Na
Kudy z nudy víme, že
historie se nemusí odehrávat jen na
hradech a
zámcích, v
muzeích nebo na
bitevních polích. Někdy ji nosíme přímo na těle.
Tričko, nátělník, kalhotky, podprsenka, punčochy, korzet nebo
termoprádlo vypadají jako obyčejné věci ze skříně, ale
každý z těchto kousků má za sebou překvapivý příběh.
Jednou jde o
pohodlí, jindy o
stud, módu, hygienu, sport, emancipaci, technologii nebo
úplně obyčejnou potřebu nezmrznout. A tak se z
prádla, které mělo být skryté, stává docela
dobrodružná kapitola dějin. Pojďme ji otevřít – decentně, ale bez zbytečného červenání.
Tričko: od spodního prádla k módní ikoně
Tričko dnes patří k
nejběžnějším kouskům šatníku. Nosíme ho do
města, na výlet, do práce, na spaní, na sport i pod svetr, když fouká. Právě jeho samozřejmost je na něm nejzajímavější: málokterý oděv ušel tak dlouhou cestu od nenápadné spodní vrstvy k módnímu prohlášení.
Dlouho bylo tričko spíš
nátělníkem, tedy
spodním prádlem, které mělo chránit
tělo i
svrchní oděv. S moderní podobou trička se pojí
pracovní oděvy, armáda, námořnictvo i praktická touha po pohodlí. Anglický název
T-shirt odkazuje na jednoduchý střih připomínající písmeno T – a jeho kouzlo se skrývá právě v jednoduchosti.
Velký společenský skok přišel ve 20. století. Bílé tričko přestalo být jen praktickou vrstvou pod košilí a na
filmovém plátně se proměnilo v
symbol rebelie, mládí a ležérnosti.
Marlon Brando, James Dean a další ikony z něj udělali oděv, který se už nemusel schovávat. A jakmile se k tomu přidal potisk, tričko se stalo
plakátem, transparentem, suvenýrem, reklamou, fanouškovským vyznáním i osobním manifestem.
Den triček: ideální záminka vytáhnout oblíbený kousek
Mezinárodní den triček se v Evropě připomíná
21. června, tedy v čase, kdy
tričko konečně dostává hlavní roli bez bund, kabátů a zimních kompromisů. Ať už máte rádi bílé klasiky, pruhovaná námořnická trička, sportovní funkční kousky, retro potisky, festivalové úlovky nebo trička z výletů, tenhle
den je malou oslavou oděvu, který zvládne všechno.
Tričko je také dobrý příklad toho, jak
móda souvisí s výrobou, materiály a ekologií.
Bavlna je příjemná, oblíbená a tradiční, ale její pěstování i zpracování mohou být náročné na vodu a další zdroje. I proto dnes čím dál víc lidí hledá
kvalitnější, lokální nebo udržitelnější oblečení, které
vydrží déle než jednu sezonu. Mimochodem, na celém světě se za rok prodají přibližně dvě miliardy triček. Vedle triček s diamanty a sběratelských klenotů k nejdražším patřilo tričko značky
Hermès, které stálo přes dva miliony korun a bylo vyrobeno z
černé krokodýlí kůže.
Kalhotky: kousek prádla s nečekaně bouřlivou minulostí
Mezinárodní den bez kalhotek, připomínaný
22. června, berme hlavně jako
internetovou kuriozitu a recesi. Mnohem zajímavější než samotný „svátek“ jsou dějiny
kalhotek – tedy oděvu, který dnes považujeme za samozřejmost, ale po staletí samozřejmý vůbec nebyl.
Předchůdce spodního prádla znaly už starověké kultury
: bederní roušky, pásy a různé textilní ochranné vrstvy sloužily
hygieně, pohodlí i ochraně těla. Ve středověku a raném novověku se pod šaty nosily
košile, spodní vrstvy a různé typy nohavic, ale
dámské kalhotky v dnešním smyslu dlouho chyběly. Z dnešního pohledu je to paradoxní: chodit bez nich bývalo méně pohoršující než je nosit.
Změna přišla postupně s
módou, sportem, jízdou na kole, prací, hygienou i ženskou emancipací. Když se ženy začaly více pohybovat, cestovat, sportovat a nosit praktičtější oděv, potřebovaly také
praktičtější prádlo. Kalhotky se tak z
podezřelého a skandálního kousku rychle proměnily v
běžnou součást šatníku.
