Věda a historie není nuda: hrady a zámky jako inspirace hudebníků a skladatelů

A kam vás pozveme? Například s Bedřichem Smetanou se vypravíme na zámek v Růžkových Lhoticích na Podblanicku, s Richardem Wagnerem na hrad Střekov, s Antonínem Dvořákem na zámeček Vysoká, s Františkem Antonínem Míčou na zámek Jaroměřice nad Rokytnou a s Karlem Dittersem z Dittersdorfu na zámek Jánský Vrch.
 

Zámek Růžkovy Lhotice a Bedřich Smetana

Že se Bedřich Smetana (1824–1884) narodil v zámeckém pivovaru v Litomyšli a poslední roky života strávil v Jabkenicích ví kdekdo, ale víte také, že téměř deset let prožil na barokním zámku v Růžkových Lhoticích na Podblanicku? Poté, co jeho otci Františku Smetanovi v roce 1835 skončil nájem jindřichohradeckého pivovaru, podařilo se mu v dražbě výhodně koupit statek Růžkovy Lhotice se zámečkem, pivovarem a hostincem. Mladý Bedřich tu prožil nejšťastnější léta, která se v mnoha motivech promítla do jeho pozdějších děl, ve Lhoticích poznával „pravý venkov", a prožíval i první lásky. Tady se například rozloučil s první velkou láskou Louisou. Smetanovi je věnována také zámecká expozice s názvem Kraj tónů. Seznámí vás i s dalšími hudebníky a skladateli, kteří v Kraji blanických rytířů zanechali své stopy, i když třeba nežili na zámcích, například se Zdeňkem Fibichem, Josefem Sukem nebo Gustavem Mahlerem.


 

Zámek Pravonín, hrad Střekov a Richard Wagner

Z Růžkových Lhotic to není příliš daleko do Pravonína. Tamní panství a zámeček vlastnil hrabě Jan Pachta z Rájova, prezident pražské konzervatoře a štědrý mecenáš řady hudebníků. Mezi ně patřil i německý hudební skladatel Richard Wagner (1813–1883), který v Pravoníně strávil coby devatenáctiletý mladík nezapomenutelné léto a podzim roku 1832. Pravonín a okolní kraj ho okouzlil svou krásou, zvláště množstvím kapliček a křížků a rád prý jezdíval do modřínové „Modré aleje“ v lese Kopaniny. Během svého pobytu v Pravoníně také složil několik skladeb a načrtnul libreto romantické opery Svatba. Inspirací mu možná byla jeho první láska k Jenny, půvabné dceři hraběte Pachty.



Richard Wagner se ale zapsal také do dějin hradu Střekova: obyvatelé Ústí nad Labem a Střekova v roce 1842 líčili, jak mezi gotickými zdmi spatřili bloumající záhadnou postavu v bílém. V měsíčním svitu prý vystoupala na hradby a poté i na vrch Vysoký Ostrý. Nakonec se ukázalo, že tu tímto způsobem hledal inspiraci světoznámý skladatel Richard Wagner. Kromě toho prý také běhal za „ženskými“ a děvečkami z podhradí, a vůbec si užíval života. Při tom všem ovšem patrně svou múzu skutečně potkal: krátce poté sepsal báseň, jež se později stala libretem pro jednu z jeho nejznámějších oper Tannhäuser.
 

Vysoká u Příbrami a múzy Antonína Dvořáka

Každý umělec má svou múzu, a měl i ji i hudební skladatel Antonín Dvořák (1841–1904). Jeho rodný dům najdete v Nelahozevsi, doslova ve stínu krásného renesančního zámku rodu Lobkowiczů. Když se Dvořák stal violistou v orchestru Prozatímního divadla, seznámil se se svou budoucí manželkou Annou Čermákovou, klavíristkou a zpěvačkou. Pár se vzal v roce 1873 a měl spolu devět dětí, i když jen čtyři se dožily dospělosti. Velkou múzou pro něj ale byla Annina starší sestra Josefína, která však jeho city neopětovala, a později se provdala za významného politika, hraběte Václava Roberta z Kounic.



Namísto truchlení Dvořák vložil své city do hudby a zkomponoval cyklus Cypřiše podle romantické básnické sbírky. Josefíně a Václavu Robertovi šel také za svědka. Sídlem Kouniců se na dalších dvacet let stal zámeček Vysoká, kde se i Dvořák cítil dobře a v létě tam odpočíval a skládal. Dnes tam najdete Památník Antonína Dvořáka, konají se tu výstavy a řada akcí, a můžete se vypravit na procházku k Rusalčinu jezírku.
 

