Vlastivědné muzeum v Olomouci si připomíná 150. výročí Průmyslového muzea císaře Františka Josefa

Vlastivědné muzeum láká všechny příznivce užitého umění na velmi zajímavou výstavu připomínající 150. výročí předchůdce dnešního muzea Průmyslové muzeum císaře Františka Josefa v Olomouci. Odkazuje na to, že ve druhé polovině 19. století se ve společnosti začal výrazněji prosazovat fenomén takzvaných průmyslových a uměleckoprůmyslových muzeí. Jednalo se o instituce, jejichž cílem bylo korigovat a usměrnit některé negativní rysy právě probíhajícího procesu průmyslové revoluce. Zaměřovaly se přitom na oblast „uměleckého průmyslu“ neboli toho, čemu dnes říkáme užité umění. Trnem v oku jim byla především enormní a nekontrolovatelná tovární produkce, jež v duchu pravidel volného trhu bazírovala hlavně na levné výrobě, nikterak ovšem na kvalitě výsledných produktů po funkční a estetické stránce.

Aby se poklesu vkusu a jakosti dalo čelit, obrátila průmyslová muzea svou pozornost k tradičním rukodělným řemeslům a edukaci. Sbírala hodnotné příklady z minulosti i současnosti, třídila je, uchovávala a prezentovala návštěvníkům, zvláště pak řemeslníkům, učňům a majitelům výrobních podniků. Úzce také spolupracovala se školami orientovanými na uměleckou výuku, kde se oblibě těšila problematika ornamentu. V prostředí uměleckoprůmyslových muzeí vládlo přesvědčení, že dědictví starších epoch bude vzorem a popudem pro tvorbu budoucnosti, že dobré užité umění – poněvadž je všudypřítomné a všechny obklopuje – může člověka kultivovat, učinit lepším.

Neprávem pozapomenuté muzeum

Průmyslové muzeum císaře Františka Josefa v Olomouci bylo založeno v roce 1873 a existovalo do roku 1924, tedy úctyhodných 51 let. Po celou tuto dobu sídlilo v krásné neorenesanční budově reálné školy naproti kostelu sv. Mořice. Jednalo se o všeobecně prospěšnou vzdělávací instituci, jež chtěla sloužit zejména příslušníkům řemeslného stavu, probouzet v nich soutěživost v napodobování vzorů a přispívat tak k povznesení a zušlechtění tvůrčího profesního života. Připravovalo periodické výstavy domácích a přespolních produktů uměleckého řemesla a výstavy studentských prací; vedle toho zajišťovalo přednášky nebo kurzy pro dospělé a "řemeslnou mládež“. Dále vybudovalo bohatou sbírku stylistických předloh v oblasti umění a uměleckého řemesla, ať už v originálu, nebo v kopii, v modelu či kresbě, a otevřelo knihovnu vybraných časopisů pro samostudium. Snažilo se též o co nejtěsnější vazby s městskou průmyslovou školou a c. k. vyšší reálné škole i v měšťanských školách.

Nejdůležitější osobou v muzeu byl však vždy kustod. V průmyslovém muzeu v Olomouci pracovalo postupem času celkem sedm kustodů – vůbec nejzajímavějším z nich byl Adolf Nowak. Na poli výstavnictví se vyznamenal v roce 1888, když ke čtyřicetiletému jubileu panování monarchy uspořádal obrovskou výstavu, která mapovala umělecká a uměleckořemeslná díla olomoucké provenience od nejstarších dob až po současnost. V katalogovém průvodci popsal přes 1800 předmětů a rozdělil je – pro muzea uměleckoprůmyslového typu příznačně – podle materiálu, z něhož byly zhotoveny. Ve 20. století Průmyslové muzeum císaře Františka Josefa v Olomouci bohužel upadlo v zapomnění. Pojďme si na této výstavě připomínající 150. výročí jeho založení (výstava začala v prosinci 2023) ukázat, že se tak stalo neprávem. Na výstavě si prohlédnete například podivnou židli z krouceného dřeva, sofistikované hodiny, staré kovářské práce, historické zbraně, povlak na polštář ze 17. století a další exponáty. Nechybí ani zmiňované kolekce ornamentů. Výstava je k vidění až do 28. dubna 2024.