Vyšlápněte si na nejhezčí kopce v republice

Zebín v Českém ráji

I když Zebín u Jičína dosahuje jen 399 m n. m. tvoří tento čedičový kuželovitý vrch výraznou dominantu jičínské kotliny. Vznikl výronem magmatu přibližně před 20 milióny lety. Od konce 12. století stával na Zebíně hrad. Dnes je na vrcholku kaple svaté Máří Magdaleny postavená roku 1700. Větší část svahů Zebína je porostlá starými třešněmi a ojedinělými ořešáky. Z vrcholu je krásný rozhled po celé jičínské kotlině, za příznivého počasí můžete vidět Valdice, Kumburk, Mlázovický chlum, Veliš, Velišský hbřet, Prachovské skály, Kozákovský hřbet, Tábor či Bradlec. Na vrchol se dostanete po červené značce z obce Železnice anebo z Jičína od Valdštejnské lodžie.
 

Milá mezi Mostem a Louny

Z desítek kopců Českého středohoří vás určitě zaujme vrch Milá (510 m), která je zdaleka viditelná ze silnic a silniček mezi Lovosicemi, Mostem a Louny. Jedná se o skalnatý čedičový vrch kuželovitého tvaru se zaobleným vrcholem, který je z části zalesněn. Horu obklopují lány polí, podél vede stromová linie s cestou. Hora je domovem množství chráněných rostlin, nachází se zde například nejzápadnější stanoviště violky obojetné nebo česneku tuhého. Žije zde mnoho druhů hmyzu, ze savců například mufloni. V roce 2019 zde byla vysazena kolonie sysla obecného, který je u nás přísně chráněn a v současné době je na pokraji vyhubení. Na vrchol Milé se dostanete po modré turistické značce buď z obce Milá anebo z Bělušic. Odměnou vám bude nádherný rozhled do okolí.
 

Vladař nedaleko Žlutic

Vrch Vladař (693 m) je odvěkým strategickým bodem zdejšího kraje. Čedičová dvou-kupa je společně s Chlumskou horou krajinnou dominantou jižního výběžku Doupovských hor. Výrazná hora sloužila v prvním tisíciletí před Kristem jako hradiště, jehož obyvatelé ovládali okolí. Dle nálezů keramiky se datuje tvrziště již do mladší doby bronzové, období lidu popelnicových polí (cca 1300 – 800 př. n. l.). Později se toto místo proslavilo za husitů. Na podzim roku 1421 se zde husité bránili pod vedením Jana Žižky z Trocnova, při ústupu od hradu Krasíkova, velké přesile landfrýdu plzeňských vojsk pánů z Plavna. Po třídenním obléhání vojsk se husitům podařilo prolomit obléhání a prchnout do pevného Žatce. Na náhorní planině kopce Vladař se nachází vyhlídka, z které je pěkný rozhled do okolní krajiny. Nejsnadněji se dostanete na vrchol z obce Záhořice nebo Vladořice.
 

Zelený vrch u Cvikova

Zelený vrch (586 m) je výrazný zalesněný znělcový kopec, vyčnívající asi 1,5 km severovýchodně od Cvikova. Na svahu kopce se nachází Schillerova vyhlídka, která nabízí krásné výhledy. Na jižním úpatí kopce se ukrývají pozůstatky bývalého Lesního divadla a na severním svahu je Uhlířská skála (481 m), nazvaná podle dávného pálení milířů. Lesní divadlo nechal v bývalém pískovcovém lomu vybudovat cvikovský ochotnický spolek v roce 1920.
 

Růžovský vrch v Českém Švýcarsku

Růžovský vrch (619 m) v NP České Švýcarsko tvoří čedič, jež pronikl na povrch při vulkanické činnosti pískovcem. Horu, která je nejvyšším bodem Českého Švýcarska, nazývají místní také Děčínská Fudžijama a nutno podotknout, že si je „Růžák“ z japonskou horou docela podobný. Na jeho svazích se nachází zachovalý původní les s bohatým bylinným podrostem. Jedinou vadou na kráse může být vrchol bez výhledu. Zato zde žije sýc rousný nebo žluna šedá. Výhodou je také, že vrch nepatří mezi vyhledávané turistické cíle, takže budete mít les jen sami pro sebe. Pokořit vrch můžete například po žluté značce ze Srbské Kamenice.
 

Klíč v Lužických horách

Výrazný osamocený kuželovitý vrch Klíč (760 m) je čtvrtou nejvyšší horou Lužických hor. Pokud vyšplháte až na vrchol, kam vede relativně namáhavá turistická cesta s převýšením zhruba 400 metrů, nebudete litovat.
Za jasného počasí jsou odtud vidět Krkonoše, Jizerské hory, České a Saské Švýcarsko, Krušné hory i bájná hora Říp. Na jihozápadním úbočí hory je až 60 m vysoká, místy převislá skalní stěna s rozsáhlým suťovým polem. Stezku na vrchol upravili alpinisté z Nového Boru už roku 1893. Přístup na Klíč je možný z obce Svor, cca 3,5 km po červené značce.
 

