Po náročném vyjednávání a
ve spolupráci všech svazů se podařilo téměř nemožné. Vzhledem k chystané novele vyhlášky z února tohoto roku, která měla rychle opravit problematiku nočního kotvení, se i přes počáteční neochotu podařilo přesvědčit úředníky ministerstva dopravy a zemědělství, aby
v chystané novele č. 232/2016 Sb. zrušili povinnost mít pro splutí jezu povolení.
Úsilí vyplatilo,
nařízení bylo zrušeno a jezy i propusti se mohou splouvat na vlastní nebezpečí. Od 5. 8. již nebudou vodáci porušovat legislativu ČR a jezy budou moci splouvat bez rizika postihu,
pokud před jezem nebudou umístěny výstražné značky nebo nápisy, které splutí zakazují, např. u nebezpečných jezů. Tyto jezy je nutné přenášet.
Jezy smrti – víte, které jezy patří mezi nejnebezpečnější?
Pilař – smrťák řeky Lužnice
Nenápadný a zdánlivě "neškodný"
jez na Lužnici zaujímá mezi nebezpečnými jezy suverénně první místo. Voda tady překonává
třímetrový stupeň a pod jezem vytváří obrovský vodní válec, který svou
oběť pustí zpátky na hladinu až za osm minut. Za svůj pokus překonat ho zaplatily životem už desítky lidí. Při velké vodě proud před jezem stahuje, takže už se vám nemusí podařit dostat se s kánoí bezpečně na břeh.
Radošov – první z TOP 3 na Ohři
Smrtonosné místo na Ohři, kde skončila řada lidských životů. Pod jezem se tvoří
dlouhý vývar, ze kterého se bez pomoci
prakticky
nedá uniknout. I přes varovné cedule a odstrašující pověst, kterou Radošov má, se ho každý rok pokusí zdolat několik šílenců. Několik
těl utonulých vodáků vydal jez až po několika měsících. K TOP dalším nesjízdným místům se na Ohři řadí Kynšperk a Černý mlýn. Naopak
jez Tuhnice byl zrekonstruován a nyní je zde
bezpečná šlajsna.
Český Šternberk – nebezpečí pod jezem
Nedobrou pověst má i
jez Český Šternberk na Sázavě. Představte si úzkou šlajsnu uprostřed řeky. Rozhodnete se nepřenášet a překonat jez právě skrze ni, ale nenajedete si dobře a do šlajsny se netrefíte.
Přepadnete s lodí přes vysokou hráz přímo do obrovského a neprůjezdného válce, plného
kamení a naplavenin, které vás doslova
umlátí k smrti.
Otavská Křemelka – konec v bublinách
Sjíždíte-li
Otavu, dejte si
pozor na Křemelku, druhý jez ve
Strakonicích. Jde o pohyblivý jez se dvěma klapkami, který se tváří velmi nenápadně. Nízké převýšení hladin láká ke sjezdu a navíc, pokud je jez sklopený, nejsou s průjezdem nejmenší problémy. Problém nastává v okamžiku,
kdy nejsou klapky úplně sklopené. Zrádný totiž není vodní válec, ale
hluboká napěněná vana, která se pod jezem tvoří. Loď, která do ní najede, se najednou propadá ke dnu, protože
hustota vody se bublinkami snižuje.
Káraný – silný proud stahuje
Na
Jizeře číhá na nezkušené vodáky Káraný, kde se utopilo už několik lidí, které připomínají
pomníčky na břehu. Jez Káraný je nízký a vypadá to, že tak malý stupeň zdoláte bez problémů – jenže
silný proud vás stáhne do napěněné vany, kde jsou plavecké záběry zcela neúčinné, a propadáte se ke dnu.
Dráchov – další lužnický jez smrti
Desítky životů už si vzal
lužnický jez Dráchov. Zkušení vodáci mu přezdívají "jez smrti" a
před jeho sjížděním varují nejen cedule, ale i pomníčky na břehu.
Pod jezem se vytváří silný vývar a při vysoké vodě stahuje k jezu silný proud. Loď v něm získá velkou rychlost, vjede do válce a pokračuje pod hladinu.
Ve vývaru ji potom proud zvrhne.
Idylické
údolí Starého Bělidla, kde babička pro pírko skákala a Barunka chodila ke kněžně Zaháňské, si téměř každý rok vyžádá vodáckou oběť. Viktorčin splav na
Úpě vypadá celkem bezpečně.
Šikmá lavice končí ve vodním válci, kde se voda promílá a vytváří typickou napěněnou čepici. Ta se dá na kanoi prostřelit a na raftu přejet. Někdy se to podaří.
Za vyšší vody je ovšem válec tak silný, že se z něho nelze bez cizí pomoci dostat. Další podobné jezy čekají v
Ratibořicích,
České Skalici a dál po proudu až k soutoku s
Labem v
Jaroměři.
Jak poznat nebezpečný jez?
Několik jednoduchých pravidel by měl znát každý vodák. Mimo
čtení vody je potřeba brát zřetel na zbytky
železa, kameny a betonové překážky, traverzy nebo jiný nebezpečný materiál
v jezu.
U nepříliš vysokých jezů s válci dochází k častému podcenění jejich nebezpečnosti. Vždyť půl metru vysoký jízek nic není. To je ale velký omyl, protože
výška jezu není tím nejdůležitějším kritériem nebezpečnosti. I stupínky s malou výškou mohou být životu nebezpečné. Mnohem důležitější je profil spádové desky a tvar podjezí.
- jez je obvykle nebezpečný, když je hranice vývarové linie delší než polovina lodě (u šikmých a strmých jezů i blíže)
- na vodě se tvoří karfioly – voda v těchto místech je výše a stéká v podstatě z kopce zpět k jezu (karfiol nebo taky bublák je vyvřelá voda vznikající tam, kde se prudce tekoucí voda odráží ode dna, nemůže však překonat váhu horních vrstev. Vytváří tvar hřibu nebo kopce, který po chvíli zmizí, a celý proces se opakuje, než opět vyvře)
- voda tiše přepadává, není slyšet žádný hluk peřejí a pod jezem jakoby byla voda klidná
- voda se vrací zpět pod jez a plynule neodtéká
- ve vývařišti vidíte značně propěněnou bílou vodu
- netvoří se žádné vlny
- ve vodě neustále rotují klacky nebo PET láhve