Korzet: krása, která uměla bolet
Když se řekne
historické spodní prádlo, většině lidí se vybaví
korzet. Byl
symbolem elegance, postavení, módních ideálů i společenských pravidel, ale také
nepohodlí a často velmi tvrdého zacházení s tělem. Korzety tvarovaly pas, držení těla i siluetu šatů. Jenže ideál krásy se někdy utahoval doslova na krev.
Od
šněrovacích korzetů přes
výztuže z kostic až po propracované konstrukce 19. století se korzet stal jedním z nejvýraznějších módních nástrojů evropských dějin. Dnes ho vnímáme spíš jako
historický kostýmní prvek,
módní stylizaci nebo
divadelní rekvizitu. Přesto stojí za připomenutí: dějiny módy nejsou jen dějinami krásy, ale také dějinami toho, co všechno byli lidé ochotní pro krásu vydržet.
Podprsenka: vynález, který ulevil tělu
Také
podprsenka má za sebou delší a zajímavější příběh, než se zdá. Různé způsoby podpory prsou znaly už starověké ženy, modernější cesta ale vede přes snahu nahradit těžké a nepohodlné korzety praktičtějším řešením.
Jednou z důležitých postav je
Marie Tucek, Newyorčanka, která podle jména nezapře své české kořeny. V roce 1893 nechala patentovat „
breast supporter“, tedy podpěru prsou. Její návrh měl oddělené košíčky, ramínka i zapínání na háčky, vesměs tedy prvky, které připomínají moderní podprsenku. Sláva sice později připadla jiným jménům a obchodně úspěšnějším modelům, ale
česká stopa v dějinách prádla tu rozhodně je.
Punčochy: elegance, praktičnost a trochu chemie
Punčochy a punčochové zboží jsou další kapitolou, kde se potkává móda s technikou. Dlouho šlo o
drahé a pečlivě vyráběné doplňky, které měly chránit nohy, zahřát je a zároveň ukázat eleganci. Velký zlom přinesly
nové materiály a průmyslová výroba:
hedvábí, bavlna, vlna, později
silon,
nylon a další
syntetická vlákna zásadně proměnily dostupnost i vzhled punčoch.
A právě tady je vidět, že oblečení není jen módní libůstka. Je to také
chemie, strojírenství, textilní technologie, obchod, reklama a společenská změna. Stačí obyčejné punčochy – a jsme rázem u
dějin průmyslu.
České textilky: od prádla pro každý den až k Měsíci
Česko má v
textilní výrobě dlouhou tradici a řada značek se specializuje právě na
prádlo, punčochové zboží, funkční oblečení nebo domácí textil. Vzpomenout můžeme značky jako
Triola, Pleas, Timo, Gina, Andrie, Spoltex nebo
Lasting. Některé sázejí na tradici a pohodlí pro každý den, jiné na
funkční materiály, sport a extrémnější podmínky.
A právě tady se hodí závěrečná pointa jako z filmu:
sokolovská firma Lasting se díky
spodnímu prádlu dostala až k
astronautům NASA. Její
funkční prádlo z jemné merino vlny se objevilo při misi Artemis II, která obletěla Měsíc. Z nátělníku, který se kdysi schovával pod košilí, jsme se tak dostali až ke
kosmickému textilu. To už není jen móda. To je
věda, technologie a česká šikovnost ve vesmírné verzi.
Kam za textilní historií a módou?
Pokud vás
dějiny módy, textilu a odívání baví, vydejte se s
Kudy z nudy za
slavnými oděvními návrháři, do
muzeí,
skanzenů,
historických expozic,
zámků i
míst spojených s řemesly.
Textilní výroba, krajkářství, modrotisk, tkalcovství, výroba oděvů i staré prádelny a šatníky dokážou vyprávět stejně poutavě jako
korunovační klenoty.
Protože oblečení není jen to, co si ráno vezmeme na sebe. Je to
paměť doby, dotek materiálu, příběh vynálezců, švadlen, pradlen, návrhářů, továren i lidí, kteří si chtěli připadat pohodlněji, svobodněji nebo prostě trochu lépe. A jestli k tomu pomůže
obyčejné tričko, dobře padnoucí prádlo nebo
merino spodky ze
Sokolova? Tím líp.