvě unikátní bohatě vyšívané románské kasule, řadu cenných exponátů zapůjčí klášter sv. Petra v Salcburku. Velmi cenným exponátem je ostatkový kříž z kláštera ve Zwiefalten, který bude v expozici představen v blízkosti obdobného kříže z nelahozeveských lobkowiczkých sbírek
Valdštejnská jízdárna

Valdštejnská jízdárna

Valdštejnská jízdárna byla postavena v roce 1630 jako součást raně barokního paláce Albrechta z Valdštejna. V současnosti Valdštejnská jízdárna slouží jako prestižní výstavní prostor Národní galerie pro konání krátkodobých výstav.