Jánský Vrch, Červená Lhota a Karl Ditters z Dittersdorfu

Hned s několika zámky jsou spojené osudy klasicistního hudebního skladatele a houslisty Karla Ditterse z Dittersdorfu (1739–1799), který byl ve své době oblíbený a proslulý podobně jako Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791) nebo Christoph Willibald Gluck (1714–1787). Ditters působil ve službách vratislavského biskupa Filipa Gottharda Schaffgotsche a téměř třicet let strávil v Javorníku na zámku Jánský Vrch, letním biskupském sídle. Komponoval, sestavil zámecký orchestr a přesvědčil biskupa, aby na zámku zřídil divadlo, kde se k různým příležitostem hrály jeho opery. Jeho zásluhou se zámek stal centrem vynikající hudby, známým v celé střední Evropě. Po biskupově smrti ale Ditters musel Javorník opustit, v květnu roku 1798 pak přijal pozvání barona Ignáce Stillfrieda na zámek Červená Lhota. Tam i se svou rodinou pak strávil zbytek života. Dodejme, že však nebydlel však přímo na zámku, ale v usedlosti Nový Dvůr, která patřila ke lhoteckému panství.



Skladatel je pochovaný na hřbitově v Deštné, jeho sedmnáctiletá dcera Naneta si po otcově smrti vzala o 40 let staršího barona Stillfrieda, ale brzy po svatbě zemřela na úbytě.
 

Děčínský valčík Fryderika Chopina

Současnou podobu dal zámku v Děčíně hraběcí rod Thun-Hohenstein, který vlastnil děčínské panství v letech 1628–1932. V 19. století se zámek stal proslulým střediskem kulturního i politického života a na návštěvy k Thunům jezdily řady prominentních hostů, vědců a umělců. Mezi ně patřili například Josef Dobrovský, František Palacký, umělecká rodina Mánesů nebo hudební skladatel Fryderik Chopin, který na děčínském zámku pobýval v září roku 1835. Trvalou vzpomínkou na jeho návštěvu zůstává Děčínský valčík, který zde Chopin poprvé uvedl a poté věnoval komtese Josefině Thunové.
 

Zámek Jaroměřice a František Antonín Míča

Podobnou roli jako měl Karl Ditters z Dittersdorfu pro vratislavské biskupy a zámek Jánský Vrch měl barokní hudební skladatel a kapelník František Antonín Míča (1696–1744) pro zámek Jaroměřice nad Rokytnou a rod Questenberků. Míča hrál v hraběcí vídeňské kapele, ale protože měl větší talent než jiní, absolvoval zřejmě i kompoziční školení u císařského dvorního kapelníka Antonia Caldary a dvorního skladatele Ignazia Contiho. Kolem roku 1722 se Míča vrátil do Jaroměřic nad Rokytnou, kde nadále působil jako kapelník, skladatel, upravovatel hudebních děl, organizátor operních představení a také příležitostný tenorista. Známe jej také jako autora první česky zpívané opery, nazvané O původu Jaroměřic na Moravě; Míča ji zkomponoval v roce 1730.


 

Další sídla s hudebními tradicemi

• Hudba provázela i život zámku Jezeří: hrávala tu zámecká kapela a v unikátním historickém divadelním sálu, který na zámku zřídil František Maxmilián Lobkowicz, si možná zahrál i hudební skladatel Ludwig van Beethoven.
• V dobách, kdy zámek Hradec nad Moravicí vlastnila pruská knížecí rodina Lichnovských z Voštic, zámek hostil vedle panovníků, hodnostářů evropských dvorů, politických a společenských celebrit také mnohé osobnosti kulturního světa. Hradec navštívil například Ludwig van Beethoven, Ferenc Liszt a jeho dcera Cosima Wagnerová.
• Skladatel Karl Ditters z Dittersdorfu býval častým hostem na zámku ve Velkých Hošticích. Šlo o další vyhlášené středisko kulturního a společenského života. Konala se zde divadelní přestavení, hudební akademie a taneční reduty, při kterých hrála zdejší stálá zámecká kapela; vedl ji skladatel Josef Puschman.