V
Květné zahradě v
Kroměříži objevíte mimořádnou technickou památku. V půvabném Libosadu stojí
zahradní pavilon a rotunda, do jejíhož středu umístil roku 1908 kroměřížský gymnaziální
profesor František Nábělek tzv.
Foucaultovo kyvadlo.
Na 22,35 m dlouhé struně je zavěšena
třicetikilová koule, která po rozkývání hrotem ve spodní části zapisuje svou dráhu do písku a zaznamenává tak
postupné otáčení země. Věděli jste, že
kyvadlo v rotundě
Květné zahrady je jedním je čtyř kyvadel tohoto druhu na světě? Pojmenováno je po francouzském fyzikovi Jeanovi Bernardovi Léonovi Foucaultovi (1819–1868).
První pokus s kyvadlem provedl
Leon Foucault v roce
1851 v
pařížském Pantheonu. Už tehdy bylo známo, že se
Země otáčí,
Foucaultovo kyvadlo však bylo prvním jasně viditelným důkazem a způsobilo velkou senzaci v odborných kruzích i u široké veřejnosti.
Foucaultovo kyvadlo je
konstrukčně velmi náročné, protože i malá nepřesnost může způsobit další odchylky roviny kyvu, které pak převládnou nad vlivem zemské rotace. Kritické je také samotné
spuštění kyvadla. To se provádí
přepálením lanka, které drží kyvadlo ve výchozí poloze, čímž se zabrání nechtěným pohybům kyvadla do stran.
Ke kyvadlu s průvodcem
Mnozí návštěvníci rotundu uprostřed
kroměřížských zahrad míjejí. My ale doporučujeme zúčasnit se za 80 Kč i půlhodinové komentované prohlídky nazvanou "
Květná zahrada s komentovanou prohlídkou Rotundy" a proniknout do tajů přírodních zákonů, které fascinovaly i spisovatele Umberta Eca, jehož slavný román nese stejné jméno –
Foucaultovo kyvadlo.
Rotunda je přístupná v květnu, červnu a září od úterý do neděle, v červenci a srpnu každý den od 10 do 16 hodin. Průvodce vám podrobně osvětlí nejen fungování
kyvadla, ale také všechny
zajímavosti interiéru rotundy, bohatě zdobeného nejen
mytologickými výjevy s náměty
Ovidiových Proměn, ale také detaily vytvářejícími silnou iluzivní a emotivní atmosféru – okny s různobarevnými skly, mozaikovou podlahou sestavenou z drobných oblázků a především
grotty dekorované tufem a lasturami.
Květná zahrada v Kroměříži byla vybudována po třicetileté válce. Italští architekti přeměnili bažinu v pozdně renesanční zahradu, kterou o několik staletí později ocenila také organizace
UNESCO. Ozdobou
Květné zahrady jsou geometricky osázené květinové záhony, bludiště a kolonáda s galerií soch či zmiňovaná rotunda s grottami a Foucaultovým kyvadlem.
Foucaultova kyvadla napříč republikou
V různých velikostech a provedeních je několik
Foucaultových kyvadel umístěno také na dalších místech naší republiky:
Foucaultovo kyvadlo v Libosadu (dlouhé 22,35 m) je nejstarším modelem- Desetimetrové kyvadlo se nachází ve Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové.
- Jedno z kyvadel se nachází v budově České spořitelny v Hodoníně (Národní tř. 44), Měří 20,1 metrů a je zavěšeno uprostřed proskleného točitého schodiště. Podívat se na něj lze v otevíracích hodinách České spořitelny.
V Praze je Foucaultovo kyvadlo kyvadlo umístěno hned na třech různých místech – jedno vážící 34 kg a visící na 21 metrů dlouhém laně v budově ČVUT na Karlově náměstí, druhé ve vodárenské věži na Letné (Na Výšinách 1000/1) a třetí 18kg visící na na laně o délce 21 m najdete na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v budově F (Ke Karlovu 5), na zadním schodišti – jeho původ je neznámý, bylo nalezeno v v historických sbírkách Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK- Další kyvadlo se nachází v budově Gymnázia Brno (Křenová ul.), a je zavěšeno ve výšce zhruba 15 metrů.
- Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (17. listopadu 1192/12) visí Foucaultovo kyvadlo o hmotnosti 37 kg na textilním laně o délce 25,5 metrů, které je trvale udržováno v pohybu pomocí elektromagnetu.