Úvod > Aktuality > Věda a historie není nuda: 80 let od vyhlazení Lidic
Věda a historie není nuda: 80 let od vyhlazení Lidic
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

Věda a historie není nuda: 80 let od vyhlazení Lidic

  • Vydáno10. června 2022
Odstranění zastupujícího říšského protektora a prominentního nacisty Reinharda Heydricha vyvolalo obrovskou vlnu represí. Na celém území protektorátu byl vyhlášen výjimečný stav a lidem, kteří cokoliv věděli o pachatelích anebo jim pomáhali, hrozila poprava s celou rodinou. Nejdrsnější ukázkou rázného postupu nacistických okupantů bylo vyhlazení středočeské obce Lidice a smrt nejméně 340 nevinných lidí.
Druhá vlna heydrichiády přinesla českému národu tolik násilí a hrůzy, kolik ve svých moderních dějinách nikdy předtím a nikdy potom nepoznal. Heydrich podlehl zraněním až týden po atentátu, 4. června 1942. Jeho ostatky byly převezeny do Berlína, kde se 9. června za účasti Adolfa Hitlera a dalších špiček režimu konal údajně nejpompéznější pohřeb v dějinách Třetí říše.

O krvavém konci Lidic bylo rozhodnuto ve chvíli, kdy ještě nedozněly smuteční projevy. Státní tajemník Úřadu říšského protektora Karl Hermann Frank při pohřbu předložil Hitlerovi svůj návrh odvety a už večer téhož dnes do Prahy sdělil, že Vůdce s postupem souhlasí. Nic netušící Lidice mezitím prožívaly svůj poslední den.
 

Lidice jaké byly

Nejstarší zmínka o Lidicích, obci ležící jižně od Buštěhradu a východně od Kladna, je z roku 1309, nejvýznamnější památkou byl farní kostel sv. Martina z poloviny 14. století. V druhé polovině 19. století se charakter vesnice změnil, řada obyvatel začala pracovat jako horníci a hutníci a v průmyslových podnicích na Kladensku.

V osudný den 9. června 1942 měly Lidice obec 102 domů a 493 obyvatel. Ve vesnici bylo čtrnáct statků, mlýn, tři obchody se smíšeným zbožím, tři hostince, dva řezníci, kovář, holič, trafika, obchod s uhlím a další drobní živnostníci.

Proč volba padla právě na Lidice? Šlo o nešťastnou souhru náhod, významnou roli v celé tragédii sehrál K. H. Frank. K válečným zločinům, za něž byl v roce 1946 popraven, se počítalo i vyhlazení Lidic.

 

Lidická tragédie

Vzápětí po vydání nařízení byla obec uzavřena; kdo chtěl, mohl do ní projít, ven se ale už nedostal nikdo. Starosta musel gestapu předložit dokumenty všech obyvatel a jmění obce. Samotná akce začala několik hodin po půlnoci 10. června. Všichni muži starší 16 let byli odvedeni do Horákova statku, ženy s dětmi do místní školy. Byla provedena blesková evakuace hospodářských zvířat, strojů i zásob.

Popravy mužů v zahradě Horákova statku začaly v sedm hodin ráno, k polednímu byl konec. Na místě leželo 173 mrtvých. Nejstarší z nich byl čtyřiaosmdesátiletý Emanuel Kovařovský, nemladšímu Josefovi Hroníkovi bylo necelých patnáct. Mezitím začali nacisté zapalovat jednotlivá stavení podle toho, jak probíhala evakuace; poslední domy vzplály večer. Následující den přivezl do Lidic velitel terezínského ghetta Siegfried Seidl a velitel Malé pevnostiTerezíně Heinrich Jöckel skupinu třiceti Židů, aby pro popravené lidické muže vykopali hromadný hrob, v dalších dnech pak pokračovalo boření lidických domů pomocí silných náloží.
 

Osudy lidických žen a dětí

Ženy s dětmi prožily poslední tři společné dny v tělocvičně reálného gymnázia v Kladně. Pouze tři děti vybrali příslušníci gestapa jako schopné poněmčení a umístění v rodinách SS, a to šestiletou Dagmar Veselou, tříletého Václava Zelenku a dvouletou Haničku Špotovou.

K jedné z nejstrašlivějších scén celé lidické tragédie, a to oddělení matek a dětí, došlo 12. června. Všech 203 lidických žen bylo deportováno do koncentračního tábora Ravensbrück, 82 dětí bylo odvezeno do Polska. Tam zahynuly v plynových autech ve vyhlazovacím táboře Chełmno, dalších šest dětí zemřelo na následky nelidského zacházení.

