Vincentka, Mattoni, Poděbradka a další: seznamte se s nejznámějšími minerálkami

Luhačovická Vincentka a pramen na kolonádě v Luhačovicích

Kdo by neznal Vincentku, skvělou pomocnici při prevenci i onemocnění horních a dolních cest dýchacích? Když se vypravíte do Luhačovic, pavilon s jejím pramenem najdete přímo na kolonádě.

A proč Vincentka? Může za to hrabě Jan Serényi, který na přelomu 18. a 19. století pojmenoval všechny tehdy známé vody křestními jmény příslušníků rodu. Kromě Vincentky tak v lázních Luhačovice prýští Ottovka, Amandka nebo Aloiska.

Hala Vincentky v Luhačovicích dostala nedávno díky revitalizaci novou tvář. Instalace moderní vzduchotechniky pro zlepšení a zkvalitnění klima v hale, nově instalované osvětlení nebo navrácení původního a přeleštěného výdejního pultu z kubánského mramoru, to jsou hlavní změny, které úpravy přinesly. Hala nyní působí historizujícím a přitom velmi moderním dojmem. V horní galerii kolonády vzkla i nová interaktivní expozice vzniku současné léčivé vody z prapůvodně mořských vod.Expozice se zaměřuje na geologii, mineralogii a historii Vincentky, na její chemické složen» a léčivé účinky, a také na architekturu údolí luhačovických pramenů.
 

Karlovarské Vřídlo tryská nepřetržitě po celý rok

V Karlových Varech se po letech rozsáhlé rekonstrukce Vřídelní kolonády vrátil na původní místo jeden z místních symbolů, Vřídlo. Pamatujete, když byl výtrysk dočasně přemístěn před kolonádu, kde tryskal v regulované síle?

Karlovarské prameny se používají k léčbě především nemocí trávicího ústrojí (žaludek, játra, žlučník, slinivka, střeva), ale také při poruchách metabolismu jako je cukrovka, dna a obezita. Pomáhají při rekonvalescenci po nemocech a operacích, léčí chronická onemocnění ledvin, a působí pozitivně na psychiku, nespavost a únavové syndromy díky unikátnímu klimatu a bioklimatu

Vřídlo vydá za minutu průměrně dva tisíce litrů minerální vody a dnes je jediným pramenem využívaným ke koupelím. Sloupec vřídelní vody je díky tlaku schopen vytrysknout až do výšky 12 metrů. Karlovarské Vřídlo denně vynese na povrch až 18 tun minerálů.
 

Mattoni a sláva Kyselky

Na zakladatele Heinricha Mattoniho navazuje společnost Mattoni 1873. Minerálku Mattoni a Kyselku, kde pramení, proslavil ještě více televizní seriál Já, Mattoni. V lázních Kyselka můžete navštívit Mattoni muzeum; sídlí v pavilonu Löschner, který v době svého vzniku sloužil jako stáčírna minerální vody. Expozici z historie firmy se spoustou vzácných artefaktů doplňují interaktivní výstavní exponáty a moderní technologie, animované projekce i původní reklamy.

Zajímavou podívanou nabízí rozsáhlá sbírka historických lahví, kolekce dobových etiket i originály soch z původních lázní, k dispozici je také kavárna. Ve stálé výstavě najdete i instalace, které pomocí autentických aranží figurín, rekvizit a fotografií přibližují základní lázeňské procedury z dob největší slávy lázní Kyselka.
 

S Poděbradkou do Polabského muzea

Slávu a prosperitu přinesl lázním Poděbrady pramen vody s vysokým obsahem minerálů, objevený v roce 1905. První lahev minerální vody byla naplněna roku 1908 v zámeckých sklepích, po několika letech si rostoucí poptávka vyžádala výstavbu samostatné plnírny poblíž lázeňské kolonády. Ta nepřetržitě sloužila až do roku 1993, kdy se výroba Poděbradky přesunula do velkého moderního závodu na okraji Poděbrad.

Dnes se minerálka rozvádí do některých poděbradských pítek a s její historií se seznámíte v expozici Příběh Polabí v Polabském muzeu. V části věnované lázeňství je k vidění model první automatické plnírny lahví. Navíc v každé kapce Poděbradky ochutnáte zdejší dávnou historii i zkamenělé biotopy křídového období, rozpuštěné v pradávném moři.

Abeceda pramenů našich lázní
 

Další známé minerálky a pravidlená konzumace

• Legendou mezi minerálkami je Šaratice, vyhlášená svým projímavým účinkem. Hořký minerální pramen vyvěrá poblíž Šaratic mezi Slavkovem u Brna a Újezdem u Brna, ale vodu není možné ochutnat nebo odebírat pro vlastní potřebu. Funguje jako přírodní projímadlo a zdroj hořčíku. Je také vhodná pro podporu zdravého životního stylu a hubnutí. Šaratica patří od roku 2020 mezi značky společnosti Kofola.
• Minerální voda Ondrášovka vyvěrá u osady Ondrášov poblíž Moravského Berouna. Je známá od 13. století a na přelomu 18. a 19. století tu zásluhou knížete Lichtensteina vznikly malé lázně, ale po druhé světové válce zanikly. Ondrášovka se stáčela do lahví už od počátku 20. století a prodávala se mimo jiné pod názvy Šternberská nebo Andersdorfská kyselka.
• Minerální voda Magnesia se čerpá z pramene Grünské kyselky a dalších pramenů v okolí Louky u Bečova nad Teplou. Je známá od 17. století, za druhé světové války se údajně dodávala Romellově armádě do Afriky a do koncentračního tábora Osvětim. Voda se stáčela jen do roku 1950, pak několik desítek let volně a bez užitku odtékala. Novodobé stáčení Magnesie začalo roku 1990.
• Minerální voda Korunní vyvěrá v Doupovských horách u vsi Korunní poblíž Stráže nad Ohří. Dnešní Korunní, tehdy známá pod jménem Krondorfka, dala vzniknout oblíbenému letovisku a dobře se prodávala už za Rakouska-Uherska. V roce 1920 putovalo na trh pět milionů láhví.
• Hanácká kyselka je minerální pramen v obci Horní Moštěnice u Přerova, závod na stáčení limonád z roku 1921 tu funguje dodnes. Pramen byl objeven náhodou roku 1854 při hledání ložiska černého kamenného uhlí; místo uhlí ale průzkumný vrt odhalil kvalitní pramenitou vodu s množstvím minerálních látek.
• Můžete opět ochutnat i Vratislavickou kyselku společnosti Kitl, která nově provozuje areál kyselky.
• Při výběru a konzumaci minerálek je důležité věnovat pozornost jejich mineralizaci, tzn. obsahu sodíku a dalších minerálů. Silně a středně mineralizované vody nejsou vhodné jako hlavní zdroj tekutin a jejich nadměrná konzumace může být nebezpečná, zejména pro lidi s onemocněním ledvin, srdce nebo vysokým krevním tlakem, z důvodu vysokého příjmu sodíku a zatížení organismu. Vhodné je střídání minerálních vod. Pro běžné každodenní pití se hodí především slabě a středně mineralizované vody (s obsahem rozpuštěných pevných látek do 1000 mg/l), které se mohou pít bez omezení a nemusí se střídat. Obavy z „přemineralizování“ nejsou na místě.