Vinohradský tunel slaví 145. výročí

Čísla a letopočty hovoří jasně: více než 1 km dlouhý vinohradský železniční tunel byl ručně vyražený ve skále jako součást jednokolejné dráhy císaře Františka Josefa. Před 145 lety spojil nejenom tehdy zbrusu nové a právě dokončené Nádraží císaře Františka Josefa, tedy dnešní Hlavní nádraží s Vršovicemi a se Smíchovem, ale také Prahu s Vídní.
 

Vinohradský tunel a jeho čtyři větve

Víme, že vinohradský železniční tunel byl slavnostně zprovozněn v září 1871, ovšem méně už se ví, že skálou se provrtávají ve skutečnosti čtyři tunely. Tím nejstarším nyní jezdí vlaky směrem na Smíchov, druhým tunelem zprovozněným roku 1944 vede trať do Českých Budějovic. Třetí vinohradský tunel si na své dokončení musel počkat až do roku 1989 a ještě se uvnitř skály větví z původního dvoukolejného ve dva jednokolejné; při pohledu od Hlavního nádraží proto jsou vidět jen tři otvory.
 

Další železniční a jiné tunely

Vinohradské tunely sice byly více než sto let nejdelší v Praze, ale nebyly nejstarší; tuto pozici od roku 1868 drží Bubenečský tunel ve Stromovce. Délkou je oba překonaly dva vítkovské tunely, vyražené roku 2008 pod Vítkovem. Jižní větev Vítkovského tunelu je s délkou 1 364 metrů nejdelším železničním tunelem na území hlavního města.

Kuriozitou oblíbenou zejména mezi cyklisty a in-line bruslaři je starý 270 metrů dlouhý Vítkovský tunel z roku 1872, v roce 2010 přebudovaný na cyklostezku a stezku pro pěší. Začíná kousek od Ohrady, prochází pod Vítkovem a na povrch znovu ústí kousek od konce Kališnické ulice na Žižkově. Odtud cyklostezka pokračuje dál po úbočí kopce, po starém železničním mostě kousek od Armádního muzea překonává Husitskou ulici a končí až nad křižovatkou U Bulhara.

Není to ale jediný tunel v Česku, kterým se dnes místo vlaků prohánějí lidé na kolech. Po bývalé železniční trati vede také cyklostezka mezi městy Jáchymovem a Ostrovem na Karlovarsku.
 

Další rekordmani mezi tunely

Zmínit bychom měli i patrně nejkrásnější pražský tunel, proražený ve skále pod Vyšehradem. Portály tunelu zdobí stylizovaná cimbuří, měří pouze 35 metrů, otevřený byl roku 1904 a už o šest let později jím začaly jezdit tramvaje.

Pověst ikonického a poněkud strašidelného místa má 303 metrů dlouhý tunel pro pěší, který od roku 1951 spojuje pražské čtvrtě Žižkov a Karlín. Pravidelně se objevuje v hudebních klipech a reklamách, pořádají se tu výstavy, každoročně v neděli ve druhé polovině dubna jako připomínka výročí slavnostního otevření se koná Běh tunelem.

Tunelem s nejlepší přezdívkou pak je 360 metrů dlouhé Husákovo ticho, oficiálně Těšnovský tunel na nábřeží Ludvíka Svobody v Praze. V budovách nad ním dnes sídlí ministerstvo dopravy, ministerstvo zemědělství a České dráhy, ovšem v době stavby tu bývalo ústředí Komunistické strany Československa a auta prý rušila důležitá jednání.
 

Nejdelší tunely v Česku

Až do 1. dubna 2007, kdy byl uveden do provozu 1 758 metrů dlouhý tunel na železniční trati Lužná u Rakovníka–Žatec–Chomutov v blízkosti obce Březno, byl nejdelším tunelem ten, který vede mezi Brčálníkem a Špičákem na trati z Plzně do Železné Rudy.

Měří 1 747 metrů a první vlak jím projel 20. října 1877. Stavěl se samozřejmě za úplně jiných podmínek a s jinými technologiemi než nyní a dnešní bezpečnostní techniky by obcházely mrákoty; o život tehdy například přišlo asi padesát dělníků. Tunel se totiž razil ručně ze dvou konců, spotřebovalo se 90 tun dynamitu, Šumavou otřáslo 520 000 střelných ran a vytěženo bylo 120 000 m krychlových kamene.
 

Kuriozita ve Slavíči

Slavíč je obec mezi Lipníkem nad Bečvou a Hranicemi, kde mají skutečnou kuriozitu: dvě stě padesát metrů dlouhý a šest metrů vysoký železniční tunel, postavený v letech 1845–1846 na Severní dráze císaře Ferdinanda, nynější trati z Přerova do Bohumína. Už více než sto let se nepoužívá, dokonce sloužil jako sklad brambor a zeleniny, ale nové využití našel jako zajímavý výletní cíl.