Výlety za tajemstvím kryptogramů: dobrá Marie, Čapkova povídka a R.I.P.

Některé kryptogramy jsou všeobecně známé. Namátkou A.D., Anno Domini aneb Léta Páně, anebo INRI, zkratka Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum, Ježíš Nazaretský, král židovský, na tabulce nad ukřižovaným Kristem. Méně známé jsou třeba D.O.M., Deo Optimo Maximo aneb Bohu nejlepšímu, největšímu, či H.S.E., Hic Situs Est aneb zde leží. Oba kryptogramy se často objevují na náhrobcích.

Jenže půvab kryptogramů spočívá ve skrytém poselství. Třeba takovém, jaké popisuje Karel Čapek v povídce Pád rodu Votických: „…Některá písmena jsou zřejmě větší, koukejte se!“ A rychle napsal tužkou: ANNO DOMINI MCCCCLXV. „Ten sochař vytesal schválně písmena O, C a C větší; to je kryptogram, rozumíte? Napište si ta písmena OCC — nenapadá vás nic?“ „OCC, OCC,“ bručel dr. Mejzlík, „to by mohlo být — aha, zkratka za OCCISUS, že? To znamená zavražděn!“ „Ano,“ zvolal slavnostně archivář. „Sochař tím naznačil potomstvu, že urozený pán pan Petr Berkovec de Wotice Welenova byl úkladně zavražděn. Tady to máme!“ Pokud vás zajímá, kdo byl vrah a jak to dopadlo, povídku najdete v knížce Povídky z jedné kapsy.
 

Podpisy stavitelů i letopočty

Většina kryptogramů se netočí kolem dávných zločinů, ale skrývají se v nich informace běžnějšího druhu. Například takové jako v kostele sv. Petra a Pavla v Mělníce, který dnešní podobu získal v druhé polovině 15. století. Zdaleka viditelná impozantní věž byla založena roku 1483 a podle letopočtu uvedeného na nejvyšší římse dokončena roku 1488. Letopočet provází kryptogram IOHS CPR D FUTU MOR, který kunsthistorik Antonín Podlaha rozluštil jako podpis autora: Johann Spiess z Frankfurtu stavitel.

Podobné poselství najdete v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem: kované zábradlí kostelního kůru zdobí ornamenty a kartuše s nápisem E.W.T. IOESPH SCHIP A. 1778, tedy opět jméno stavitele nového kůru a příslušný letopočet. Kryptogram EWT, tedy EREXIT VIVUS, zbudoval za svého života, je v pořádku, ale v křestním jménu se autor spletl, správně má být IOSEPH, Josef. Zkratku A., nahrazující A.D., už znáte.

Někde je třeba znát římské číslice, třeba v Pravlově u Dolních Kounic. Nad hlavním vchodem do kostela Navštívení Panny Marie je latinský nápis; když sečtete jednotlivá zvýrazněná písmena (a současně římské číslice), výsledkem je letopočet dokončení oprav a nového posvěcení kostela. Skrytý letopočet najdete i na kazatelně kostela sv. Jakuba v centru Příbrami. Barokní zařízení interiéru totiž pochází ze zrušeného kláštera v Mariánské Týnici, což prozrazuje latinský nápis s několika zvýrazněnými písmeny aneb římskými číslicemi; letopočet utajený v kryptogramu udává rok 1736. Podobnou hříčku se zvýrazněnými číslicemi mívali v kostele Prozřetelnosti Boží v zámeckém parku v Šenově u Ostravy, někdy koncem 20. století ale byl nápis odstraněn.
 

Dobrá Maria a Ďáblova bible

Takový kryptogram, jaký zanechal mistr ornamentů, španělský architekt Antoni Gaudí, na fasádě katedrály Sagrada Família v Barceloně, v Česku nenajdete: magický čtverec obsahuje 16 číslic, jejichž součet ve všech řadách dává číslo 33, tedy věk Krista. Někdy ale nemusí jít jen o letopočty. Zvon Maria ve věži kostela Nejsvětější Trojice v Chrasti u Chrudimi je nejstarším zvonem východních Čech, lidem zvoní už přes 600 let a pamatuje časy Mistra Jana Husa a krále Václava IV. Zvon ovíjí 21 zpřeházených gotických písmen a nikdo neví přesně, co znamenají. Když jej zkoumal konzervátor královéhradecké diecéze Hugo Doskočil, vyluštil nápis EGO MARIA EJA EGO SUM BONA MCCCCXII, tedy „Já Maria jsem dobrá 1412“. Další odborníci, kteří se snažili nápis na historickém zvonu poskládat, ale žádné datum neobjevili, takže i když styl odlití i umělecká výzdoba odpovídají přelomu 14. a 15. století, minulost Marie je přinejmenším nejasná. Má se za to, že kdysi Maria zvonila zaniklému benediktinskému klášteru v Podlažicích, místu, kde se zrodila Ďáblova bible.
 

Kde se skrývá skrývá kryptogram? Objevujte skryté nápisy

• V Kosmonostech vede lipová alej k baroknímu kostelu Povýšení sv. Kříže, nad jehož vchodem se vznášejí dva andělé. Drží mezi sebou kartuši s řecky psaným kryptogramem, oslavujícím Pannu Marii zvoláním Zdrávas Maria, Matko Božího Syna.
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě u Kutné Hory je velkolepá pseudorománská stavba z hořického pískovce ze začátku 20. století. Jeden z největších kostelů českého venkova vyzdobili secesními malbami manželé Marie a František Urbanovi, žáci Alfonse Muchy. Text dovedně zakomponovaný do ozdobného lemu scény klanění tří králů na stěně presbytáře bývá řazený mezi kryptogramy, ale ve skutečnosti jde o úryvek z Bible kralické. Najdete jej v Matoušově evangeliu: …I všedše do domu, nalezli dítě s Marijí matkou jeho, a padše, klaněli se jemu; a otevřevše poklady své, obětovali jemu dary, zlato a kadidlo a mirru.
• Když budete luštit latinské zkratky a nápisy, pamatujte, že velké V i U mají stejný tvar, což bývá občas matoucí. Často se setkáte se zkratkami AMDG, někdy OAMDG (Ad Maiorem Dei Gloriam či Omnia Ad Maiorem Dei Gloriam, tedy pro větší slávu Boží nebo vše pro větší slávu Boží), I.C.N. (In Christi Nomine, ve jménu Ježíše Krista), I.N.D. (In Nomine Domini, ve jménu Páně) či R.I.P. Zkratka je stejná pro angličtinu (Rest In Peace) i latinu (REQVIESCAT IN PACE) a shodný je i význam „ať odpočívá v pokoji“; jde o obvyklé zakončení nápisů na náhrobních kamenech.