Věda a historie není nuda: nobelovky zábavně aneb Ig Nobelovy ceny

Ig Nobelovy ceny jsou ocenění pro nejbizarnější, nejkomičtější a nejpodivnější výzkumy roku. Například jednu z cen za matematiku získal Robert Faid z Greenville v Jižní Karolíně za výpočet přesné pravděpodobnosti (710609175188282000 : 1), že Michail Gorbačov je Antikrist. S peklem si zahrávali i další vítězové: spolek The Southern Baptist Church of Alabama získal cenu za výpočet odhadu kolik občanů Alabamy půjde do pekla, pokud nebudou činit pokání. Obdiv (i cenu) si zasloužil i statečný veterinář Robert A. Lopez z Westportu za sérii experimentů při získávání ušních roztočů od koček, jejich vkládání do vlastního ucha a pečlivé pozorování a analyzování výsledků. Cena za literaturu putovala do rukou vědkyně, která publikovala „poučnou zprávu“ nazvanou Prdění jako obrana proti nevyslovitelnému děsu. Jednu z Ig Nobelových cen za mír pak získal Jacques Chirac, bývalý prezident Francie, který světu připomněl padesáté výročí Hirošimy pomocí testů atomových bomb v Pacifiku.
 

Prosím, přestaň! Nudím se! aneb bizarní obdoba Nobelových cen

Zatímco předávání Nobelových cen bere celý svět velmi vážně, předávání Ig Nobelových cen naopak nebere vážně vůbec nikdo. Sálem Massachusetts Institute of Technology létají papírové vlaštovky, což patří k dlouholetým tradicím, a vedle řady dalších vtípků předávání cen občas přerušuje volání malé holčičky alias Sweetie Poo, která – pokud projevy trvají příliš dlouho – vysokým hláskem křičí „prosím, přestaň, nudím se“. Slavnostní večer tradičně zakončují slova „Pokud jste cenu nezískali – a zvláště pokud ano – hodně štěstí v příštím roce!“



Co vlastně je Ig Nobelova cena? Ocenění pro nejbizarnější, nejkomičtější a nejpodivnější výzkumy roku každoročně uděluje redakce vědeckého humoristického časopisu Annals of Improbable Research. Předávají se měsíc před vyhlášením Nobelových cen, a ačkoli jsou Ig Nobelovy ceny brány jako nadsázka, pomáhají popularizovat vědu a také oceňují neobvyklé oblasti výzkumu, které lidi nejprve rozesmějí, ale pak přimějí k zamyšlení. Navíc ceny předávají skuteční držitelé Nobelových cen a pár „nobelistů“ se najde i mezi vědci oceněnými Ig Nobelovou cenou.
 

Zábavné, zajímavé a fascinující výzkumy

Ig Nobelovu cenu tak například získali autoři studií o využití mrtvých pavouků k uchopení předmětů, výzkumu podivného pocitu, který vzniká, když se stejné slovo píše stále dokola, nebo analýzy toho, proč geologové olizují kameny. Oceněn byl i tým japonských vědců, který po sérii testů na myších, krysách a prasatech zjistil, že zvířata dokážou absorbovat kyslík přes konečník, anebo americký výzkum zaměřený na umístění holubů v raketách, kteří mohou pomáhat s navigací k cílům. Cenu za medicínu získala skupina vědců ze Švýcarska, Německa a Belgie: prokázali, že falešný lék, který způsobuje bolestivé vedlejší účinky, bývá u pacientů účinnější než falešný lék, který bolestivé účinky nezpůsobuje. Další cenu za medicínu získal Peter Barss z McGill University za působivou lékařskou zprávu Zranění způsobená padajícími kokosy.

Zatímco cenu za fyziku získala Floridská univerzita, kde se jeden z vědců věnoval zkoumání plaveckých schopností mrtvého pstruha, anebo David Schmidt z University of Massachusetts za částečné řešení otázky, proč sprchové závěsy vlají dovnitř, cena za chemii putovala do Nizozemska: tým v Amsterdamu používá chromatografii k oddělení opilých a střízlivých červů, vše ve jménu vědy o polymerech. Cenu za komunikaci si odnesli domů vědci, kteří zkoumali lidi schopné bez větších problémů mluvit pozpátku, a cenu za pedagogiku získal tým zkoumající, jestli se ve škole nudí víc žáci nebo učitelé. Zajímavý je i vynález podprsenky, kterou lze rychle přeměnit na pár ochranných obličejových masek. Mezi oceněné experimenty patřil také průzkum, proč se vařená vejce obtížně loupou, nebo zda lidé dokážou chodit po vodě na Měsíci.



