Věda a historie není nuda: zlato, zlaté poklady českého království, muzea, doly a zlaté štoly

Čechy byly po staletí považovány za zlatonosnou zemi: vypovídají o tom nejen největší poklady naší země, které vám představujeme na Kudy z nudy, ale i spousta míst, nazvaných podle zlata. Zlato se rýžovalo na Otavě, Kocábě, Blanici, Vltavě a v dalších řekách a dodnes se můžete vypravit na výlet do řady zajímavých míst s expozicemi a stezkami zaměřenými právě na dobývání vzácného kovu. Zlato zpracovávali už Keltové v okolí dnešní Prahy nebo Brna, pozdější naleziště byla u Jílového u Prahy, na Šumavě u Kašperských Hor, v okolí Velkého Blaníku nebo třeba ve Zlatých Horách v Jeseníkách. Významná ložiska zlata se ale v českém podzemí nacházejí dodnes. Podle posledních propočtů jde o zhruba 392 tun a jeho hodnota dosahuje stovek miliard korun.


 

Největší ložisko zlata ve střední Evropě

Bezkonkurenčně největší ložisko zlata nejenom v Česku, ale i v celé střední Evropě leží ve Středním Povltaví, ve strmých svazích nad přehradou Slapy. Pod vesničkami Mokrsko a Čelina, a také v oblasti nedalekých Psích hor jsou údajně zásoby zlata za desítky miliard korun. I když se o něm ví, je nedobytné. Za prvé má těžba zlata výrazný negativní dopad na životní prostředí, za druhé by zlatý důl podle odhadů zabral prostor přibližně 400 x 600 x 200 metrů. Kdyby vypukla novodobá zlatá horečka a odpovědné úřady těžbu zlata v Povltaví povolily, z map by zmizela nejenom vesnice Mokrsko, ale zřejmě i velká část Psích hor včetně Veselého vrchu s rozhlednou.

Další velké zásoby zlata leží u Zlatých Hor na Jesenicku. Podle geologického průzkumu se tu nachází skoro jedenáct tun zlata. Jeho hodnota se odhaduje na přibližně třicet miliard korun. Kromě zlata průzkum u Zlatých Hor potvrdil 25 tisíc tun zinku, bezmála devět tun stříbra, necelých šest tisíc tun mědi a asi 1600 tun olova.


 

Zlatá expozice a zlaté doly v Jílovém u Prahy

Nejlepší proto bude zajít se na zlato podívat do některého muzea – třeba do Regionálního muzea v Jílovém u Prahy. Městečko patřilo společně s Novým Knínem a Kašperskými Horami na Šumavě ke slavným zlatohorním městům českého království. Ve zdejším zlatorudném revíru se vytěžilo celkem jedenáct tun zlata a zlatníci z ní vyrobili třeba část Svatováclavské koruny. Jílovský horní úřad sídlil v dolní části náměstí, v historické budově zvané Mince. I když poslední pokusy o těžbu zlata v okolí Jílového skončily v polovině 20. století, Mince je dodnes plná zlata. V budově totiž sídlí Regionální muzeum, zaměřené právě na zlato – a nová expozice, otevřená v září 2024, nabízí unikátní zážitky. Na vlastní oči například uvidíte, jak vypadal podmokelský poklad, který obsahoval 50 kilogramů zlatých keltských duhovek. K vidění i potěžkání tu budou repliky zlatých cihel, uvidíte tunu zlata uspořádanou do podoby pyramidy, pravěké i současné šperky a sbírku pamětních mincí a medailí z produkce České mincovny. Nechybí ani replika největšího nugetu zlata na světě, který vážil neuvěřitelných 87 kilogramů, anebo unikátní vzorky zlata z různých koutů světa.



Obnovená naučná stezka Jílovské zlaté doly vás od muzea dovede do několika štol, kde se zlato skutečně dolovalo, a to do štoly sv. Josefa, štoly sv. Antonína Paduánského a důlního díla Halíře. V hlavní sezoně se sem můžete vypravit na prohlídku.
 

Muzeum zlata a štola Josef v Novém Kníně

Také Muzeum zlata v Novém Kníně, připomínající historii hledání a dobývání zlata, města i jeho okolí sídlí v renesanční budově, kde kdysi býval perkmistrovský úřad a mincovna. Část expozice mapuje tradici mistrovství světa v rýžování zlata u nás i v zahraničí, leccos se tu dozvíte i o místních tradičních řemeslech. V muzeu vám také poradí, kde v okolí najdete naučné stezky s geologicko-hornickým zaměřením. Některé stopy starých důlních děl v okolí jsou patrné dodnes.