K lidickým obětem je třeba připočítat také dalších šestadvacet lidí, popravených 16. června na střelnici v Praze – Kobylisích. Šlo o příslušníky rodin Horákových a Stříbrných, muže, kteří byli osudné noci na noční směně, a dokonce dva patnáctileté chlapce.

Jméno obce Lidice bylo vymazáno ze světa, kromě domů zmizely i sady, cesty a aleje. Místo úhledné středočeské obce zbyla jen holá pláň a tabule se zákazem vstupu.
 

Vyhlazené obce a osady

Osudy Lidic sdílely stovky dalších vesnic. Pravděpodobně nejvíc jich bylo za druhé světové války na Ukrajině, řadu vyhlazených vesnic má i Slovensko. Zpráva o vyvraždění a vyplenění Lidic záhy obletěla celý svět a podobně jako baskická vesnice Guernica připomíná hrůzy španělské občanské války, středočeská obec zničená o pár let později se stala celosvětovým symbolem nacistických válečných zločinů.

První připomínkou tragédie se na území bývalé obce Lidice stal pomník u hrobu lidických mužů, který postavili a 3. června 1945 odhalili vojáci Rudé armády. Dnes v pietně upraveném areálu najdete památník Lidice s několika expozicemi a řadu soch a pomníků. Pozornost přitahuje zejména sousoší dvaaosmdesáti zavražděných lidických dětí od akademické sochařky Marie Uchytilové. Projít se můžete kolem odkrytých základů kostela, školy a několika statků, vyznačený je i Horákův statek a společný hrob lidických mužů. Mezi pietním územím a novou vesnicí Lidice, která začala vyrůstat po válce o několik stovek metrů dál, se rozkládá Růžový sad.
 

Obce vymazané z map

Dva týdny nato, 24. června 1942, následovala osud Lidic osada Ležáky na Chrudimsku, kde byla ukryta vysílačka Libuše parašutistického oddílu Silver A. Nacisté popravili desítky dospělých obyvatel a spolupracovníků parašutistů, třináct dětí z Ležáků bylo zavražděno stejným způsobem jako děti z Lidic, tedy v plynových vozech v polském Chełmnu.

Terčem nacistického běsnění se staly také další obce, namátkou Zákřov (18. až 20. dubna 1945), Ploština (19. dubna 1945), Vařákovy Paseky (2. května 1945), Javoříčko (5. května 1945) či Leskovice (5. a 6. května 1945).
Nikdy se nevzdáme!

28.5.
31.12.
Nikdy se nevzdáme!

27. května 1942 bylo po útoku na Reinharda Heydricha v Protektorátu Čechy a Morava vyhlášeno druhé stanné právo. Během 38 dnů byly zatčeny a popraveny desítky odbojářů. Poznejte osudy lidí, kteří pomohli odstranit kata českého národa.

Výstava Lidická tragédie

1.4.
31.10.
Výstava Lidická tragédie

Letos je to 80 let od vypálení středočeské obce Lidice nacisty. Výstava přibližuje nejenom nechvalně známé datum 10. 6. 1942, kdy došlo k zničení obce, ale také poválečný vývoj Lidic až po současnost. Lidická tragédie se stala symbolem utrpení nevinného civilního obyvatelstva nejen na našem územ

Lidice

Lidice

Jméno středočeské obce poblíž Buštěhradu a Kladna se za druhé světové války stalo symbolem fašistického běsnění. Staré Lidice byly v noci 10. června 1942 vyhlazeny, nová vesnice začala po válce vyrůstat asi 300 metrů od té původní. Tragédii připomíná památník s muzeem, růžový sad a několik expozic.

Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech

Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech

V břežanském památníku naleznete multimediální expozici protifašistického odboje, který tvoří spolu s Lidicemi a Terezínem jakýsi trojúhelník paměti národa daného období. Mimo informací o životě za protektorátu a odboji obsahuje i část věnovanou historii zámku.

Co přinese rok 2022: přehled nejočekávanějších výročí a nejvyhledávanějších akcí a festivalů

Co přinese rok 2022: přehled nejočekávanějších výročí a nejvyhledávanějších akcí a festivalů

Jaký bude rok 2022? Plný zajímavých výročí a oslav, akcí, výstav a festivalů, koncertů a novinek. Připomeňte si s portálem Kudy z nudy co se bude dít, měsíc po měsíci a namíchejte si vlastní koktejl zážitků!