Fascinující je i Ig Nobelova cena za biologii, udělená posmrtně dvěma vědcům za výzkum z roku 1940. Týkal se faktorů ovlivňujících produkci mléka u stád dojnic. V časopise Journal of Animal Science dvojice vyprávěla o umístění kočky na hřbet krávy a opakovaném vybuchování papírových sáčků, aby zjistili, zda se změnil tok mléka. Zdálo se, že vyděšené krávy vydávají méně mléka. „Zpočátku krávy děsilo umístění kočky na hřbet a explodování papírových sáčků každých 10 sekund po dobu dvou minut,“ napsali vědci. „Později byla kočka odstraněna jako nepotřebná.“
 

Ig Nobelovy ceny: Zajímavosti a novinky roku 2025

Humor, věda a bizarní objevy, které inspirují i rozesmávají: to nabídlo slavnostní předávání Ig Nobelových cen za rok 2025. Ceny za neobvyklý a vtipný vědecký výzkum byly uděleny například za studii o tom, jak narcisisté reagují na pochvalu inteligence, za výzkum o lásce ještěrek k určitým druhům pizzy a za zjištění, že pití alkoholu může někdy zlepšit znalosti cizích jazyků.
 
Jaké další kuriózní objevy přinesl ročník 2025? Například v kategorii Chemie získal ocenění výzkumný tým z Japonska za výzkum, jaký vliv mají různé druhy hudby na proces kvašení při výrobě saké. Výsledky naznačily, že skladby od Mozarta urychlují fermentaci více než moderní pop.
 
V kategorii Medicína byli oceněni britští vědci za výzkum, zda je možné snížit bolest při štípnutí komára tím, že člověk zpívá známou dětskou písničku. Ukázalo se, že zpěv snižuje vnímanou bolest až o 30 %. V kategorii Ekonomie tým z USA zjistil, že konzumace chilli papriček má vliv na ochotu investovat do rizikových projektů. Závěr? Po konzumaci pálivého jídla prý lidé mají větší tendenci riskovat.
 
Každý, kdy umí ovládat pračku, si může sám ověřit výsledky experimentu, oceněného v kategorii Fyzika. Výzkum se zaměřil na to, jak dlouho trvá, než se ponožky samovolně ztratí v pračce. Výsledek pak potvrdil existenci takzvané pračkové singularity. V kategorii Mír byla oceněna skupina vědců z Finska za studii, která zkoumala, zda mohou být sousedské rozepře zmírněny společnou přípravou tradičního chleba.
 

České úspěchy

Mezi laureáty Ig Nobelových cen najdete i české vědce. Například v roce 2022 si cenu odnesla česká neurovědkyně Eliška Procházková za hledání a nacházení důkazů, že když se noví romantičtí partneři poprvé setkají, a cítí se navzájem přitahováni, jejich srdeční frekvence se synchronizuje.

Úspěšný pro českou vědu byl rok 2014, kdy jednu z Ig Nobelových cen získali Jaroslav Flegr, Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová za výzkum toxoplazmózy. Porota tehdy ocenila jejich práci na téma, jestli vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví. Ve stejném roce získal Ig Nobelovu cenu také tým českých výzkumníků za práci, v níž zjišťovali statistické souvislosti mezi postavením pasoucích se krav a orientací magnetického pole Země. Sledovali rovněž postavení psů k magnetickému poli během „úlevy“. Podle výsledků jejich průzkumu se psi orientují ve větší než náhodné míře ve směru k magnetickému severu či jihu.

Ačkoli Ig Nobelovy ceny byly původně zamýšleny jako posměšné ocenění, podobné Zlaté malině za nejhorší filmové počiny roku, postupně se změnily a na vědu nahlížejí přívětivěji než dřív. Dál sice upozorňují na vtipné, zbytečné či směšné bádání, ale zároveň umožňují bližší pohled na neobvyklé výzkumy a vědu, jak jste si ji nedovedli představit ani v těch nejdivočejších snech. Například Lal Bihari z Indie získal Ig Nobelovu cenu za mír hned za tři úspěšné – a neuvěřitelné – projekty najednou: za prvé za vedení aktivního života, i když byl prohlášen za mrtvého. Za druhé za vedení živé posmrtné kampaně proti byrokracii a chamtivým příbuzným, a za třetí za vytvoření Sdružení mrtvých lidí.
 

A co skutečné Nobelovy ceny?

Od roku 1902 se ceremoniál předávání Nobelových cen odehrává každoročně 10. prosince v den výročí Nobelovy smrti ve Stockholmu. Většinu cen předává švédský král, ve stejný den se na ceremoniálu v Oslu předává Nobelova cena za mír. Jména držitelů cen ale v té chvíli už zná celý svět, jednotlivé komise je zveřejňují v průběhu října. Podívejte se na Kudy z nudy, kteří čeští autoři byli na Nobelovu cenu za literaturu nominováni, ale proklouzla jim mezi prsty a kteří držitelé Nobelových cen mají české kořeny!