Vyzkoušet můžete třeba naučnou stezku Zlaté Psí hory, která vás seznámí nejenom s obřím ložiskem zlata, ale upozorní na stará i novodobá báňská díla. Částí trasy vede stezka po okraji přírodní rezervace Vymyšlenská pěšina v příkrém svahu nad Slapskou přehradou, výlet můžete spojit s návštěvou rozhledny Veselý vrch. Cestou také půjdete kolem štoly Josef, vyražené v letech 1981–91 kvůli geologickému průzkumu zlatonosných ložisek. Jen páteřní chodba měří 1 835 metrů, celková délka štol ale přesahuje šest kilometrů. Ve štole funguje podzemní laboratoř pro studenty stavební fakulty ČVUT v Praze; zkoumají tu například materiály, z nichž se budují úložiště radioaktivních odpadů.
 

Zlato ze Zlatých Hor

V okolí Zlatých Hor v Jeseníkách se zlato dobývalo zřejmě už na přelomu 10. a 11. století. Největšího rozkvětu dosáhla těžba v 16. století, kdy tu byly objeveny valouny zlata vážící 1,38 a 1,78 kilogramů. Symbolický poslední vozík ze štol vyjel v roce 1993 a těžba se zastavila. Zlatou horečku ale dodnes připomíná Městské muzeum a hlavně atraktivní zlatokopecký skanzen Údolí ztracených štol s naučnou stezkou, hornickou osadou a replikami středověkých zlatorudných mlýnů. Můžete si tu zkusit rýžování, kromě toho ale uvidíte, jak se drtila zlatá ruda a při troše štěstí si kousíček zlata odnesete domů. Zlatokopecké tradice ovšem v kraji žijí dál: v areálu se každý rok konají akce Otvírání jesenického Klondiku anebo soutěž O putovní zlatou pánev starosty Zlatých Hor. Do Zlatých Hor se také pravidelně sjíždějí světové zlatokopecké špičky, a to v letech, kdy se tu koná mistrovství světa v rýžování zlata.


 

Další zlaté výlety: zlatodůl Roudný a Brdy

Za zlatem se také můžete vypravit k Velkému Blaníku do zlatodolu Roudný. Nejstarší zmínky o něm pocházejí z roku 1337, kdy král Jan Lucemburský dal tamní doly do zástavy Petrovi z Rožmberka. Dodnes jsou na svazích kopce nad vsí Roudný patrné známky někdejší povrchové těžby, později byly hloubeny také první šachty. Středověkou těžbu, během níž byla vytěžena až jedna tuna zlata, patrně ukončily husitské války.



Později se dolování zlata obnovilo a Roudný zažil časy největší slávy na začátku 20. století, kdy se tu vytěžilo nejvíc zlata v celé Evropě. Za první republiky byl důl zatopen, podle některých odhadů ale pod zemí dodnes leží asi dvacet až třicet tun zlata. S historií a fungováním zlatého dolu vás seznámí naučná stezka, která začíná na návsi v Roudném. Okruh má patnáct zastavení a měří zhruba pět kilometrů.

Další významnější ložiska zlata se nacházejí u Voltýřova, části obce Klučenice, a v Petráškově hoře u Rožmitálu pod Třemšínem, na území chráněné krajinné oblasti Brdy.
 

Zlato: co o něm nevíte?

• Znáte největší zlatou minci světa, vyrobenou gravírováním? Váží 130 kilogramů a byla vyrobena v roce 2019 ke 100. výročí samostatné československé měny.
• Zlato je téměř třikrát těžší než železo a jen pro představu, 1 centimetr krychlový váží přibližně 19,3 gramů. Docela malá cihlička s rozměry 20 x 10 x 5 centimetrů tak váží více než 19 kilogramů.
• Nejstarší zlatý šperk původem z dnešního Česka pochází z naleziště u Toušeně poblíž Brandýsa nad Labem. Jde o spirálovou ozdobu vlasů, jejíž stáří se odhaduje na 4 800 let.
• V Česku je slavný nález Křepického zlata, balvanu s hmotností asi dva kilogramy.
• První české zlaté mince se začaly razit za vlády Jana Lucemburského.
• Zlato bylo prvním kovem, který kdy lidé začali těžit a zpracovávat. Nerezaví, je odolné vůči kyselinám, vnějším vlivům, soli i zásadám.
• Pevnost a odolnost zlata posilují slitiny dalších kovů, jejichž smícháním vzniká bílé, žluté či růžové zlato. Například bílé zlato se skládá z čistého zlata, zbytek pak tvoří slitiny niklu, stříbra a zinku. Žluté zlato je slitinou čistého zlata, stříbra a mědi, a růžové nebo červené zlato se od něj liší pouze rozdílným poměrem stříbra a mědi.
• Dodnes bylo na světě vytěženo 200 000 tun zlata, podle odhadů ale stále pod zemí zůstává zhruba 80 % nevytěžených zásob.
• Zlato se těží ve většině zemí světa ve na všech světadílech, zhruba polovina zlatých dolů se nachází v Kanadě.
• Historicky se v českých zemích vytěžilo přibližně 100 tun zlata.
• Největším producentem zlata je Čína, odkud pochází asi 15 % celkové světové produkce zlata.
• Česká národní banka obnovuje své zlaté rezervy, v říjnu 2025 dosáhly její zásoby zlata 69,2 tuny a plánuje je zvýšit do roku 2028 na 100 tun.