Věda a historie není nuda: pět hradů v Evropě, které kdysi patřily českým králům

Ve 13. a 14. století nebyli čeští králové, knížata a císaři jen pány Pražského hradu. České království ve své vrcholné éře zasahovalo daleko za dnešní hranice Česka – přes části dnešního Slovinska a Chorvatska až k Jadranu, přes Alpy do Tyrolska a Korutan, do Braniborska, Horní Falce a Lužice i polského Slezska.

Přeneste se s Kudy z nudy do dob panovnických dynastií Přemyslovců a Lucemburků. Do časů, kdy české království mělo moře, alpské průsmyky, horské hrady i bohatá města na Labi, a kdy čeští králové vládli územím od Baltského až po Jaderské moře.
 

Oybin, gotický sen mezi skalami

Malebná ruina na pískovcovém masivu nedaleko Žitavy je jako vystřižená z romantických obrazů 19. století. Ve 14. století nechal Karel IV. přestavět hrad Oybin na klášter s hrobkou a pevností v jednom. Sloužil jako duchovní opora zemí Koruny české, a také jako obranná pevnost v Lužici. Dnes tu najdete gotické oblouky čnící do nebe, romantické chodby a terasy, a samozřejmě výhledy, které vám vyrazí dech.


 
Zajímavosti? V češtině se setkáte se jmény Ojvín či Ojbín. Oybin je také konečnou stanicí úzkokolejky, kde jezdí historické parní lokomotivy. Dráha začíná v Žitavě a má dvě větve, z nichž jedna končí v Oybinu, druhá v Jonsdorfu.
 

Slawenburg, znovuzrozená pevnost dávných Slovanů

Tohle není klasický středověký hrad – Slawenburg je rekonstruovaná kruhová pevnost podle slovanských archeologických nálezů. Nachází se poblíž Chotěbuzi (Cottbus) a připomíná dobu, kdy česká moc sahala i do Dolní Lužice. Oblast byla součástí zemí Koruny české od vlády Přemysla Otakara II. až po 17. století a pradávna slovanská komunita tu vybudovala i celou řadu hradů. Slawenburg byl objeven až na sklonku 20. století při archeologickém průzkumu, který souvisel s rozšiřováním nedalekého dolu na hnědé uhlí.


 
Původním hradem je ale stavba inspirovaná jen navenek. Masivní kruhový val je sice pobitý dřevem, pod ním je ale moderní betonová kostra. Ta v sobě ukrývá jednu z nejmodernějších archeologických expozic v Německu. Připomene vám, jak silné slovanské kořeny má tahle krajina. Správu hradu v roce 2024 převzala nadace Slavonic Europe, a hrad se tak pomyslně vrátil do českých rukou. Nadace má s hradem velké plány: měla by tu například vyrůst replika slovanské vesnice a místo pro pořádání kulturních akcí. Už teď ale prostorný venkovní areál s loukami, stromy, hřištěm, sochami a dalšími instalacemi nabízí spousty míst k objevování a dovádění. Vyrazit sem můžete třeba na piknik!
 
A zajímavost? Archeologické nálezy dokazují, že slovanské osídlení zde existovalo již v raném středověku, od 9. století. Podobných hradů existovalo asi třicet, okružní hradba Slawenburgu měla průměr 57 metrů, šířku přes 10 metrů a výšku až devět metrů.
 

Hrad Lauf aneb český erbovní sál za hranicemi

Na první pohled nenápadný hrad Lauf v bavorském městečku Lauf an der Pegnitz ukrývá poklad: unikátní sál se znaky všech zemí Koruny české. Hrad, německy nazývaný Wenzelsburg či Wenzelschloss, nechal vybudovat Karel IV. na rozvalinách staršího štaufského hradu jako strategické sídlo na cestě mezi Prahou a Norimberkem.



Roku 1934 se pod vrstvami staré malby podařilo objevit 112 erbů Českého království; v erbech najdete Moravu, Slezsko, Lužici i českého lva. Erbovní místnost je dodnes největší heraldickou sbírkou původních českých erbů a slouží jako slavnostní obřadní síň.
 
Dnes je z hradu muzeum a skvělá zastávka při cestě do Bavorska.
 

Norimberk, město Zlaté buly a císařské moci

Norimberk nebyl českým majetkem, ale Karel IV. z města udělal klíčové centrum své říšské politiky. Nechal tu postavit řadu významných staveb, například kostel Panny Marie. Ten měl mimo jiné sloužit k úschově korunovačních klenotů, ovšem nakonec bylo rozhodnuto o jejich převozu na český hrad Karlštejn. V Norimberku také panovník v roce 1356 vydal Zlatou bulu – „ústavu“ Svaté říše římské, která určovala pravidla volby císaře. Císaře také dodnes v poledne na hlavním náměstí připomíná orloj, kde panovníkovi vzdávají hold kurfiřti.
 


Ani tady si neodpustíme jednu historickou zajímavost: když roku 1361 na zdejším hradě porodila Anna Svídnická císaři vytouženého syna, pozdějšího krále Václava IV., Karel prý nechal v Norimberku vyzvánět všechny zvony, odpustil zaplacení říšské daně a duchovenstvu věnoval čtyři kilogramy zlata, tedy přesně tolik, kolik vážilo novorozené miminko.
 

Grodno – kamenný svědek české moci ve Slezsku

V Polsku, v oblasti Dolního Slezska, stojí řada hradů, které kdysi patřily české koruně. Jedním z nich je Grodno, mohutný goticko-renesanční hrad ve Slezském Zahoří (Zagórze Śląskie) na vrcholu hory Choina. Hrad, který hájil vliv Prahy v této bohaté oblasti, je dobře zachovaný, s krásnou vyhlídkovou věží. Celoročně otevřené expozice nabízejí příběh rodu Piastovců, mučírnu, zbraně anebo tajemnou kostru v okovech, která je spojená s pověstí o slezské princezně Markétě.


 

Když jsme měli moře...

Všechny hrady připomínají dobu, kdy česká koruna nebyla jen stříbrná, ale i železná – nesla s sebou vojenskou, kulturní i politickou moc. A přestože dnes všechny hrady leží v jiných zemích, pořád si v nich můžete připomenout chvíle, kdy Čechy nebyly jen střed Evropy, ale i její centrum.