Vlci na Dokesku se letos rozmnožili již popáté a v blízkosti
Máchova jezera našli svůj stálý domov. Předběžné výsledky analýz z trusu, kteří dobrovolníci sbírají, ukazují, že se
vlci živí především volně žijícími jelenovitými a divokými prasaty. Lesníkům a myslivcům tak vlci pomáhají regulovat stavy přemnožených kopytníků.
První záběry vlčat pocházejí z 30. července. Dnes je
vlčatům nejméně
pět měsíců. Mláďata se u vlků rodí po 59 až 63denní březosti, většinou v dubnu nebo v květnu. Ve věku šesti týdnů se
s dospělými vzdalují až několik kilometrů od doupěte a přibližně v této době také přestává vlčice mladé vlky kojit. Mladí vlci
dospívají v jednom až druhém roce života a postupně smečku opouštějí – hledají si nová teritoria, proto počet dospělých vlků v jednom vlčím teritoriu neroste. Zajímavé je, že i v oblasti vlčího teritoria je po tolika letech
stále přemnožená vysoká a černá zvěř.
Vlci napříč republikou
Úplně poprvé se vlci objevili na
Kokořínsku. Pak osídlili okolí
Doks a rezervace
Břehyně – Pecopala. Potom se ukázali v
Ralsku a dokonce nedaleko
Frýdlantu v
Jizerských horách. Jejich přítomnost je doložena i v
Lužických horách a spekuluje se o tom, že brzy se vlci objeví i v
Českém ráji. Výskyt šelem letos na jaře potvrdily i fotopasti v chráněném území –
Národním parku České Švýcarsko. Od roku 2015 se vlci trvale usídlili v
Broumovském výběžku na hranici s Polskem.
Zajímavé přitom je, že na našem území se
vyskytuje několik druhů populace vlků. Takzvaná
středoevropská nížinná pochází původem z Pobaltí, odkud osídlila polské a německé nížiny. Genetické analýzy potvrdily, že vlčí smečka žijící v chráněné krajinné oblasti
Kokořínsko – Máchův kraj je
příbuzná s vlky ze Saské Lužice.
Na jihu našeho území, především na
Šumavě, se vyskytují spíše zvířata z
alpské populace. Karpatská populace náleží k největším populacím vlka v Evropě, ovšem na našem území zasahuje jen malou oblast
Beskyd. Středoevropská nížinná populace vlků včetně zvířat žijících na severu Čech má proti
karpatským vlkům jednodušší genetickou strukturu. Početnost této populace mírně vzrůstá, což souvisí zřejmě s její schopností adaptace na hustě osídlenou krajinu.
Když se potká vlk s člověkem
To, že se šelmy občas podaří
zaznamenat v blízkosti lidí, není podle zoologů nic nenormálního. Vlk ke svému životu nepotřebuje hluboké lesy, ale přizpůsobí se i životu v hospodářské krajině osídlené lidmi. Důležitý je pro něj
dostatek potravy a klid.
Vlky lze občas zahlédnout nebo i p
otkat či vyplašit při průchodu krajinou. V takovém případě ale vlk nemusí zběsile utíkat pryč. Může člověka nejprve chvíli pozorovat, než situaci vyhodnotí. Vlci jsou totiž
zvědavá zvířata. Oproti člověku
za dne hůře vidí, a proto jejich
reakce může být opožděná. Po vyhodnocení situace však vlk odběhne. Ačkoliv jsou vlci aktivní zejména večer a v noci, lze je spatřit i ve dne. Může se jednat o jedince, které něco vyplašilo při denním odpočinku a kteří hledají nový úkryt.