Věda a historie není nuda: hrady, kostely, města a stromy, které existují už tisíc let

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Kosmova kronika je nejstarší česká kronika, shrnující české dějiny. Je psaná latinsky a jejím autorem byl Kosmas (asi 1045 – 21. října 1125), děkan pražské svatovítské kapituly. Kroniku sepsal na sklonku svého života, patrně v letech 1119 až 1125.

Románská trojlodní bazilika sv. Jiří na Pražském hradě je nejstarší dochovanou sakrální stavbou v Praze. Její bílé věže z pečlivě opracovaných opukových kvádrů výrazně zasahují do siluety hradního komplexu. V hlavní lodi jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců.

Po rekonstrukci Zdíkova paláce, muzea a katedrály svatého Václava, se otevřel v Olomouci návštěvníkům nový pohled do dějin umění. Nad barokní obrazárnou vznikla nová expozice, která interaktivní formou představuje dějiny Svatováclavského návrší v Olomouci.

Olomoucký hrad je národní kulturní památka, jeden z nejvýznamnějších hradních areálů v Česku. Architektura románského biskupského paláce s bohatou ornamentální výzdobou připomínající plastickou krajku nemá v Českých zemích 12. století obdobu.

Slovanské hradiště v Mikulčicích patří bezpochyby mezi nejvýznamnější místa vztahující se k rané historii našeho státu. Patřilo k nejvýstavnějším opevněným sídlům Velké Moravy. Ve své době bylo hradisko Mikulčice vodním hradem, který obtékala členitá ramena řeky Moravy.

Nový most, který byl postaven na podzim 2019, propojil slovanské hradiště v Mikulčicích a obec Kopčany na Slovensku, kde se nachází kostel z 9. století. Lávka tak spojí památky Velkomoravské říše, unikátní přírodní lokality a dvě národní sítě cyklostezek.

Na území dnešního města Roztoky, v části zvané Žalov, stávalo raně středověké hradiště Levý Hradec. Toto hradiště bylo pravděpodobně původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentu.

Rotunda je nejstarší zachovanou stavbou Vyšehradu a současně i nejstarší zachovanou rotundou v Praze. Byla postavena za krále Vratislava II. v poslední třetině 11. stol. na východním okraji raně středověkého hradiště a zřejmě sloužila jako farní kostel předhradí.

Dodnes funkční rotunda Petra a Pavla, která na kopci u Zákolan stojí již 1100 let, pamatuje mladá knížata Václava a jeho bratra Boleslava, kteří se zde učili psát. Jedná se o vůbec nejstarší dochovanou stavbu v celých Čechách.

Rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha na vrcholu hory Říp je významná církevní i kulturní památka, jde o románskou rotundu, která patří mezi nejstarší stojící stavby v Česku.

Kostel sv. Klementa na Levém Hradci je římskokatolický filiální kostel roztocké farnosti. Jedná se o nejstarší křesťanský kostel v Čechách, založený prvním historicky doloženým českým knížetem Bořivojem, manželem svaté Ludmily kolem roku 880.

Oldřichův dub je strom, jehož stáří je odhadováno na přibližně 1000 let. Vysoký je 31 metrů a po obvodu měří 760 centimetrů. Dub je také zapsán na seznamu nejvýznamnějších stromů UNESCO. Zmiňuje se o něm už Dalimilova kronika v souvislosti se setkáním knížete Oldřicha a pradleny Boženy.

Hrad Přimda je zříceninou jednoho z nejstarších kamenných hradů v Čechách. Do dnešní doby se dochovalo torzo mohutné hranolové románské obytné věže a zbytky bašty z konce 15. století. Odtud se otevírá vynikající rozhled do okolí.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Nejstarší celistvě dochovanou církevní památkou na území České republiky je podle některých pramenů Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci. Rotunda vznikla ve slovanském hradišti nad řekou Úslavou zřejmě v 2. polovině 10. století a stojí v místech, kde býval knížecí hrad.

Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země a každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.

