Jak připravit dokonalou štědrovečerní večeři? Vychutnejte si sváteční chvíle s tradičním českým menu

Stejně jako vánoční cukroví nebo výzdoba domácností se zvolna mění i tradiční štědrovečerní večeře. I když se ale někde na svátečně prostřených stolech objeví řízky, losos nebo vinná klobása, ve většině českých domácností pořád hraje prim rybí polévka, smažený kapr s bramborovým salátem a pár kousků vánočního cukroví nebo vánočka. Na čem si ale o Vánocích pochutnávají naši sousedé?

Věříte pověrám a rituálům? Nosí podle vás smůlu černé kočky, pátky třináctého, rozbitá zrcadla nebo rozsypaná sůl? A naopak věříte na štěstí z padajících hvězd, čtyřlístků a dalších symbolů? Pak jste na správném místě: prozkoumejte s Kudy z nudy magický svět rituálů a pověr!

Vánoce: vzácný čas, který přichází jen jednou do roka. Je to spirituální svátek, příběh o narození Krista, plný naděje a víry. Vybízí k tomu, abychom ho naplnili vlastními hlubokými duchovními prožitky – takovými, na které jindy nemáme čas. Vydejte se jim vstříc s Kudy z nudy a zažijte magickou atmosféru vánočních svátků.

České Vánoce začínají adventem, vrcholí na Štědrý den, pokračují přes svátečními dny a symbolicky končí až po Třech králích. Betlémy, cukroví, vánoční stromeček, šupiny z kapra, zlaté prasátko, jmelí, lití olova, házení střevícem nebo krájení jablíček: to všechno jsou zvyky, které už nepatří k adventu, ale do vánoční doby. Víte ale, kdy vlastně Vánoce začínají a kdy končí?

V mnoha českých domácnostech to již od konce listopadu voní vanilkou, skořicí a čokoládou. České hospodyně zachovávají tradici, že na vánočním stole musí být nejméně tolik druhů vánočního cukroví, kolik je členů rodiny, kteří usednou ke štědrovečerní večeři. A některé přebornice pečou i více než dvacet druhů… Zamysleli jste se ale někdy nad tím, na čem si vlastně pochutnáváme? Kde se vzaly názvy jako medvědí pracny, marokánky, vosí hnízda anebo proč se pečou zrovna vanilkové rohlíčky? Všechny tyto otázky se pokusí objasnit Kudy z nudy.

Vánoce jsou v České republice jedním z nejvýznamnějších svátků roku, které jsou spojeny s řadou tradic, zvyků a kulinářských specialit. Mezi nimi zaujímá výjimečné místo vánoční kapr – pokrm, bez kterého si mnoho Čechů slavnostní štědrovečerní večeři neumí představit. Kapr se stal symbolem štědrého večera nejen díky své dostupnosti, ale i kvůli křesťanské tradici, kdy se na Štědrý den nejedlo maso teplokrevných zvířat. Ryba, jakožto studenokrevný tvor, byla povolená, a kapr se díky rybníkářství stal běžnou a oblíbenou volbou. K tradičním vánočním rituálům patří nejen samotná příprava kapra, ale i jeho nákup. V týdnech před Vánoci jsou česká města zaplněná káděmi s živými kapry, které si rodiny vybírají, nechávají zabít nebo si je odnášejí domů.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Magdalena Dobromila Rettigová (31. ledna 1785, Všeradice – 5. srpna 1845, Litomyšl) byla česká spisovatelka, autorka básní, divadelních her a krátkých próz. A kromě toho vzorná hospodyně a matka několika dětí, učitelka ručních prací, nadšená iniciátorka společenského a kulturního života národního obrození, jedna z prvních česky píšících spisovatelek a autorka kuchařských knih. Její Domácí kuchařka změnila pohled českých žen na gastronomii.

Značka Třeboňský kapr se těší své oblibě nejen u nás, ale i za hranicemi už více než sto let. Již na konci 19. století byli kapři z Třeboňska dováženi na trhy v Německu a ve Vídni. Mezinárodně je označení Třeboňský kapr chráněno od roku 1967. Třeboňský kapr užívá od roku 2007 jedno z významných ochranných označení Evropské unie, které je určené pro zemědělské a potravinářské výrobky. Tato ochranná značka nese název chráněné zeměpisné označení a vztahuje se na produkty, jejichž kvalita, pověst či jiná vlastnost úzce souvisí s místem původu.

Plánujete štědrovečerní hostinu prožít jinak než v kuchyni u stolu, jako vždycky? Anebo se vám prostě nechce vařit a raději si zajdete na klasické menu do příjemného prostředí, kde se o vás budou vzorně starat? Kudy z nudy vám přináší inspiraci na báječné posezení v restauraci, kde vám nabídnou štědrovečerní menu, stačí si jen vybrat a zarezervovat si svůj stůl.

Odkud se vzal oblíbený pokyn kuchařských kurzů „vraz do toho čtyři vejce“? Která dáma doufala, že prorazí na poli literárním, ale místo sladkobolných básniček se dodnes čtou její kuchařské recepty? Která ze známých českých kuchařek zaplatila z honoráře za svou první knihu pohřeb malé dcerky? A která vedla za první světové války vývařovnu pro chudé obyvatelstvo a válečné invalidy? Vítejte ve světě zkušených paní a dam, které hospodyňkám radily, jak se otáčet v kuchyni a proslavily se jako autorky kuchařských knih.

Česká rodina Plachých z farmy Poříčí u Pelhřimova dělá nejlepší paštiku světa. V roce 2020 jejich lapří paštika vyhrála letošní cenu Great Taste, která je určena malým výrobcům z oblasti gastronomie z celého světa.

Velmi významného ocenění – chráněné označení původu – v rámci celé EU dosáhl v roce 2007 Pohořelický kapr, což se mu povedlo o několik měsíců dříve než jeho známějšímu jihočeskému kolegovi Třeboňskému kapru.