Hora Kotel v Krkonoších

V Krkonoších se považuje za jednu z nejkrásnějších hor Kotel (1435 m) nedaleko Dvoraček. Kupovitý vrchol tvoří svory s vložkami křemenců. Jedná se o výrazný vrchol, na jeho svazích se nacházejí bunkry, které tvořily součást prvorepublikového hraničního opevnění. Jihovýchodní svah Kotle prudce spadá lavinovými drahami do ledovcových karů – Velké a Malé Kotelní jámy, které jsou chráněným územím s bohatou horskou květenou. Samotný vrchol Kotle je nepřístupný a nevedou na něj značené stezky – jedná se totiž o I. zónu Krkonošského národního parku.
 

Bukovec v Jizerkách

Hora Bukovec (1005 m) je výrazný čedičový vrch na východním okraji Jizerských hor. Svým kuželovitým tvarem tvoří dominantu horské osady Jizerka. Je zde přírodní rezervace s rozlohou téměř 60 ha, její hranice kopírují úpatí hory. Byla vyhlášena pro raritní čedičové výlevy, které jsou největší v celých Jizerských horách.
Z vrcholu je za dobrého počasí rozhled také na západní část Krkonoš. Pod vrcholem Bukovce na jeho JV úpatí jsou patrny stopy po důlní činnosti a starých lomech. Na vrchol vede zelená značka od hotelu Jizerka.
 

Oblík na Šumavě

Vrchol Oblík (1225 m) je jedním z nejkrásnějších šumavských vrcholů s pozoruhodným výhledem. Jedná se o nezalesněný vrchol blízko obce Srní. Hora je významným vyhlídkovým místem v Národním parku Šumava severozápadně od Modravy. Se svojí výškou se řadí mezi 100 nejvyšších vrcholů ČR. Na vrchol Oblíku vás dovede červená a modrá značka z Modravy anebo žlutá a modrá turistická stezka z Prášil. Výprava na tento vrchol však nebude snadná, z obou míst je to k hoře cca 9 km. Nutno také podotknout, že přístup nahoru je možné jen pro pěší turisty.
 

Meluzína v Krušných horách

Na dohled od Klínovce, a přece zcela mimo zájem naprosté většiny turistů, se nachází Meluzína (1097 m), bezesporu nejkrásnější a nejdivočejší vrchol celé centrální části Krušných hor. Zároveň je čtvrtou nejvyšší horu české části Rudohoří. Pro vrchol je charakteristické výrazné ploché temeno, které spolu s dominantním Klínovcem tvoří charakteristikou siluetu, viditelnou i z velkých vzdáleností. Horu s mohutnými skalisky na vrcholu tvoří eklogit, velmi tvrdá hornina, zvětrávající pomaleji než okolní ortoruly. Vznikl metamorfózou ve velkých hloubkách (až 40 km). Na vrchol Meluzíny se dostanete buď cestou Traverz z Klínovce anebo z rozcestí Pod Meluzínou na silnici 233, nad obcí Háj.
 

Mravenečník v Jeseníkách

Vrchol hory Mravenečník (1343 m) se nachází v přírodní rezervaci Rubaniska a je vzdálen jen asi necelý kilometr od horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně. I když na jeho vrchol nevede žádná značka, jedná se o jeden z nejkrásnějších vrcholů v Jeseníkách. Mohutný masiv Mravenečníku je tzv. kerným pohořím, kdy tektonicky vyzdvižené kry omezené zlomy jsou zlomovými svahy odděleny od okolního nižšího terénu. Vzhledem k tomu, že vrchol hory pokrývají horské louky bez porostu stromů, je z něj nádherný kruhový výhled na okolní kopce. Na jeho západním okraji stojí tři stožáry větrné elektrárny.
 

Masiv Ondřejník v Beskydech s vrcholem Skalka

Ondřejník (964–890 m) sice nepatří k nejvyšším beskydským vrcholům, zato panorama Moravskoslezských Beskyd si bez něj nelze představit. Přestože patří spíše k nižším vrcholům, Beskydy jsou z něj vidět jako na dlani, a zvláště pak za jasných podzimních dní! Jeho příkré a vysoké svahy často využívají paraglidisté. Skalka je nejvyšší vrchol masivu Ondřejníku i celé Podbeskydské pahorkatiny. Leží mezi Frýdlantem nad Ostravicí a Frenštátem pod Radhoštěm. Dostanete se sem pohodlně od chaty Ondřejník nad Frýdlantem anebo Jezevčí stezkou z Kunčic, či po žluté z Čeladné.
 

Stolová hora na Pálavě

Stolová hora (459 m) na Pálavě je mohutný vápencový kopec s téměř dokonale rovnou vrcholovou plošinou, na které už v mladší době bronzové stávalo opevněné sídliště. Na jižním svahu roste vzácná šalvěj etiopská. Stolová hora jedinou původní lokalitou této květiny na našem území. V době bronzové vzniklo na Stolové hoře opevněné sídliště. První stopy osídlení tohoto místa však pocházejí již z počátku pozdní doby kamenné, kdy tam žili lidé s kulturou nálevkovitých pohárů. Těm, kteří se na vrchol kopce vydají hora nabídne hezký výhled do okolí – za pěkného počasí je toho vidět hodně, například Mikulov s Turoldem a Svatým kopečkem.