Retrospektiva
Nahý v trní malíře
Mikuláše Medka patří k
nejrozsáhlejším výstavám Národní galerie Praha. Kromě
Valdštejnské jízdárny, kde je představena autonomní část Medkova malířského díla
od jeho počátků po vlastní závěr, jsou v
Klášteře sv. Anežky České vůbec poprvé společně vystaveny Medkovy práce pro kostely v Jedovnicích, Kotvrdovicích a Senetářově. Rozměrné realizace pro Československé aerolinie jsou umístěny ve
Veletržním paláci.
Výstava přesahuje rozměr pouhé hodnotící retrospektivy. Je rozšířena o
dosud neznámé práce a filmy z autorovy pozůstalosti, práce autorů, kteří jej ovlivnili a s jejichž tvorbou se vyrovnával (Toyen, Dalí, Teige), či o
práce generačních vrstevníků, s nimiž se přátelil a se kterými společně vystavoval (Sekal, Istler, Koblasa, Piesen či Boudník).
Osobitý Mikuláš Medek
Mikuláš Medek (1926–1974) během svého krátkého života vytvořil
obsáhlé malířské dílo, které opsalo výrazný oblouk, začínající expresivními a kubizujícími juveniliemi, vedoucí přes osobitý výklad
surrealismu a existencialismu k projevu označovanému jako
informel, jímž se výrazně dotkl abstrakce, aby se opět vrátil k figuraci a rozvíjel vlastní filozofické pojetí obrazu jako "
pohledu na pohled", jenž mu umožnil vstřebat manýrismus a uplatnit svébytné architektonické tvarosloví v závěru svého díla.
Hloubkou uměleckého výrazu, šíří výtvarného záběru, schopností zobecnit proměnlivé pocity doby se
řadí po bok nejvýznamnějších českých malířů. Šel vždy vlastní cestou, jeho postoj byl natolik silný, že dokázal odolat nejrůznějším uměleckým a společenským tlakům doby.