Velké manévry: malá kaple, obří kostel a další „stěhovavé“ stavby

Kaple sv. Máří Magdaleny byla první "zděná"

Ač se hovoří o první „velké“ stavbě v centru pozornosti, jedná se vcelku o malou sakrální stavbičku na břehu Vltavy pod Letenskými sady v Praze. Oválná kaple sv. Máří Magdaleny vyrostla v roce 1635 pod klášterní vinicí řádu Křižovníků s červeným srdcem. Je to kaple-chameleonka. Některé zdroje ji řadí mezi stavby pozdně renesanční, jiné mezi raně barokní. Prý se u ní rádi zastavovali voraři, později po josefínských reformách sloužila jako sklad dřeva či uhlí a dokonce i jako holubník a ovčín pro majitele blízké plovárny. Od roku 1908 o ni pečuje starokatolická církev; podívat se sem můžete třeba při Noci kostelů a také o Vánocích, bývají tu vystaveny arabské jesličky.

V polovině 20. století kapli hrozila kvůli přestavbě nábřeží a budování tramvajové tratě demolice; podle některých pamětníků ale spíš "hyzdila" skvostný výhled na tehdejší Stalinův pomník na Letné. Ať tak či onak, její záchranu inicioval slavný statik a betonář Stanislav Bechyně – a právě on prý vymyslel způsob, jak kapli přestěhovat o 31 metrů proti proudu Vltavy.

Stavba s nově vybudovaným základovým věncem, sevřená v ocelových obručích a zevnitř vyztužená dřevěnými trámy, putovala po kolejích do předpolí Čechova mostu, kam definitivně dosedla 4. února 1956. Kapli to na novém místě docela sluší a historicky první přesun velké zděné budovy v českých zemích dodnes připomínají vitráže v jejích oknech.
 

Dřevěné stěhovavé kostely

Zdůrazněme slova „zděné budovy“, protože kaple sv. Máří Magdaleny měla několik předchůdců, dřevěných kostelů, které do Česka přicestovaly z Podkarpatské Rusi. Prvenství držel patrně kostel sv. Archanděla Michaela v zahradě Kinských na Petříně, který bohužel 28. 10. 2020 vyhořel do základů. Do Prahy přijel roku 1929 z Medvedovcí u Mukačeva.

Z obce Velká Kopaňa nedaleko Chustu pochází kostel Všech Svatých; když si tamní lidé postavili nový kamenný kostel, ten starší dřevěný začal chátrat. Před zánikem jej zachránil senátor Václav Klofáč, který jej objevil při své cestě na Podkarpatskou Rus v roce 1927. O tři roky později se kostel přestěhoval do Dobříkova u Chocně. V roce 1936 přijel po železnici do Blanska pečlivě rozebraný dřevěný kostel sv. Paraskivy, který původně stával v obci Nižné Seliště nedaleko Chustu. Z Hliňance u Mukačeva pochází kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem, a několikrát se stěhoval také kostel Proměnění Páně a sv. Mikuláše v Nové Pace, původně zasvěcený Zesnutí Přesvaté Bohorodice.

A konečně je tu i kostel sv. Mikuláše v Hradci Králové, byť nepochází z Podkarpatské Rusi, ale z východoslovenské Habury. Tam si mimochodem před několika lety postavili jeho repliku. V letech 2016 – 2019 prošel kostelík zásadní obnovou – dočkal se nového opláštění, supermoderní hasicí zařízení a restaurace bohatého mobiliáře a nástěnných maleb.
 

Nejslavnější stěhování se odehrálo v Mostě

Když je řeč o stěhování velkých staveb, nesmíme zapomenout na kostel Nanebevzetí Panny Marie, přesunutý při likvidaci starého Mostu. Technicky složitá přeprava vzácného gotického chrámu ze 16. století začala v září 1975, kdy byla 10 000 tun vážící stavba „naložena“ na 53 podvozků, speciálně vyrobených k tomuto účelu v plzeňské Škodovce.

Do pohybu se 60 metrů dlouhý a více než 30 metrů vysoký kostel dal 30. září a po zdolání 841 metrů dlouhé trasy dosedl po sedmadvaceti dnech na dnešní místo. Po listopadu 1989 byl znovu vysvěcen a do interiéru se vrátil i původní oltář. Mnozí z těch, kteří jej dnes navštíví, jsou původní obyvatelé Mostu, města, které muselo ustoupit těžbě uhlí. Zajímavým zastavením je nejen pro ně stálá fotografická expozice ve vyhlídkové věži kostela, kde si prohlédnete snímky původního Mostu i jeho bourání, dokumenty o přesunu chrámu, atraktivní fotografie zachycující situaci před a po či záběry nového Mostu a rekultivované krajiny v okolí.
 

Přesun kaple sv. Šebestiána v Uherském Hradišti

Barokní kaple sv. Šebestiána nyní stojí na Palackého náměstí, ale původně ji v roce 1715 postavili vojáci hradišťské pevnosti jinde, do míst, kde nyní vede jedna z přístupových cest do centra. Když se v roce 1968 realizovaly nové rozvojové plány města, kaple jim ustoupila a byla přesunuta o 9 metrů.

Stavba ale nestojí na původních základech, protože v důsledku úprav místních komunikací bylo rozhodnuto o jejím posunutí. Dle unikátní technologie československého patentu Dr. Wünsche a Ing. Šuláka byla kaple v roce 1969 odříznuta od základů, hydraulicky nadzvednuta, na válcích přesunuta o necelých deset metrů jihovýchodním směrem a usazena na nové základy na zvýšeném terénu.