Úvod > Aktuality > Výstava netradičních děl Huga Demartini byla prodloužena
Experiment se špejlí
"> Experiment se špejlí "> Demonstrace v prostoru "> Prostorový objekt
Kultura

Výstava netradičních děl Huga Demartini byla prodloužena

  • Vydáno27. července 2013
Národní galerie v Praze prodloužila ve Veletržním paláci výstavu výjimečného umělce z generace, která se začala na české výtvarné scéně výrazně prosazovat v šedesátých letech 20. století, Huga Demartiniho. Výstava, která nyní potrvá až do 11. července, zahrnuje umělcova díla od roku 1956 do počátku devadesátých let ze všech nejdůležitějších období jeho umělecké dráhy.
Hugo DemartiniVýstava sleduje pozoruhodný vývoj, jímž umělec prošel. V šedesátých letech se Demartini stal průkopníkem nového pojetí sochařství a předním představitelem konstruktivních tendencí v českém umění. Pozoruhodné experimenty, které ho nasměrovaly od přísného řádu a racionální kontroly k náhodnému uspořádání a dialogu s přírodními silami, podnikl v roce 1968. Demartini se rozhodl vytvářet díla, která v reálném čase existují pouhých pár vteřin a jejichž kompozice je podřízena především fyzikálním zákonům a nepředvídatelné náhodě. Bral do rukou špejle, tyčky, konfety, kusy kartonu, trubky, vyhazoval je do vzduchu a sledoval, jak se mění kompozice geometrických tvarů za letu do výšky, při pádu i výsledek po dopadu. Sochař Demartini byl nejprve zvyklý pracovat se statickými tvary, poté začal oživovat zrcadlový povrch chromovaných objektů pohybem optických efektů a nakonec experimentoval s pomíjivými náhodnými kompozicemi. Mezi lety 1973–1976 vytvářel reliéfy z dřívek, kartonu a odřezků z různých materiálů. Reliéfní prvky nechal z výšky dopadnout na horizontálně položenou základovou desku a zafixoval je v místě, kam dopadly.

Na konci 70. a na počátku 80. let vznikl soubor bílých sádrových modelů připomínajících snad dávno opuštěná místa se zbytky záhadných staveb. Téma destrukce dává zaznít echu romantické pochmurnosti a nevyhnutelného zmaru. Kruhové a čtvercové rozpadající se útvary, které jsou umístěny ve středu základových desek a připomínají architektonické základy odkryté při archeologickém průzkumu. 

Od poloviny osmdesátých let pak v Demartiniho tvorbě dominují rozměrné sádrové objekty takřka minimalistického tvarosloví. Vedle zajímavých a často nečekaných proměn v přístupu k soše a objektu chce výstava připomenout Demartiniho osobitý a zásadní přínos k českému sochařství druhé poloviny 20. století.
Národní galerie v Praze – Veletržní palác – stálá expozice Umění 19., 20. a 21. století

Národní galerie v Praze – Veletržní palác – stálá expozice Umění 19., 20. a 21. století

Stálá expozice umění Umění 19., 20. a 21. století seznamuje ve třech podlažích Veletržního paláce s vývojem českého i zahraničního výtvarného umění v kontinuitě posledních dvou staletí. Od roku 2000 jsou zde vystavovány také sbírky umění 19. století.