Svatá Ludmila (asi 860 – 15. září 921, hradiště Tetín) byla vůbec první česká svatá. Stala se patronkou české země a také ochránkyní rodin, matek, babiček a všech křesťanských vychovatelů. Její svátek se slaví 16. září, atributy svaté Ludmily jsou dlouhý plášť, knížecí čapka, korunka a závoj, jímž byla uškrcena.

Kolik dětí měl Krok, moudrý soudce a vládce kmene Čechů, nevíme. V Kosmově kronice z počátku 12. století se objevují jen jeh tři dcery, Kazi, Teta a Libuše. Jejich existence není historicky doložena, všechny ale mají pevné místo v českých národních pověstech. Hlavní roli hraje Libuše, která s Přemyslem Oráčem založila dynastii Přemyslovců.

Kdo byl bájný Krok? Vládce kmene Čechů, soudce a otec tří dcer, Libuše, Kazi a Tety. Jméno vyražené na jedné ze zlatých keltských mincí v Podmokelském pokladu, objeveném v roce 1771. A také muž, o němž na rozdíl od jiných hrdinů nejstarších českých dějin psal už kronikář Kosmas.

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Na chvíli se zastavte a nechte na sebe dýchnout středověkou historii v blízkosti některé z mála dochovaných románských památek na našem území. Poznejte stěny, které přečkaly věky. Víte, že na stavbu románských kostelů a hradů se začal používat kámen? Budovy vystavěné v románském slohu jsou prosté a souměrné. Mezi typické znaky románské architektury patří směs římských a byzantských prvků, široké masivní stěny, mohutné věže, půlkruhové oblouky, zdobná sloupořadí, křížové klenby a silné pilíře. Vydejte se na výlet za památkami! Vyberte si některý z oblíbených turistických tipů z celého Česka.

Seřadit česká města podle rozlohy nebo počtu obyvatel není žádná věda, ale co kdybychom se pokusili sestavit žebříček těch nejstarších? Komu bude patřit první místo a která města se snaží dokázat, že nejvyšší stupínek patří právě jim?

Na 23. dubna připadá svátek svatého Vojtěcha, českého světce z rodu Slavníkovců, druhého pražského biskupa a v neposlední řadě mučedníka, který přišel o život ve východním Pobaltí. K tomuto dni, který připomíná Vojtěchovu mučednickou smrt, se váže řada jarních pranostik o předpokládaném vývoji počasí a úrodě.

Brynzové halušky, jeskyně, Nízké i Vysoké Tatry, Roháče, Jánošík, termální bazény, lázně, víno, Slovenský ráj, Bratislava, husacina ze Slovenského Grobu nebo trdelník: je tolik věcí, které milujeme na Slovensku! Nový seriál o evropských zemích proto nemůže začít nikde jinde než u našich východních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Slovensko!

Kdy jindy se podívat do soukromí českých panovníků než právě teď? Je tu máj, lásky čas, a také nejlepší čas pro seznámení s domácnostmi přemyslovských knížat a králů. A samozřejmě královen a kněžen, mezi nimiž najdeme ženy urozené i prosté, mladé i staré, manželky, matky, vdovy i řeholnice, zapuzené i hýčkané, povolné i takové, které svůj osud pevně držely v rukou a nepustily.

Město věží a věžiček, zaslíbené kultuře, historii, vzdělání i sportu. To je východočeský Hradec Králové, který už se nemůže dočkat, až ho objevíte.

Hora Říp vystupující z rovin jižně od Roudnice nad Labem je památné místo české mytologie. Podle pověsti právě sem přišel praotec Čech, rozhlédl se po okolní krajině „mlékem a strdím oplývající“, a rozhodl se, že to je bude nový domov jeho lidu. Kdo ale byl ten legendární prapředek všech Čechů a odkud přišel?

Legendami opředené hradiště Tetín nechala podle pověstí vystavět Krokova dcera Teta a údajně zde byla zavražděna Ludmila, babička knížete Václava. Sídlo se rozkládalo na trojúhelníkovém skalním ostrohu s plochou téměř 10 ha v místě dnešní obce.