Úvod > Aktuality > Ve Vrchlabí vzniká broukoviště
Ve Vrchlabí vzniká broukoviště
">
Příroda

Ve Vrchlabí vzniká broukoviště

  • Vydáno19. května 2015
Vrchlabským zámeckým parkem se ozýval zvuk motorové pily. Kvůli napadení houbou vějířovcem obrovským (Meripilus giganteus) musela specializovaná firma provést obvodovou redukci koruny asi 30 metrů vysokého buku lesního. Správa Krkonošského národního parku jako správce tohoto parku se rozhodla dřevo z tohoto buku využít k založení tzv. broukoviště. Vznikne nedaleko místa, kde strom stál, tedy poblíž geologické stezky a rybníčku.
Na území Krkonošského národního parku vytváří jeho správa cíleně prostředí pro různé organizmy dlouhodobě. V lesích ponechává řadu tzv. doupných stromů, které jsou domovem dutinových ptáků i celé řady druhů hmyzu a hub.

Po těžbě zde ponechávají na místě 10 % dřevní hmoty, která svým rozkladem poskytne životní prostor a živiny celé řadě organizmů. Díky tomuto přístupu je KRNAP od roku 2009 držitelem certifikátu FSC, který je prestižním zhodnocením vysoké kvality péče o lesní ekosystémy Krkonošského národního parku.

Postupně odumírající či mrtvé stromy jsou přirozenou součástí zdravého lesa. Odumírající strom představuje velký zdroj potravy, a proto se na něj během evoluce „navázala“ celá škála organismů, které odborným termínem označujeme jako saproxylické, tedy na trouchnivějící či mrtvé dřevo vázané. Náleží k nim mnoho druhů brouků a ostatního hmyzu, dále hub, lišejníků či mechů. Podle odhadů tvoří saproxylické organismy nejméně čtvrtinu všech druhů v lese. U brouků – zlatohlávků, mnohých krasců, tesaříků, roháčků, kovaříků atd. – jsou na mrtvé dřevo vázána jejich nedospělá stádia – larvy. Některé druhy se vyvíjejí v čerstvě odumřelém dřevě, jiné počkají, až dojde k jeho částečnému či úplnému ztrouchnivění, některé se vyvíjejí v slabých větvích, jiné pro svůj vývoj potřebují mohutné kmeny. V dnešní kulturní krajině najdeme jen málo odumírajících a mrtvých stromů,  mnohý saproxylický hmyz se proto řadí mezi druhy vzácné a ohrožené. Pokud odumírající stromy nikoho neohrožují, měly by v krajině zůstávat. Pokud již takový strom musí být např. z bezpečnostních důvodů pokácen, lze větší či menší část dřeva ponechat na místě a vytvořit tzv. broukoviště – uměle sestavený soubor částí kmenů a větví, který vytvoří prostředí pro organizmy vázané na odumírající nebo odumřelé dřevo. Není sice plnohodnotnou náhradou odumírajícího stromu, který odumírá pomalu (i desítky let) a po částech a poskytuje tak neustále prostor pro život mnoha generací saproxylických druhů, může však poskytnout náhradní útočiště pro vývoj některých méně náročných saproxylických organismů a stát se jejich dočasným útočištěm.
Krtek – Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání Vrchlabí

Krtek – Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání Vrchlabí

Unikátní budova ve Vrchlabí, jejímž autorem je známý architekt Petr Hájek, vznikla vedle stávající administrativní budovy Správy KRNAP a rozšíří nabídku vzdělávacích aktivit směrem k veřejnosti. Přezdívku domu – Krtek, vybrali lidé ve veřejném hlasování.

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.