Jelikož
setkání s vlkem již nejsou vzácná, je na místě připomenout si, jak se v takové situaci chovat. Když se vám do cesty postaví vlk, nebojte se. Zvíře nejprve zkoumá, zda pro něj nepředstavujete hrozbu.
Nepřibližujte se, nechte vlka jít! Ponechte mu únikový prostor. Můžete tleskat rukama, zakřičet, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jste člověk. Pokud vlk váhá s odchodem,
hoďte na něj hroudu zeminy nebo klacek. V žádném případě se vlky
nepokoušejte krmit ani jim nenechávejte žádnou potravu. Své domácí mazlíčky mějte zabezpečené či uvázané na vodítku. Připomínáme ale, že
vlk je velmi plaché zvíře a člověku se raději vyhne.
Vzhledem k tomu, že v jiných částech republiky se potravou vlků občas stávají i
hospodářská zvířata, i Správa
KRNAP je v kontaktu s farmáři, kteří hospodaří v
Krkonoších. Společně hledají řešení, jak jejich stáda zabezpečit před nežádoucí návštěvou této šelmy. Existují možnosti, jak s podporou z Operačního programu Životní prostředí
zabezpečit pastviny proti útoku velkých šelem, a vybudováním kvalitnějších ohrad, nebo pořízením pasteveckých psů. I kvůli nim mějte své vlastní psy v národním parku raději na vodítku. Pokud už hospodáři vznikne
škoda, pak má možnost na příslušném krajském úřadě
požádat o její náhradu. Nově se připravuje i možnost čerpat dotaci na újmu za ztížené hospodaření v oblasti výskytu vlka obecného. Nicméně je jednoznačné, že žádné opatření není 100%, ale pouze snižuje pravděpodobnost napadení hospodářských zvířat vlkem.
Vlk má svoje
místo v přírodě i v naší kultuře. Vzbuzuje respekt i obdiv, někdy ale i obavy. Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se k nám postupně začíná vracet a plnit svou roli
predátora v přírodě. Zkušenosti z Evropy ukazují, že je možné v krajině hospodařit a zároveň zde divoké šelmy mohou žít. Vlčí smečku zoologové
dlouhodobě sledují i v polské části
Krkonošského národního parku. Na české straně hor byli vlci pozorováni od
Harrachova po
Žacléř. V minulosti měl konflikt s vlky hospodář z
Erlebachovy boudy, spatřeni byli často také na
Rýchorách, v
údolí Labe, u
Vrchlabí, na Přední Labské a v dalších částech
Krkonoš. Podle historických pramenů byl například v roce 1400 hojný výskyt vlků v
Obřím dole. S postupující kolonizací hor začalo vlků v
Krkonoších ubývat. Na severní slezské straně byl poslední vlk zastřelen v roce 1810, na české v roce 1842.