Uhlířský vrch u Bruntálu patří k nejmladším sopkám v České republice. Kopec má v kuželu lom po bývalé těžbě tufů, které se používaly k výrobě. Lávový proud, který vytékal ze sopky východním a severovýchodním směrem, je tvořen alkalickým čedičem. Ze smíšeného vulkánu jsou ve stěnách opuštěného lomu na jižním svahu odkryty profily málo zpevněnými vyvrženinami (sopečný prach, písek, lapilli, bombičky, strusky i velké balvany), které činí z Uhlířského vrchu nejpozoruhodnější lokalitu tohoto druhu u nás. Z výzkumů, zaměřených na určení stáří sopky vyplývá, že byla činná ještě ve starších čtvrtohorách a od poslední erupce tedy neuplynulo více než 1,7 milionu let. Použijeme-li časového měřítka geologů, pak to bylo prakticky "včera".
Na vršku Uhlířského vrchu, v nadmořské výšce 672 metrů n.m., stojí barokní kostel Panny Marie Pomocné. Ke vzniku kostela se pojí legenda. Podle pověsti na místě zabloudil při lovu místodržící Řádu německých rytířů Augustin Oswald Lichtenstein. Když byl blízko smrti, nalezl jej místní uhlíř a zachránil. Zřejmě tak vznikl i název kopce a místodržící zde z vděčnosti nechal v roce 1654 postavit dřevěnou kapli, do níž pořídil kopii slavného obrazu Pasovské Madony s Dítětem namalovaného Lucasem Cranachem starším. Vedle kaple byla v roce 1724 postavena poustevna.
Uctívaný obraz získával věhlas a přicházelo sem stále více poutníků, aby prosili o duchovní pomoc. Proto byl v letech 1755-1758 vystavěn velký poutní kostel, k němuž vede monumentální lipová alej z roku 1770, která je dnes chráněnou kulturní památkou. Hlavní alej je široká 12 m a podél ní jsou dvě boční aleje široké 4 m. Kostel byl v průběhu věků několikrát poškozen blesky a byl několikrát obnovován. V dřívějších dobách stával vedle kostela hostinec.
Velký Roudný je nejvyšší sopkou Nízkého Jeseníku
Přírodní památka Velký Roudný nad obcí Roudno je nejvyšším vulkánem Nízkého Jeseníku, který byl činný ještě na počátku čtvrtohor. Spolu s Malým Roudným tvoří dominantu okolní krajiny. Na vrcholu kopce ve výšce 780 m. n. m. stojí dřevěná rozhledna, z níž je pěkný výhled na Slezskou Hartu, Praděd a za pěkného počasí i na celé Jeseníky. Výronem lávy z Velkého Roudného vznikly Razovské tufity, které leží u obce Razová.
Většina plochy Velkého Roudného byla v minulosti využívána jako zemědělská půda, a to nejen jako louky, ale také jako orná půda. Bývalo to i poutní místo s kapličkou a hospodou na vrcholu. Nahoru vedla z obce Roudno křížová cesta. V roce 1998 se podařilo obnovit pobořený objekt kapličky a později i křížovou cestu, která je turisticky velmi významná.