Tradiční Velikonoce prožijte v Muzeu lidových staveb v Kouřimi

Na dveřích velikonoční věnec, ve vázách proutky s rašícími lístky a na nich zavěšená zdobená vajíčka a na stole zajíci a beránci, tak vypadají před Velikonocemi české domácnosti. Víte ale, proč má každý den v pašijovém týdnu své jméno a proč je třeba pondělí Modré a čtvrtek Zelený?

Jaro je tady a středočeské skanzeny po zimní pauze postupně otevírají své brány veřejnosti. Hřejivé sluneční paprsky svítí skrz okenice s háčkovanými a vyšívanými záclonami do světnice, kde čas jako by se zastavil. Jaké skanzeny lze ve středních Čechách navštívit? Například ten v Přerově nad Labem, Kouřimi anebo Vysokém Chlumci. Za tradicí a tradičními lidovými řemesly je možné vydat se také do Hamousova statku ve Zbečně anebo do historické vesnice Botanicus v Ostré.

Muzeum lidových staveb shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech. Nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. V průběhu roku se ve skanzenu konají rozmanité národopisné pořady.

Již sedm a půl století je chrám sv. Štěpána Prvomučedníka v Kouřimi architektonickou i duchovní dominantou města. Stavba se dodnes zachovala v relativně autentické podobě, která napovídá mnohé o charakteru raně gotického stavitelství.

Letnice či svatodušní svátky jsou zahalené tajemstvím; možná jste o nich už někdy slyšeli, ale v běžných kalendářích vyznačené nebývají. Přesto v řadě evropských zemí, namátkou v Německu, Rakousku, Maďarsku, Belgii, Lucembursku, Nizozemí, Švýcarsku, Norsku, Dánsku, na Islandu a v Řecku bývá Svatodušní pondělí volný den. Co se tedy skrývá za slovem letnice?

Čeká nás rok bohatý na kulturní, sportovní i společenské události! Můžete se těšit na ledové sochy, závody v běhu na lyžích, Mistrovství České republiky v snowboardcrossu, Světový pohár v biatlonu, folklorní pořady o životě našich předků, Slavnosti Svobody, Smetanovu Litomyšl, vinařské akce, automobilové závody... atd. Po celý rok proběhnou desítky dalších, každoročně opakovaných akcí a portál Kudy z nudy o nich bude samozřejmě informovat podrobněji, avšak již nyní pro vás připravil malou ochutnávku!

Už jste někdy vynášeli smrtku, Moranu nebo Mařenu? Prastarý pohanský rituál má něco do sebe: můžete se rozloučit nejenom se zimou, ale symbolicky se vším, co vás trápí. Jaro pak přivítáte ve víru očistných rituálů a s novou energií. Jak na to vám poradíme na portálu Kudy z nudy.

Muzeum Kouřimska, založené roku 1906, sídlí v historické budově Staré radnice uprostřed kouřimského náměstí. Zdejší sbírkový fond dokumentuje bohaté dějiny někdejšího krajského a královského města Kouřim a jeho bezprostředního okolí.

Obrácené zvony jsou v České republice pouze na dvou místech a jedním z nich je Kouřim. Po staletí se o církevních svátcích z jejích útrob rozeznívají zvony, zavěšené atypicky srdci vzhůru. Zvony se rozeznívají šlapáním.

S bývalým královským městem Kouřimí jste se mohli seznámit například v pohádkách Rumburak, Nesmrtelná teta nebo ve filmu Bylo nás pět. Zdejší kostel sv. Štěpána sice patří k nejvýznamnějším památkám rané gotiky v českých zemích, ale skutečnou raritou je zvonice a zvony Štěpán a Marie, zavěšené srdci vzhůru.

V Dalimilově kronice se píše, že u Štolmíře poblíž Českého Brodu se kníže Radslav z Kouřimi podrobil přemyslovskému knížeti Václavovi. Kdyby tehdy Radslav vyhrál, Čechy mohly mít úplně jinou metropoli. Dějiny ale rozhodly jinak: hlavním městem se stala Praha a Kouřim se proměnila v klidné maloměsto.

Středověké opevnění v Kouřimi patří k nejlépe zachovalým hradebním systémům v českých zemích. Vznikalo od poloviny 13. století do začátku 16. století. Mohutné hradby obklopují historické jádro města v délce asi 1250 metrů.