Česko ve filmu –  kasovní trháky i zásadní snímky české kinematografie

Česko ve filmu – kasovní trháky i zásadní snímky české kinematografie

Český film má dlouhou tradici. První filmy se zde natáčely koncem 19. století, tehdy ještě černobíle a bez zvukového záznamu. Díky dlouhé tradici a rozvoji filmových ateliérů v Praze před druhou světovou válkou, které z filmu udělaly doslova průmysl, je Česká republika dodnes místem, kde své filmy režiséři z celého světa natáčí rádi. Někdy si české památky zahrají sama sebe, jindy jen zastanou roli kulis a výsledný film se odehrává někde úplně jinde. Poznáte místa, která vidíte na stříbrném plátně nebo televizi?

Nejtemnější turistická místa v Česku: 10 tipů na místa, kde vám bude běhat mráz po zádech!

Nejtemnější turistická místa v Česku: 10 tipů na místa, kde vám bude běhat mráz po zádech!

Mysteriózní místa, dějiště přírodních, válečných i jiných lidských katastrof anebo místa spojená s utrpením a smrtí fascinují lidi od nepaměti. Putování po takových pamětihodnostech se stalo doslova novodobým fenoménem. A zvláště na podzim, kdy přichází čas plískanic a brzké tmy, mívají taková místa ještě mocnější atmosféru. Kudy z nudy vám tentokrát přináší přehled těch nejtemnějších turistických zajímavostí, které se v České republice nacházejí. Na výlet v poněkud morbidním duchu se raději vypravte ve dvojici!

7 věcí, které nevíte o… operaci Anthropoid

7 věcí, které nevíte o… operaci Anthropoid

Praha, městská část Libeň a nenápadná křižovatka kousek od nemocnice Na Bulovce sehrála během druhé světové války významnou úlohu. Právě tady 27. května 1942 několik minut po půl jedenácté popravou českého kata alias říšského protektora Reinharda Heydricha vyvrcholila operace Anthropoid.

Atentát na Heydricha – nejvýznamnější odbojový čin

Atentát na Heydricha – nejvýznamnější odbojový čin

27. května 1942 spáchali členové skupiny Anthropoid atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Parašutistům, kteří byli na tento vojenský úkol speciálně vycvičeni, se však nepodařilo včas opustit Prahu a nakonec zahynuli v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Věčné jméno Lidice – nejstrašnější příklad pomsty na českém obyvatelstvu

Věčné jméno Lidice – nejstrašnější příklad pomsty na českém obyvatelstvu

Jméno malé vesnice nedaleko Prahy mělo být navždy vymazáno z mapy světa. Tragédie byla odstrašujícím případem pomsty na nevinných lidech za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha během okupace Československa za druhé světové války.

Památník Lidice – vzpomínka na obec vypálenou nacisty

Památník Lidice – vzpomínka na obec vypálenou nacisty

Vydejte se poznat pietní území, které připomíná obec Lidice, kterou 10. června 1942 vyhladili nacisté. Celá vesnice byla vypálena a srovnána se zemí. Osudy této středočeské vsi poznamenala okupace Československa za II. světové války a zejména atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Památník obětem vypálené vesnice Ležáky

Památník obětem vypálené vesnice Ležáky

Památník je věnován tragické události z 24.6.1942, kdy nacisté obec Ležáky vyhladili. Její obyvatelé zaplatili svými životy kvůli objevení tajné vysílačky Libuše patřící parašutistům pověřených atentátem na Heydricha.

Kobyliská střelnice na Praze 8

Kobyliská střelnice na Praze 8

Národní kulturní památku Kobyliská střelnice najdete na území Prahy 8, mezi paneláky a ulicemi Žernosecká a Čumpelíkova, v obdélníkovém prostoru uzavřeném náspy. Postavena byla již v letech 1889 – 1891, kdy byl vystavěn rozsáhlý areál ke cvičným střelbám, který měřil po obvodu až pět kilometrů.

Lidický domek – expozice lidické poválečné domácnosti

Lidický domek – expozice lidické poválečné domácnosti

Interiér poválečného domu v Lidicích si prohlédnete u Památníku Lidice. Ukáže vám původní poválečnou lidickou domácnost včetně vybavení v 50. letech minulého století. Rodinný dům č. 116 byl upraven tak, jak vypadal v době, kdy se do něj nastěhovaly lidické ženy, které přežily vyhlazení obce nacisty.

Další aktuality